Hlavní obsah
Zastánce brexitu na londýnské demonstraci Foto: Hannah Mckay, Reuters

Brexit zvýší zbylým zemím včetně Česka příspěvky do rozpočtu EU

Páteční odchod Británie z Evropské unie (EU) výrazně promluví do vyjednávání o budoucím dlouhodobém rozpočtu společenství. Po ostrovní zemi zůstane jako po čistém plátci v unijní kase pro příštích sedm let mezera v řádu desítek miliard eur, kterou budou muset zaplnit ostatní země. Mezi ně patří i Česká republika.

Zastánce brexitu na londýnské demonstraci Foto: Hannah Mckay, Reuters
Brexit zvýší zbylým zemím včetně Česka příspěvky do rozpočtu EU

Unijní státy jsou zatím nesmiřitelně rozděleny v názorech na rozpočet pro roky 2021 až 2027, jehož celková výše by se podle představ Evropské komise (EK) neměla příliš lišit od toho dosavadního. Až na to, že v něm budou chybět britské peníze, které tím pádem bude třeba získat od zbývajících 27 členů.

EK navrhla, aby objem rozpočtu odpovídal 1,11 procenta hrubého národního důchodu (HND), což činí více než 1,1 bilionu eur (25,5 bilionu korun).

Členské státy však při začínajících jednáních vycházejí z listopadového návrhu finského předsednictví, který počítá s úrovní 1,07 HND. Skupina hospodářsky nejvyspělejších zemí v čele s Německem dokonce nechce, aby rozpočet překročil jednoprocentní hranici.

To by vyžadovalo další škrty například v kohezní politice, čemuž oponuje více než desítka států včetně Česka profitujících ze strukturálních fondů.

Británie by letos měla do unijní kasy naposledy přispět plnou částkou ve výši přibližně 12,7 miliardy eur (291 miliard korun). Poté sice bude na základě brexitové dohody ještě několik desítek let hradit drobnější sumy za finanční závazky, které EU učinila za jejího členství, či například přispívat na důchody zaměstnanců Unie.

Tyto částky v celkové výši necelých 25 miliard eur však nebudou mít na nový dlouhodobý rozpočet vliv a podíl ostatních zemí na celkových výdajích v souvislosti s britským odchodem vzroste.

Příspěvky sice stoupnou všem zemím, největší nárůst se však podle současného návrhu dotkne nejsilnějších ekonomik v čele s Německem. Někteří politici v Berlíně tvrdí, že jejich země bude v příštích sedmi letech posílat do rozpočtu téměř dvojnásobek nynější částky. Podle výpočtů Bruselu by nárůst měl dosáhnout maximálně třetiny nynější sumy, která činí přibližně 26 miliard eur ročně.

První bitva o úvodní postbrexitový rozpočet se očekává na mimořádném summitu, který svolal na 20. února předseda Evropské rady Charles Michel.

„Nadešel čas, abychom se na naší úrovni na víceletém finančním rámci domluvili, napsal Michel premiérům a prezidentům 27 zemí.

„Jakékoli průtahy způsobí vážné praktické i politické problémy, ohrozí pokračování stávajících programů i politik a také spuštění těch nových,” varoval Michel.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků