Zeman varoval ústavní soudce před neřešitelnou krizí

Zeman, který není účastníkem řízení, konstatoval, že respektuje nezávislost rozhodování soudu.

Připomněl, že návrh byl podán před třemi lety, a poukázal rovněž na to, že již rozhodl o vypsání voleb do Sněmovny, které se uskuteční 8. a 9. října, v důsledku čehož již byla zahájena volební kampaň a podniknuty další záležitosti stran přípravy voleb.

„Nicméně to nejpodstatnější, co rozhodování ve výše uvedeném řízení může znamenat, je destabilizace ústavního systému České republiky,“ tvrdí prezident v dopise pro Ústavní soud.

Podle Zemana by zrušení „esenciálních ustanovení“ znamenalo nutnost nalézt urychleně shodu napříč politickým spektrem nad upraveným zněním zákona.

„Jako hlava státu se ovšem musím zabývat při výkonu ústavní funkce také otázkou, co když taková politická dohoda nalezena nebude. V případě, kdy nedojde mezi oběma komorami Parlamentu ČR k dohodě například na uspořádání volebních krajů, nastává okamžik ústavní krize, pro kterou nemá Ústava ČR nastavené způsoby řešení,“ tvrdí Zeman s tím, že by mohlo dojít k zániku mandátů stávající Sněmovny, přičemž situaci by podle něj nemohl napravit ani Senát.

„V takové situaci by ani vláda České republiky nebyla povinna podat demisi v souladu s čl. 73 odst. 2 větou druhou Ústavy ČR, neboť by ani neproběhla ustavující schůze nově zvolené Poslanecké sněmovny,“ popsal Zeman nebezpečný scénář „neřešitelné ústavní krize“.

„Má-li nastat spravedlnost, musí přicházet co nejrychleji, aby byla s to naplnit očekávání a měla předpokládaný užitek. V situaci, kdy Ústavní soud nebyl schopen rozhodnout v řízení po dobu více jak tří let, považuji úvahy o zrušení části volebního zákona několik měsíců před volbami za silně destabilizující politický a ústavní systém České republiky s nedozírnými následky a otázkami, na které nemůže znát odpověď ani prezident republiky, ani Ústavní soud,“ apeloval prezident, podle něhož by v případě zjevné protiústavnosti jednal včas, aby mohla být situace včas vyřešena.

„Tímto dopisem apeluji na Ústavní soud, aby si byl vědom všech konsekvencí, které případná derogace částí volebního zákona může přivodit a jež mohou vést k ústavní krizi nemající podle stávající Ústavy ČR řešení,“ stojí v dopise.

Skupina senátorů napadla, že malé strany potřebují pro zisk poslaneckého mandátu ve volbách získat více hlasů než velké. Za neústavní považují rovněž klauzuli, podle níž koalice dvou stran musí získat pro vstup do Sněmovny nejméně deset procent hlasů a koalice tří stran 15 procent.