Změny v exekucích jsou největší za 20 let, řekl Právu poslanec Patrik Nacher (ANO)

To podle mě říká člověk, který buď nebyl v jednacím sále, nebo není objektivní. Protože kdo se na to dívá pohledem objektivního, nezaujatého člověka, který nechce stranit dlužníkům, věřitelům ani exekutorům a snaží se ten systém nějak posunout, ten musí konstatovat, že jsme schválili když ne revoluční, tak minimálně evoluční, významné změny.

Ten zákon se změnil nejvíc za posledních 20 let. Zrušení marných exekucí, zastavování exekucí, když člověk splatí jen jistinu u veřejnoprávních věřitelů a 750 korun exekutorovi – to je obrovská úspora pro ty lidi, obrovská šance, restart.

Schválili jsme i humanizaci mobiliárních exekucí, nahrávání hovorů s exekutorským úřadem, přednostní splacení jistiny, aby v tom člověk nelétal stále dokola tím, že platí úroky a příslušenství a ta jistina se ne a ne snižovat. Změn je víc a vede to jednoznačně ke kultivaci prostředí. Říkat, že šlo o titěrné změny, protože neprošla teritorialita (příslušnost exekutorů pouze k místu, kde sídlí, a ne na celou republiku – pozn. red.), to mi přijde neobjektivní.

Dám příklad, jak to nepomůže. Je tady někdo, kdo má deset exekucí, a my schválíme teritorialitu. Pak přijde jedenáctá exekuce, už podle teritoriality, tedy místa trvalého bydliště tohoto člověka. Jenže neexistuje retroaktivita, pořád tam máte těch deset předchozích, se kterými musí komunikovat. Pro tyto lidi s mnohačetnými exekucemi není řešení teritorialita, ale vstup do insolvence, oddlužení. Takový člověk sice pět let bude obrazně řečeno rýt pusou v zemi, ale pak může začít od nuly.

Těch je celá řada. Pokud bychom schválili teritorialitu, tak by se exekutoři museli nejdřív zabývat sami sebou, velké úřady by musely zeštíhlovat, menší nabírat.

Další argument: Chceme chránit dlužníky před dryáčnickými exekutory, ale to je o dohledu ministerstva spravedlnosti. Není to tak, že exekutory nějak napravíme teritorialitou. Protože pak se stane, že když dlužník bude mít bydliště s dryáčnickým exekutorem, tak pod něj prostě bude spadat. A naopak dlužník s bydlištěm, kde bude řekněme pohodlnější exekutor, bude mít výhodu.

Jsou tam i další praktické problémy. Jak se to například bude dělat, když se dlužník přestěhuje?

Ano, to podpořila prakticky celá Sněmovna. Platí to u jistin do výše 1500 korun, jako jsou dluhy u mobilních operátorů, z knihovny, jízdy načerno a podobně, kde se tři roky zpětně nic nevymohlo. Exekutor vyzve věřitele, zda v tom chce pokračovat a jestli zaplatí zálohu. K tomu ho musí vyzvat, nemůže to jen tak zestátnit. Ale on pravděpodobně zálohu nezaplatí – proč by to dělal, když tři roky neviděl korunu? V tom momentě se exekuce zruší, věřitel dostane 30 procent jistiny, maximálně 450 Kč ve slevě na dani, aby ty peníze nešly do daňových rájů. A část nákladů dostane i exekutor.

U mobiliárních exekucí budou chráněné zvlášť zranitelné osoby, jako jsou lidé se zdravotním postižením nebo senioři s příjmem pod minimální mzdu. Je tam důvodný předpoklad, že nemají věci, které by se daly zpeněžit, takže návštěva vykonavatele je spíš ve formě nějakého nátlaku než ve formě prodeje almary za 200 korun, která nezaplatí ani jeho výjezd. Jsou tam nějaké výjimky po dohodě s ministerstvem spravedlnosti. Pokud bude mít dotyčný majetné věci v nějakých registrech, jako třeba auto, to zabavit lze.

Cílem je, aby kontakt mezi úřadem a dlužníkem byl zaznamenaný. Aby to jednání bylo třeba tvrdé, ale férové, a nešlo za hranu. Dnes to v některých momentech bylo tvrzení proti tvrzení. Co se toho uchovávání nahrávek týče, počítám, že tam budou platit základní lhůty promlčení, tři nebo pět let. Po tu dobu by se to mělo uchovávat z hlediska důkazního břemene.

Je pravda, že to, co jsme přijali, je hodně vstřícné k dlužníkům, a já doufám, že ve prospěch těch odpovědných a se­riózních dlužníků. U věřitelů se ukáže, jaký to bude mít vliv. Teoreticky i pozitivní, když dlužníci začnou platit a vrátí se do systému. Vůči exekutorům je to velmi přísné. Někteří z nich říkají, že exekuce v současné podobě v podstatě skončily. Takže je potřeba poslouchat i jiné hlasy, když se bavíme o tom, jak výrazné to jsou změny.

Nechceme opakovat chybu z roku 2000, kdy celý exekuční řád vznikl. To bylo v reakci na divoká 90. léta, kdy byla móda dlužit a neplatit, takže v reakci vznikl dryáčnický zákon, jenž nás potom dostihl. Neměli bychom se snažit to zase dryáčnicky zvrátit a překlopit na druhou stranu. Tak se zase okruhem vrátíme do 90. let. To nechci dopustit.

Z teritoriality se stala posvátná kráva, která ale dlužníkům nepomůže, případně až s obrovským časovým zpožděním, a věřitele poškodí. Já vidím dvě strany – dlužníka a věřitele. Neplatí, že dlužník je vždy nevinná oběť a věřitel lichvář. Věřitel může být fyzická osoba, která pronajímala byt a nájemník mu neplatil. Anebo obec či podnikatel, který zaplatil zálohu a nedostal nic.

Exekuce bývají až poslední krok, nejdřív jsou výzvy, právníci, soudy. To trvá léta. A pak bychom věřiteli po všem, co absolvoval, řekli, že si nemůže vybrat exekutora?

Myslím, že už ne. Jednak bude od 1. července fungovat chráněný účet, který bude prostředky dlužníků chránit, to je dobré zmínit. Několikrát jsme také zvýšili nezabavitelné minimum, zrušili jsme dětské exekuce. Změn v této oblasti se udělala řada.