Zemanovy důvody nestačí, říká ústavní právník

Zeman v pátek uvedl, že Lipavského nejmenuje ze čtyř důvodů.

První se týká „nízké kvalifikace, protože absolvoval jen bakalářské studium“. Zeman odkázal na informace týdeníku Euro, podle kterého byla závěrečná bakalářská práce Lipavského hodnocena „nejhorší možnou známkou“.

„Vysokoškolské vzdělání není podmínka, aby se člověk mohl stát členem vlády,“ reagoval ústavní expert Novinkám.

V minulosti Zemanovi nevadilo vzdělání třeba u jmenování Jana Hamáčka (ČSSD) do čela resortu vnitra. Hamáček má pouze gymnázium s maturitou.

Zbylé tři důvody mají podle Antoše politický charakter. Zeman vyčítá kandidátovi na šéfa české diplomacie „distancovaný postoj“ ke spolupráci se zeměmi visegrádské čtyřky (Slovensko, Polsko, Maďarsko) a ke vztahu s Izraelem, což je podle prezidenta v rozporu s programovým prohlášením vlády. Lipavský ale opakovaně odmítl tvrzení, že s těmito zeměmi nechce spolupracovat.

Výtku má Zeman i kvůli Lipavského návrhu, aby se příští Sudetoněmecké dny konaly na českém území.

„Vláda odpovídá Poslanecké sněmovně i z hlediska své politické pozice, nikoli prezidentu republiky. Čili to je na Poslanecké sněmovně, aby rozhodla, zda vláda a její členové odpovídají tomu, jakou politiku chce prosazovat,“ komentoval právník.

„Tohle nejsou důvody, které by dokázaly odůvodnit to, že prezident republiky odmítne jmenovat,“ shrnul Antoš. „Pokud nemá jiné zdůvodnění než tohle, tak je povinen jmenovat,“ zdůraznil nakonec.

Podle něj by musela existovat právní překážka na straně Lipavského, proč nemůže být jmenován.

Uvedl, že by to například platilo pro někoho, komu byl uložen trest zákazu činnosti pro nějakou předchozí trestnou činnost, které se dopustil, a měl by proto zákaz vykonávat funkce ve veřejné správě. „V jiných případech ne,“ zdůraznil právník.