Hlavní obsah

KOMENTÁŘ: Německo čekají velké námluvy – Alex Švamberk

Německé volby vyhráli sociální demokraté s 25,7 procenta hlasů, dosud vládnoucí křesťanští demokraté získali 24,1 procenta a zaostali tak jen těsně. Ani jedna ze stran nemá možnost vytvořit vládu sama, a pokud nechtějí vládnout spolu ve velké koalici, musejí se spojit se Zelenými a s liberálními demokraty (FDP). Tyto dvě strany sice skončily až na třetím a čtvrtém místě, ale nyní drží trumfy v ruce.

Foto: Tomáš Reiner, Novinky

Alex Švamberk

Článek

Zelení i liberálové se tak mohou z této role těšit, i když pro Zelené je to trochu hořké. Získaných 14,1 procenta hlasů je sice jejich nejlepším výsledkem, ale volby nevyhráli, jak ukazovaly průzkumy ještě na začátku roku. Ekologické otázky přitom Němce dlouhodobě zajímají. Zelení začali postupně ztrácet, k čemuž přispěly skandály okolo jejich spolupředsedkyně a kandidátky na kancléřku Annaleny Baerbockové.

Jenomže chyb se dopouštěli i konkurenti – nevýrazný lídr CDU/CSU Armin Laschet, který se smál při povodních, a kandidát SPD, dosluhující ministr financí Olaf Scholz, který se choval jako kopie Merkelové včetně jejích gest, zase postrádá charisma jako většina cifršpionů.

Nešlo tak jen o postavu Baerbockové. Němci si sice uvědomují, že klimatické změny představují reálný problém a musí se řešit, ale mají rádi svou stabilitu, na kterou kladla Merkelová velký důraz.

A konec uhelných elektráren v roce 2030 stejně jako totální konec výroby aut se spalovacím motorem pro milovníky rychlé jízdy na autobahnech je na většinu z nich až příliš radikální. Strach, že by zemi mohla vládnout výrazně levicová červeno-rudo-zelená vláda tvořená sociálními demokraty, Levicí a Zelenými, zase aktivizoval příznivce CDU/CSU a FDP. Levice se tak dostala do parlamentu s odřenýma ušima.

A ztratila i protiunijní nahnědlá Alternativa pro Německo (AfD), takže nikoho ani nenapadne překračovat červenou linii a uvažovat o spolupráci s ní.

Volby v Německu vyhráli sociální demokraté, kancléře jistého nemají

Evropa

Výsledkem je plichta mezi oběma velkými partajemi a obě mají de facto jen jednu možnost – vytvořit koaliční vládu se Zelenými a svobodnými z FDP. O tom, kdo bude vládnout, tak nakonec rozhodují třetí a čtvrtá strana ve volbách, protože záleží na tom, koho si Zelení a FDP vyberou za partnera. Šéf FDP Christian Lindner už navrhl, aby se napřed domluvily obě tyto strany mezi sebou a pak jednaly s CDU/CSU a SPD. Baerbocková není proti.

Jednoduchý úkol to však nebude, protože programy FDP a Zelených se moc neprotínají, těžko si lze představit, že by liberálové akceptovali tak tvrdá opatření na ochranu klimatu, jaká chtějí Zelení. Spolupředseda Zelených Robert Habeck sice zdůrazňuje, že mají i společná témata, ovšem rozcházejí se také v daňových, finančních a sociálních otázkách. Na zemské úrovni to v koalici s CDU v Sársku dokázali překonat. Spojení s CDU/CSU je pravděpodobnější, protože liberálové mají blíž k jejich ekonomické politice než k té sociálnědemokratické.

Otázkou ale také bude, jaké požadavky budou po větším koaličním partnerovi chtít. Spolupředseda Zelených Robert Habeck už řekl, že by v kancléřském křesle neměli sedět ani Scholz, ani Laschet. I FDP by chtěla novou vládu bez lidí spojených s končící velkou koalicí, to však zřejmě bude pro SPD i CDU/CSU těžko přijatelné.

Německé volby: Ženy a penzisté trestali konzervativní CDU/CSU

Evropa

Neústupnost by se ale menším stranám nemusela vyplatit. Neoblíbenou velkou koalici totiž sice všichni odmítají, protože velké strany oslabuje, výsledky voleb ji ale umožňují. A nakonec k ní před čtyřmi lety sáhla i Merkelová, aby se vyhnula riziku předčasných voleb.

I když vývoj bude zajímavý, radikální změny v německé politice se očekávat nedají, Zelení budou muset slevit a sociální systém se nebude demontovat. Němci mají rádi své jistoty.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám