Hlavní obsah

Umírají lidé na covid, nebo s covidem? Resort po měsících zveřejnil data o úmrtnosti

Jan Menšík, Novinky, Jan Menšík

Během první vlny epidemie koronaviru v Česku zemřelo na covid 27 procent lidí z celkově 407 pozitivně testovaných zemřelých. V druhém pololetí zatím čísla data mluví o 36 procentech. U nich byl covid stanoven jako hlavní příčina úmrtí.

Článek

Další pacienti primárně zemřeli na jiné nemoci, covid jejich stav jen zhoršil. Nejčastější přidruženou chorobou u těchto pacientů, byly srdeční choroby, cukrovka či nádory. Vyplývá to z nově zveřejněných dat ministerstva zdravotnictví o mortalitě.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný, který data ve středu představil, předpokládá, že letos zemře 9 až 10 tisíc lidí nakažených koronavirem. V posledních třech měsících roku bude podle něj úmrtnost vyšší než v minulých letech.

TK ministra zdravotnictví Jana BlatnéhoVideo: ČTK

Po datech týkajících se počtu lidí, kteří od jara zemřeli přímo na covid-19 nebo naopak s covidem, tedy kdy hlavní příčinou byla jiná chronická choroba a covid to pouze urychlil, volají opoziční politici a odborníci měsíce. Ve středu se dočkali, protože ministrstvo zdravotnictví poprvé od vypuknutí epidemie nového typu koronaviru zveřejnilo data o celkové mortalitě a hlavních příčinách úmrtí pacientů s covidem.

Úmrtnost v říjnu razantně vzrostla

Domácí

Během prvního pololetí letošního roku, tedy jarní vlny epidemie onemocnění covid-19, zemřelo celkem 407 pozitivně testovaných lidí. Covid byl hlavní pravděpodobnou příčinou úmrtí ve 109 případech, což odpovídá 27 procentům.

Foto: NIAID, Reuters

Umírající buňka napadená koronavirem (žluté body)

Nejvíce lidí, a to 260 zemřelo kvůli kombinaci onemocnění covid-19 a dalších chronických chorob. Zbylých 38 případů zemřelo na náhlé příčiny jako je například infarkt a nebyla prokázána souvislosti s covidem. Infekce byla u těchto lidí jen prokázána.

Nejčastější přidruženou chorobou byla u 39 procent pacientů tzv. ischemická choroba srdeční, druhou nejčastější komorbiditou je diabetes (26 procent), následovaly nádory a duševní onemocnění.

Data z druhé vlny zatím nejsou úplná

Data z druhého pololetí tohoto roku zatím nejsou úplná. Resort tak vycházel z celkem 2682 záznamů. Z prozatimních dat vyplývá, že u zhruba 36 procent neboli 957 pacientů je pravděpodobnou příčinou úmrtí covid-19. Dalších přibližně 1538 nakažených, tedy 57 procent, zemřelo v kombinaci s chronickými onemocněními. Smrt zbylých odhadovaných sedm procent (187 lidí) nemá souvislost s nákazou koronavirem - například oběti dopravních nehod.

Podrobnější čísla týkajících se vlivů jednotlivých přidružených chronických onemocnění na úmrtnost, tak jak tomu bylo v prvním pololetí, zatím není možné zveřejnit. Kvůli procesu ověřování tak lze předpokládat, že tato data budou zveřejněna za několik měsíců.

Úmrtnost v říjnu stoupla i bez covidu

Nově zveřejněné statistiky úmrtnosti ukazují na to, že v říjnu zemřelo oproti předchozím měsícům a rokům výrazně více lidí. Zatímco v letech 2015 až 2019 průměrně v říjnu umíralo přibližně devět tisíc lidí, letos jich zemřelo téměř 14 tisíc.

Z celkového počtu 13 809 zemřelých byl covid příčinou u 2849 lidí. Je tedy patrné, že nárůst mortality nezpůsobil v říjnu pouze covid, ale zvýšil se u počet úmrtí v souvislosti s jinými nemocemi a příčinami.

„Když se tato dvě čísla od sebe odečteme, zbyde ještě určitá část zemřelých, přibližně kolem tisícovky. Tito lidé zemřeli na něco, co je tu navíc oproti předcházejícím letům, ale není to covid. Proto je potřeba co nejrychleji obnovit standardní zdravotní péči,” vysvětlil Blatný.

V posledních týdnech se také zvýšil počet úmrtí v sociálních zařízeních. „To je zcela v korelaci s těmi počty případů nákazy v těchto zařízeních,” míní ministr.

Nárůst počtu zemřelých v říjnu je patrný i z grafů sledujících denní statistiky. V přechozích letech se denní počty zemřelých pohybovaly okolo čísla 300. Podobné, jen o něco málo vyšší, statistiky Česko mělo i letos, až do září. Tehdy se v tuzemsku rozjela druhá, a oproti té jarní, silnější vlna epidemie koronaviru a začaly rychle narůstat počty nakažených či hospitalizovaných.

Od října, tedy s logickým zpožděním, se výrazně začala zvedat také čísla zemřelých, která na přelomu října a listopadu atakovala číslo 600 za den.

Podle zdravotnických statistiků lze za celý rok při současném pozitivním vývoji, kdy se číslo R pohybuje na hodnotě 0,7, očekávat celkem devět až deset tisíc úmrtí pacientů, kteří měli potvrzený covid-19.

Průměrný věk zemřelých covidových pacientů je 79 až 80 let. V nemocnicích zemřelo doposud 80 až 84 procent z celkového počtu covid pozitivních lidí. „V nemocnicích zemřelo přibližně 84 procent pacientů nakažených koronavirem, zbytek zemřel jinde. Jsou v tom tedy započítány i úmrtí doma,” vysvětlil Blatný.

Reklama

Související články

Úmrtnost v říjnu razantně vzrostla

Předběžná data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že od září nejprve postupně a v říjnu pak už poměrně výrazně narostl počet zemřelých. Až o třetinu...

Druhá vlna: Tisíce hříšníků a pokut

Za porušení nařízení, která platí během podzimní vlny epidemie koronaviru, rozdala policie na místě už skoro čtyři tisíce pokut. Policisté vedou statistiky...

Výběr článků

Načítám