Svět zamířil do hospodářské recese

„Může to tak být,“ prohlásil v pondělí Trump k propadu amerického hospodářství, než dodal, že věří v „ohromný nárůst“, jakmile nákaza pomine. Ekonomové si na rozdíl od Trumpa jsou jisti. Podle nich ani není třeba čekat na výsledky, aby se recese (tj. pokles v nejméně dvou po sobě jdoucích čtvrtletích) potvrdila, Česko z toho nevyjímaje.

„Recese nehrozí. Je totiž jistá,“ řekl Právu ekonom Petr Bartoň ze společnosti Natland. „To, že evropské ekonomiky budou silně zasaženy, je už jasné. ČR nebude výjimkou,“ dodala pro Právo ekonomka Ilona Švihlíková.

V Česku už pociťují dopady tvrdých restrikcí průmysloví výrobci, zemědělci, turistický ruch, dopravci, energetici i finanční sektor a další služby, rovněž zahraniční obchod vázne. „Zásadní je, aby nedošlo k příliš silnému propadu ekonomiky. Jak já říkám, když spadnete až do sklepa, jste ve sklepě. A potom může trvat roky, než se z něj zase vyhrabete,“ poznamenala Švihlíková. Vláda podle ní jistě bude činit nápomocné kroky, škody však i tak budou v řádu desítek miliard korun.

Bartoň se obává, že se teď na koronavirus svede celý český hospodářský propad, přitom tuzemská ekonomika k propadu rychle směřovala ještě před virem.

Už závěrem loňského roku se růst téměř zastavil. Podle ekonoma mimo jiné i proto, že vláda nezvládla uvolnit zablokovaný systém stavebních povolení a peníze vybrané navíc na daních namísto do investic rozdala studentům a seniorům v podobě slev na vlaky a autobusy.

Za finanční krize před 12 lety klesala světová ekonomika čtyři kvartály po sobě. Tak vleklé to podle odborníků citovaných listem The Financial Times tentokrát být nemusí, čtvrtletní propady ale mohou být stejně hluboké, i přes tři procenta.

„Dnes už je jisté, že více ekonomických nákladů přinesou vyhlášená omezení než virus samotný. Pořád však vše nasvědčuje tomu, že po pominutí epidemie nebo po jejím rozplynutí ve většině populace se dá očekávat celkem rychlé zotavení. Na rozdíl například od povodní nedošlo ke zničení výrobních kapacit,“ upozornil Bartoň.

Velké riziko však přetrvává pro rozvojové země, kde každé rozšíření bude mít nesrovnatelně vyšší úmrtnost. Odtamtud trvalejší změny hrozí,“ míní ekonom.

Podle Švihlíkové krize jako ta nynější nabízejí cennou lekci. „Ukazují kapacitu státu jednat a také to, že když jde takzvaně do tuhého, země a jejich vlády myslí především samy na sebe. Stačí se podívat na aplikaci zákazu vývozu lékařského materiálu. Z toho bychom se měli poučit. Začít bychom mohli u potravinové soběstačnosti,“ podotkla ekonomka.