Hlavní obsah
Záznam z bezpečnostních kamer z Kremlu Foto: repro Anonymous TV

Hackeři ovládli kamery v Kremlu. Zveřejnili video z ostře střežené pevnosti

Kreml by měl být jakožto oficiální sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina nejstřeženějším místem v celém Rusku. Hackerům se přesto podařilo nabourat do počítačových systémů, prostřednictvím kterých jsou řízené bezpečnostní kamery v této největší obývané evropské pevnosti.

Záznam z bezpečnostních kamer z Kremlu Foto: repro Anonymous TV
Hackeři ovládli kamery v Kremlu. Zveřejnili video z ostře střežené pevnosti

Jako důkaz úspěšného průniku do počítačových systémů zveřejnili hackeři i minutové video, které zachycuje Kreml i s jeho pracovníky z různých místností.

„Nepřestaneme, dokud neodhalíme všechna vaše tajemství. Nebudete schopni nás zastavit. Právě teď jsme uvnitř Kremlu,“ uvedli hackeři ke zveřejněnému záznamu na Twitteru.

Kdo by čekal, že se bude moci prostřednictvím videa z kamer podívat do soukromí Putina, byl by na omylu – ten na nahrávce vůbec není. I tak ale zveřejněné video dokazuje, jak nebezpeční hackeři pro ruský režim jsou.

Koneckonců kamery ovládla hackerská skupina Black Rabbit, která se hlásí k hnutí Anonymous. Právě tito hackeři již v minulém měsíci napadli počítačové systémy Centrální banky Ruské federace, během kybernetického nájezdu se jim podařilo odcizit více než 35 000 dokumentů – tajné dohody, interní komunikaci, korespondenci s externími spolupracovníky, ale například také informace o převodech peněz.

Hackeři vyhlásili Rusku válku

Ještě větší úlovek se podařil hackerům z hnutí Anonymous v polovině března, tehdy napadli počítačové systémy ruského cenzurního úřadu Roskomnadzor.

Utajované soubory cenzurního úřadu si tak může stáhnout nyní kdokoliv. Konkrétně jde o balík o velikosti 820 GB, který obsahuje přesně 363 994 souborů ve 43 593 adresářích. Podle razítek na některých dokumentech jde přitom o velmi „čerstvý“ úlovek. Některé soubory totiž pochází z 5. března letošního roku.

Hnutí Anonymous vyhlásilo už na konci února Rusku kybernetickou válku, hackeři tak reagovali na invazi ozbrojených sil na Ukrajinu. Po prvním týdnu se jim podařilo napadnout 2500 ruských a běloruských cílů.

Nejčastěji využívali při těchto kybernetických nájezdech útoky typu DDoS (Distributed Denial of Service). Ty mají vždy stejný scénář: stovky tisíc počítačů začnou přistupovat v jeden okamžik na konkrétní server. Ten zpravidla nezvládne tak vysoké množství požadavků zpracovat a spadne. Pro běžné uživatele se pak takto napadená webová stránka tváří jako nedostupná.


yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků