Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz

Malajec se vydal 120 km pěšky, aby nikoho nenakazil. Přidal se k němu toulavý pes

Čtyřiatřicetiletý Alixson Mangundok šel pěšky z letiště domů, místo aby pro něj přijel někdo z rodiny, či aby jel autobusem. Nechtěl totiž nikoho nakazit koronavirem. Na pouti našel i nového přítele.

Ilustrační foto Foto: Profimedia.cz
Malajec se vydal 120 km pěšky, aby nikoho nenakazil. Přidal se k němu toulavý pes

Malajec Alixson Mangundok, ač bez podezření na nákazu koronavirem SARS-CoV-2, který způsobuje aktuální pandemii covid-19, se chtěl vyvarovat kontaktu s ostatními lidmi tak moc, že šel pěšky 120 kilometrů.

25. března přiletěl na letiště Kota Kinabalu z Japonska, kde ho lékaři prohlédli a nezjistili žádné příznaky nákazy koronavirem. Poslali ho do nemocnice na důkladnější testování.

V nemocnici se dozvěděl, že než budou známy výsledky testů, nemusí čekat ve státem zajištěném karanténním centru a může jít do karantény domů. Takže se vydal na 120km cestu. Pěšky. Nechtěl totiž riskovat nákazu své rodiny, která pro něj mohla dojet autem, ani nikoho cizího, kterého by potkal v autobuse.

„Jsem zvyklý chodit dlouhé trasy pěšky, když lovím nebo pracuji na farmě,” řekl Mangundok novinám Straits Times, jejichž web zprávu přinesl. Od svých osmnácti let pracuje v zahraničí - v Austrálii, Alžírsku, Singapuru i Jižní Koreji, mimo jiné.

Koupil si tedy dvě lahve vody a vyrazil. Zanedlouho se k němu dokonce přidal další poutník - pes. „Myslel jsem si, že se někde odpojí, ale zůstal se mnou celou cestu,” říká Mangundok.

Cestou odpočíval na autobusových zastávkách a na každém policejním kontrolním místě se ho ptali, kam jde a proč jde pěšky. „Když jsem jim říkal, že jdu do Kota Marudu, nejprve mi nevěřili, ale nakonec jsem je přesvědčil, že si nedělám legraci,” vzpomíná. Také mu chtěli pomoci stopovat, ale to odmítl - kvůli psu i zdravotnímu riziku.

V polovině cesty viděl jet kolem svého bratra. Zamával na něj a on zamával zpátky, ale nepoznal ho, takže jel dál. Až o chvíli později Mangundoka spatřil bratrův nadřízený z práce. Tak se rodina dozvěděla o pěší pouti a dovezla Mangundokovi jeho auto, ve kterém dojel zbytek cesty domů i se psem. Rozhodl se ho totiž adoptovat; pojmenoval ho Hačiko po legendárním akitovi inu z Japonska.

Socha skutečného Hačika v Japonsku

Foto: Profimedia.cz

„Po příjezdu domů do Kota Marudu jsem nešel za rodinou, ale s Hačikem jsem se uchýlil do izolace v chatce na naší farmě. Je to bezpečnější,” říká a dodává, že nepůjde za rodinou, dokud nedostane potvrzení od nemocnice, že není nakažený. První test vyšel negativní, na výsledky druhého zatím čeká.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků