Úporné bolesti hlavy, teploty a dusivý kašel. Studentky se nakazily někde v Praze

Ve svém příběhu poukazují také na důležitost včasného testování. Přestože přímo nepomůže při léčbě, může velmi zásadně zamezit šíření nemoci, a především ochránit před karanténou i nákazou zdravotnický personál.

Riziko nákazy koronavirem číhá všude. Vysokoškolská studentka z Prahy nebyla na lyžařském zájezdu v Itálii, ani nikde jinde v zahraničí. S velkou pravděpodobností se nakazila v pražské MHD či v obchodě. Bohužel i díky tomu na ni od začátku nahlíželi jako na nerizikovou.

Když se u ní minulý týden objevily teploty, bolesti hlavy, kašel a celkově jí začalo být špatně, zavolala své praktické lékařce, která jí doporučila zavolat linku 112. Tam jí řekli, že pokud se nedusí a nejde jí o život, ať se obrátí na hygienickou stanici.

Trvalo jí 4,5 hodiny, než se tam dovolala. Přestože jim sdělila své příznaky, pro hygieniky byla směrodatná informace, že nebyla v žádné z rizikových oblastí. Tím pádem u ní nepřipadalo v úvahu testování a měla zkontaktovat svou praktickou lékařku. Ta ji po telefonu vyzvala, ať se za ní zastaví.

Dívka tedy s rouškou na ústech zašla ke své praktické lékařce. Ta ji vyšetřila a následně se jí vysmála, že roušku rozhodně nepotřebuje, že má chřipku, kterou musí vyležet, a že nemusí být ani v karanténě.

Stav dívky se ale postupně zhoršoval, v sobotu jí bylo již natolik zle, že se rozhodly se spolubydlící jet metrem na pohotovost do FN v Motole. Tam ji lékařka vyšetřila a následně jí velmi vynadala, že ji právě zřejmě nakazila koronavirem a ona bude muset do karantény. Následně dívku otestovala a poslala domů.

Druhý den jí volal lékař s tím, že její test koronavirus potvrdil. Jako léčbu studentce doporučil paralen a klid. Ozvala se jí poté i hygienická stanice, kde nahlásila všechny lidi, se kterými přišla do kontaktu.

Následující den se začaly potíže objevovat i u její spolubydlící. Byla sice nahlášená kvůli kontaktu s infikovanou osobou, na hygienické stanici jí však řekli, že dokud neprojde testováním, nemohou ji evidovat jako infikovanou. A tudíž je ani nezajímá, s kým byla do té doby v kontaktu. Na testy ale kvůli přetíženosti mohla jít až za týden.

Z příběhu dívek jasně vyplývá, že pokud lidé nebudou včas otestováni, šíření viru nelze zcela zastavit. Jedna jediná dívka dokázala během krátké doby zřejmě nakazit velké množství lidí, navíc ohrozit i několik zdravotníků, kteří následně museli zůstat v karanténě.

Navíc pokud nakažený neprojde testy, neřeší se ani, s kým do té doby přišel do kontaktu.

Podle jedné z nemocných dívek navíc samotnou hygienickou stanici nezajímají lidé, se kterými přišla do kontaktu na počátku onemocnění, a tedy v okamžiku prvotních příznaků, ale až těsně před samotným odběrem vzorku.

U každé z dívek měla jiný průběh. U první dívky na sebe nemoc upozornila nejprve teplotou nad 38°C, poté se přidal kašel a velké bolesti hlavy.

U druhé dívky se nejprve objevilo škrábání v krku, nepříjemný pocit na průduškách, nemožnost se zhluboka nadechnout a až následující dny se přidaly teploty, úporná bolest hlavy, zubů a celého těla.

První dívku nemoc sužuje již sedm dní. Snížit teplotu a bolest oběma dívkám pomáhají běžně dostupné léky.

Obě studentky ostatní nabádají, aby nepodceňovali prevenci. Aby nosili roušky a pokud možno i gumové rukavice, protože k infikování stačí jen zmáčknout tlačítko ve výtahu po nakaženém jedinci.

Podle Karla Lukeše - zástupce sítě ambulancí praktických lékařů Moje ambulance, kde ordinovala praktická lékařka dívky - postupovala doktorka v souladu s doporučenými algoritmy vydanými ministerstvem zdravotnictví a hygieniky začátkem března. Problém podle něj spočívá především v tom, že doporučené algoritmy postupu praktických lékařů již neodpovídají aktuálnímu stavu, kdy se nemoc šíří mezi lidmi a je na místě spíše omezit kontakt mezi lidmi.

„S lehkým průběhem onemocnění medicína neumí a nemusí pomáhat s výjimkou symptomatické léčby teploty, kašle, bolesti a únavy. Všechny tyto léky jsou volně dostupné v lékárnách. Jejich zajištění je optimální asistencí druhé osoby. V případě, že se příznaky zhoršují, a to zejména ve smyslu dušnosti, je potřeba kontaktovat poskytovatele akutní péče – nemocnice - s možností péče o takovéto pacienty,“ uvedl Lukeš.