Hlavní obsah
Jednání Poslanecké sněmovny (ilustrační foto) Foto: Jan Handrejch, Právo

PŘEHLEDNĚ: Jaké změny platí od 1. července

Od poloviny roku už tradičně dochází ke změnám v legislativě. Od července mohou třeba rodiče samoživitelé nově žádat o náhradní výživné za neplatiče. Dlužníci zase mají nově nárok na takzvaný chráněný účet. Mění se také pravidla kurzarbeitu.

Jednání Poslanecké sněmovny (ilustrační foto) Foto: Jan Handrejch, Právo
PŘEHLEDNĚ: Jaké změny platí od 1. července

 

Nová pravidla kurzarbeitu

Od července se novelou zákona o zaměstnanosti zavádí nová pravidla takzvaného kurzarbeitu neboli příspěvku v době částečné práce. O možnosti jeho zavedení může stát rozhodnout v případě živelní či ekonomické hrozby. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla možná.

Zaměstnavatel by měl zaměstnancům, kteří u něj pracovali aspoň tři měsíce, poskytovat za neodpracovanou dobu náhradu mzdy nejméně ve výši 80 procent průměrného výdělku. Stát firmám poskytne čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Další podmínkou je, že zaměstnanci část týdenní doby odpracují.

Kurzarbeit by se vyhlašoval až na půl roku. Prodloužit by se mohl dvakrát, a to vždy nejvýš o tři měsíce. Celkem by tak mohl trvat maximálně rok.

Stát zavádí možnost náhradního výživného

Rodiče, kterým partner či partnerka neplatí na potomka, mohou od čtvrtka začít žádat o náhradní výživné od státu. Náhradní výživné jako novou sociální dávku zavádí zákon, který začíná platit od 1. července. Úřad práce by ji měl poskytovat dětem neplatičů až do výše 3000 korun měsíčně, a to maximálně dva roky. Podmínkou je, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Alimenty od státu pak bude po dlužníkovi vymáhat úřad práce.

K 1. červenci mělo dojít také ke zvýšení přídavků na děti a rozšíření rodičovského příspěvku, novela zákona nicméně čeká, po vrácení Senátem, na schválení v Poslanecké sněmovně. Poslanci by se k ní měli vrátit nejdříve 7. července.

Pokud projde, měly by se přídavky na děti pro nepracující rodiny zvýšit o 26 procent a pro pracující o 40 procent. Zvýšit by se měla také hranice pro nárok na přídavky z 2,7násobku životního minima na 3,4násobek minima. U rodičovského příspěvku pak bude možné získat po narození dalšího dítěte jednorázový doplatek zbytku rodičovského příspěvku za předcházející dítě. Podmínkou je, že alespoň jeden z rodičů pracuje.

Končí zvýšené krizové ošetřovné a bonus pro lidi v karanténě

Od července končí vyplácení zvýšeného krizového ošetřovného, které se vyplácelo kvůli zavřeným školkám a školám. Rodiče dostávali 80 procent svého redukovaného výdělku za týdny, kdy se děti učily z domova na dálku.

Opětovně se tak z nemocenského pojištění vyplácí dřívější nižší částka po kratší dobu při péči o dítě mladší deseti let.

Nárok na ošetřovné má rovněž zaměstnanec, který nemůže pracovat, protože musí ošetřovat nemocné dítě nebo jiného člena domácnosti. Pro děti do deseti let se ošetřovné vyplácí po dobu devíti dnů, v případě samoživitelů pak po dobu 16 dnů. Dávka činí 60 procent redukovaného základu výdělku. O ošetřovném rozhoduje lékař.

Od července se nebude už poskytovat ani bonus pro lidi v karanténě či izolaci, tedy takzvaná izolačka. K náhradě 60 procent redukovaného příjmu se tak přestává vyplácet příspěvek až 370 korun na den.

Tato podpora měla motivovat lidi dodržovat pravidla a pomoci tak brzdit šíření viru. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) další prodloužení teď navrhovat nebude.

Lidé pobírající sociální podporu musejí znovu dokládat příjmy

Od 1. července se zavádí opětovná povinnost dokládat každé tři měsíce příjmy a jiné náležitosti v případě pobírání příspěvku na bydlení, přídavku na děti či zvýšeného příspěvku na péči. Od čtvrtka začínají úřady práce vyplácenou podporu pravidelně přehodnocovat.

Zrušení povinnosti platilo od jara minulého roku v souvislostí s epidemií koronaviru. Vedení úřadu už dřív vyzvalo k tomu, aby lidé požadované materiály doručovali raději na dálku. K elektronickému zaslání podkladů, ale i k podání žádostí o dávky či nahlášení nezaměstnanosti, je potřeba datová schránka či elektronický podpis. Bez nich je nutné podklady poslat poštou nebo donést a potvrdit osobně. K návštěvě je možné se objednat online.

Končí mimořádné moratorium pro dlužníky, zavádí se chráněný účet

K 1. červenci také končí mimořádné moratorium, o které mohli požádat dlužníci z řad podnikatelů, kteří se v důsledku mimořádných opatření spojených s epidemií koronaviru dostali do přechodných problémů. Během trvání moratoria tak nebylo možné rozhodnout o úpadku dlužníka či provést exekuci na jeho majetek. Dlužící podnikatelé také neměli povinnost podávat na sebe insolvenční návrh a nehrozilo jim zrušení oddlužení.

Novela občanského soudního řádu pak od července zavádí takzvaný chráněný účet, kam mohou dlužníci ukládat peníze po srážkách ze mzdy či cestovní náklady nebo stravenkové paušály. Dlužník může mít jen jeden chráněný účet, zaměstnavatel má pak povinnost na žádost zaměstnance nebo exekutora potvrdit, že na účet jsou zasílány pouze výše uvedené příjmy.

Naopak oproti předpokladům nedošlo ke schválení novely insolvenčního zákona, která měla od 1. července zkrátit dobu oddlužení pro všechny fyzické osoby z pěti na tři roky. Zkrácená lhůta oddlužení tak nadále platí jen pro vybrané kategorie osob.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků