Článek
„Je předčasné mluvit o tom, že by to byla finální cifra. Spíš může jít o určitou kartu pro další vyjednávání,“ míní Marek, podle něhož je pravděpodobnost, že by se jednalo o konečnou podobu výše cel menší než poloviční.
Připomněl, že i EU podle něj může v rámci reciprocity vytahovat citlivé položky pro USA a působit tak například na jednotlivé americké senátory, jejichž volebních obvodů by se případná opatření dotkla.
„Pokud jde o dopad na nezaměstnanost, respektive na ztrátu pracovních pozic, tam bychom se asi bavili o nějakých nižších, potenciálně až středních desítkách tisíc pracovních pozic v Česku, typicky ve zpracovatelském průmyslu,“ uvedl Hradil.
Vyčíslil také možný finanční dopad na českou ekonomiku a její hrubý domácí produkt (HDP), který odhadl až na vyšší desítky miliard korun v období do dvou let.
Dodal, že Česko do USA významně nedováží, jde spíš o to, že dodává součástky do jiných zemí, které posléze výrobky vyvážejí do USA.
„Finanční dopad u nás to skutečně bude zhruba někde na hranici vyšších desetin procenta, možná až nízké jednotky procenta HDP. Určitě se to neprojeví okamžitě, ale celá ta situace se usadí, řekněme, za nějaké dva roky, kdy se ukáže, které zboží se nepodařilo ani udat v Evropě, ani se pro ně nepodařilo najít nějaký alternativní trh ve světě. Tou dobou bychom mohli ztrácet nějaké vyšší desítky miliard korun, které prostě shoří,“ míní Hradil.
Pokud by cla skutečně nastala, na ekonomiku EU by byl dopad kolem 0,3 procentního bodu HDP doplnil Marek. Pro Českou republiku by podle něj dopady skutečně „nebyly zanedbatelné“, neboť jsme subdodavatelem dílů pro zboží, jež je součástí výrobků, které z dalších zemí míří do USA.
Evropští politici předpokládají, že Trump číslo nadhodil jako vyjednávací taktiku, a chtějí s USA dál jednat.
Pokud jde o Evropskou unii jako takovou, vyváží do USA podle jeho odhadů asi tři procenta hrubého domácího produktu. Zavedením amerických cel prý sice přijde určité ekonomické ochlazení, EU ztratí určitou konkurenceschopnost vůči tamním producentům, ale ti nevyrábí všechno a všeho dost, upozornil ekonom. Celkový efekt by prý tedy měl být naopak proti růstu cen.
„Máme svým způsobem štěstí v neštěstí v tom, že jelikož Donald Trump cla uvaluje prakticky úplně na každého, tak neztrácíme úplně konkurenceschopnost vůči zboží z jiných zemí – z Chile, Mexika, Kanady atd. Takže nějaká ztráta to určitě bude, ale určitě to není nic, co by nás dostávalo do ekonomické krize nebo recese,“ poznamenal Hradil. Pro EU tedy podle něj půjde o nějaké desetiny procenta HDP.
Reciproční zavedení cel pro USA je špatně
Evropská unie by podle něj neměla udělat stejnou chybu jako například Čína, která v minulosti v reakci na americká cla učinila stejný krok vůči USA, až se výše cel vyšplhala na sto procent.
S tím souhlasí i Marek. „Čistě ekonomicky by bylo vhodné na to nereagovat,“ připustil Marek, podle něhož však z taktického hlediska Evropa s nějakými cly patrně přijde.
