Hlavní obsah
Nová sněmovna Ústavního soudu. Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud dal částečně za pravdu stížnosti na volební zákon

Ačkoliv Ústavní soud v úterý zamítl stížnost skupiny senátorů na termín sněmovních voleb, stále však není jisté, podle jakých pravidel se volby budou konat. Podle nepotvrzených informací Práva totiž Ústavní soud v úterý měl na svém neveřejném zasedání pléna rozhodnout také o tom, že částečně vyhoví i další senátorské stížnosti, kterou se 21 senátorů domáhá zrušení tří částí volebního zákona. Nález bude zveřejněn ve středu.

Nová sněmovna Ústavního soudu. Foto: Petr Kozelka, Právo
Ústavní soud dal částečně za pravdu stížnosti na volební zákon

Zatímco v případě vstupní klauzule pro koalice, která je násobkem potřebného pětiprocentního zisku pro jednotlivé strany, a u rozdělení země pro volby na 14 volebních krajů se Ústavní soud neměl shodnout na jejich protiústavnosti, k opačnému názoru měl dospět v případě výpočtu rozdělení mandátů tzv. d’Hondtovou metodou.

Ta podle stížnosti senátorů znevýhodňuje malé strany v menších volebních krajích. Tomuto výkladu ústavní soudci měli dát za pravdu.

Naznačil to i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v úterním rozhovoru pro ECHO.

„Můžu říct pouze to, že plénum se při projednávání zpravodajské smlouvy většinově shodlo na protiústavnosti platné úpravy – tím myslíme porušení ústavního principu rovnosti hlasů – a takříkajíc se zaseklo na otázce, zda neodložit účinnost výroku právě s ohledem na to, že prezident republiky již termín voleb vyhlásil,“ uvedl.

Problém je v tom, že d’Hondtova metoda v kombinaci s rozdělením krajů, které nejsou srovnatelné velikosti, nepůsobí v jednotlivých krajích jako proporční, ale posouvá volební systém k většinovému.

Hlasy voličů tak nemají v krajích stejnou váhu. Tak např. ANO ve volbách před čtyřmi lety při zisku necelých 30 procent hlasů získalo 78 mandátů. Menší strany, které se pohybovaly mezi pěti a šesti procenty, skončily na šesti a sedmi mandátech. Např. zatímco ANO potřebovalo k zisku mandátu 19 232 hlasů, STAN musel získat 43 693 hlasů.

Ústavní soud se tedy rozhodl nezasáhnout do rozdělení krajů, ale pouze dorovná to znevýhodnění, které strany pociťují v menších krajích. Pro parlament by toto rozhodnutí znamenalo, že se bude muset co nejrychleji zabývat volebním zákonem, tak aby d’Hondtovu metodu výpočtu mandátů pro jednotlivé strany nahradil jinou. Z vyjádření Rychetského ale není jisté, jestli parlament bude nucen urychleně změnit zákon ještě pro letošní sněmovní volby. To bude jasné až po zveřejnění nálezu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků