Hlavní obsah
Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz

Lidem, kteří se uzdravili z covidu, hrozí poškození mozku

Experti z University College London varovali před množícím se počtem případů neurologických onemocnění souvisejících s nemocí covid-19. Výzkumníci varovali, že by si lékaři u uzdravených pacientů měli dávat větší pozor na možný výskyt mozkové mrtvice, encefalitidy či jinak poměrně vzácné onemocnění ADEM (akutní diseminovaná encefalomyelitida).

Ilustrační foto. Foto: Profimedia.cz
Lidem, kteří se uzdravili z covidu, hrozí poškození mozku

Studie vedená neurologem Michaelem Zandim z UCL a publikovaná v odborném neurologickém časopisu Brain zkoumala 43 pacientů s nemocí covid-19 ve věku od 16 do 85 let, u kterých se vyskytly neurologické potíže, se kterými byli léčeni v londýnské Národní neurologické a neurochirurgické nemocnici.

„Identifikovali jsme větší než očekávané množství případů s neurologickými příznaky, jako například zánět mozku, a ne vždy jejich potíže korelovaly se závažností příznaků respiračních,“ uvedl Zandi.

Se svým týmem objevil Zandi 10 případů přechodné mozkové dysfunkce s deliriem, osm případů mozkové mrtvice a osm případů, u kterých došlo k poškození nervů. Tým zaznamenal rovněž 12 případů zánětu mozku, v devíti případech pak šlo o relativně vzácné onemocnění ADEM.

Jedná se o autoimunitní onemocnění mozku nebo míchy, které se vyskytuje po akutních virových onemocněních zejména u dětí. Zandi uvedl, že normálně se v nemocnici u dospělých setkávají s jedním případem měsíčně, během vrcholu pandemie to však byl nejméně jeden dospělý týdně.

Lékaři by si měli dávat pozor na neurologické příznaky

U žádného zkoumaného pacienta nebyl v mozkomíšním moku detekován koronavirus SARS-CoV-2. Vědci proto soudí, že neurologická onemocnění mohou být způsobena onemocněním covid-19 nepřímo. Přesněji řečeno, mohou být způsobena imunitní reakcí organismu.

„Vzhledem k tomu, že onemocnění covid-19 je s námi teprve v řádu měsíců, nemusíme ještě přesně vědět, jaké dlouhodobé následky může způsobit,“ říká spoluautor studie Ross Paterson z Neurologického institutu při UCL.

Lékaři by si podle autorů studie měli být vědomi možných neurologických následků nemoci, protože včasná diagnóza u těchto onemocnění významně zvyšuje možnost uzdravení.

„Zda uvidíme epidemii mozkových onemocnění velkých rozměrů, jako se tomu stalo s Encephalitis lethargica po španělské chřipce, teprve uvidíme v budoucnu,“ uvedl Zandi.

Onemocnění ve stínu španělské chřipky

Na mysli měl onemocnění, kterému se též říká von Economova encefalitida, kterou poprvé popsali neurolog Constantin von Economo a patolog Jean-René Cruchet. Příčina tohoto onemocnění doposud není známa, objevila se však na konci 1. světové války zejména v USA.

Jedním ze základních příznaků byly různé poruchy spánku, horečnaté stavy a malátnost. V letech 1916 až 1927 onemocnělo touto chorobou přes pět milionů lidí, třetina z nich zemřela.

Ti, co pandemii přežili, trpěli většinou rozličnými trvalými následky, od poruchy osobnosti po deprese, apatie či fóbie. Nezřídka k vidění byla i závažná forma katatonie, kdy je pacientovo vědomí utlumené, a i když je člověk schopen některých složitých činností, není schopen mluvit a nepohybuje se vůbec nebo velmi špatně.

Řada lékařů se domnívala, že šlo o nemoc způsobenou španělskou chřipkou, jejíž viry se dostaly do nervového systému. Dnes mezi vědci převládá názor, že šlo spíše o autoimunitní reakci na streptokokovou infekci.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků