Článek
Německý důchodce Herbert Gilbert si v roce 2014 koupil použitý Volkswagen Sharan. O rok později vyšlo najevo, že řada modelů koncernu Volkswagen má upravený software, který na testech ukazuje nižší emise oxidů dusíku, avšak v provozu jsou emise vyšší. Gilbert tvrdí, že kdyby to věděl, nikdy by si auto nekoupil. Po řadě neúspěchů u soudu mu dal nejvyšší soud za pravdu a přiznal mu kompenzace.
Německá agentura DPA k tomu poznamenala, že to posiluje pozici zákazníků. Podle mediálního zástupce VW v ČR Jana Klímy se to ale českých klientů netýká. „Každá národní jurisdikce je svébytná a rozsudek Spolkového soudního dvora nemá přímý dopad na případy mimo Německo,“ prohlásil Klíma.
Bez šance?
Pohledy právníků na to se liší. „Německý soud rozhodl o odškodnění na základě ustanovení, které přiznává náhradu škody v případě úmyslného porušení dobrých mravů. Německé právo ale v ČR aplikovat nelze,“ tvrdí pražská advokátka Kateřina Turnhöfer. Podle ní tuzemské soudy porušení dobrých mravů přiznávají jen ve výjimečných situacích, kdy by škůdce jednal s jediným cílem, a to poškodit jiné osoby.
„Prokázat všechny aspekty náhrady škody, včetně příčinné souvislosti, a tedy i samotnou existenci soukromého nároku, je na žalobci,“ dodala Turnhöfer.
Volkswagen musí odškodnit majitele vozů s upraveným softwarem
Podle advokáta a specialisty na spotřebitelské právo Martina Rezka další rozdíl v situaci českých zákazníků představuje skutečnost, že oproti Německu v ČR nikdy ministerstvo dopravy nepřikročilo k povinné svolávací akci. Jelikož byla svolávací akce dobrovolná, je podle něj šance na odškodnění chabá.
„Já si naopak myslím, že nárok na odškodnění zde bude. Jde o úmyslné porušení povinností ze strany koncernu VW, kterým byli spotřebitelé a smluvní partneři úmyslně uváděni v omyl stran produkovaných emisí, rovněž tak byly v omyl uváděny orgány, které taková auta homologovaly,“ oponuje pražský advokát Adam Batuna.
Nesouhlasí ani s Rezkovým názorem, že z důvodu svolávací akce je nárok vyloučen. „Vozy s podvodným softwarem mají vady právní i faktické,“ vysvětluje Batuna.
Právní jsou ty, že neměly být homologovány pro provoz na veřejných komunikacích, tedy de facto neměly vůbec být prodávány a vyjet na silnici. Vady faktické spočívají podle něho v tom, že poškozují životní prostředí nad rámec přípustných limitů.
O levnou značku Volkswagenu je zájem i mimo Čínu
„V případě vady věci příslušejí nároky z vad věci – typicky sleva, uvedení do řádného stavu, náhradní plnění nebo odstoupení a vrácení ceny. Podvodný software je typicky podstatná vada věci, tedy kupující má právo na volbu mezi nároky a může od kupní smlouvy i odstoupit,“ tvrdí Batuna.
Zdůrazňuje ale, že kupující musí toto právo uplatnit bez zbytečného odkladu, jinak se na vadu hledí jako na nepodstatnou. Pokud je kupujícímu nabídnuta oprava zdarma, kupující si nechá vůz opravit a oprava je provedena perfektně, nároky z vad věci zaniknou. „Pokud by ale vozy po opravě vykazovaly zvýšenou spotřebu či zrychlení opotřebení dílů, vada by se neměla za odstraněnou a bylo by stále namístě zvažovat nároky z vad věci,“ připomíná.
Podle informací Práva si někteří motoristé stěžovali na to, že po zásahu servisu kvůli nápravě softwaru jim vozy jely hůře. Je však otázka, jak toto nezvratně prokázat.
Hromadné žaloby v legislativním procesu
„Vedle nároku z vad věci ale dále existují nároky ze škody, kterou vada způsobila. Po materiální úrovni jde typicky o pokles hodnoty vozu při následném prodeji, po stránce imateriální jde typicky o nároky na odškodnění újmy způsobené tím, že kupující užíváním vozu nepřímo zhoršoval životní prostředí,“ rozvíjí dále Batuna.
V Česku působí sdružení SafeDiesel a DieselGate, která zastupují přes sedm tisíc majitelů vozů s upraveným softwarem a u soudu usilují o vyplacení odškodného. SafeDiesel požaduje konkrétně pro poškozené zákazníky 220 tisíc korun. Podle Františky Honsy z advokátní kanceláře BBH, která české klienty u soudu zastupuje, verdikt německého soudu posílil jejich pozici.
V obou případech ale nejde o hromadnou žalobu, kterou se teprve snaží vláda zavést. Příslušný návrh zákona schválila v únoru, v parlamentu ale ještě projednán nebyl.
V minulosti skončil nezdarem pokus vymoci prostřednictvím „hromadné žaloby“ s účastí tisíců drobných žalobců odškodnění z tuzemských bank za poplatky.