Článek
12. července je Mezinárodní den boje proti písečným a prachovým bouřím a s tím souvisí i téma transportu saharského prachu. Ten se může dostat i do Česka a díky němu máme krásně oranžové západy slunce, ale také hrozí zhoršená kvalita ovzduší.
V první polovině roku 2025 sledovala služba Copernicus několik epizod dálkového přenosu saharského prachu nad Atlantikem a Evropou.
Saharský prach se dostává i do střední a severní Ameriky, kde může způsobovat problémy kvůli zvýšeným koncentracím prachu (PM10). Na přelomu letošního května a června se velký prachový oblak přenesl přes Karibik a Velké Antily až do Mexického zálivu, což vedlo ke zvýšení přízemních koncentrací PM10 v celém regionu.
„V roce 2025 jsme zatím opakovaně monitorovali dálkový přenos saharského prachu a vysoké koncentrace PM10, které dosáhly Evropy a Karibiku. Tyto epizody mohou mít negativní dopad na kvalitu ovzduší na obou stranách Atlantiku a následně představují potenciální riziko pro lidské zdraví,“ říká vedoucí vědecký pracovník služby pro monitorování atmosféry Copernicus Mark Parrington.
Částice písečného prachu jsou často menší než 10 mikrometrů, proto mohou pronikat do dýchacího systému, především do horních cest dýchacích. Přestože se jedná o přírodní zdroj znečištění ovzduší, může způsobovat zdravotní komplikace.
Na jaře se velký oblak saharského prachu, který se pohyboval přes Středozemní moře, dosáhl Pyrenejského poloostrova a Francie a přesunul se do střední a severní Evropy včetně Česka.
Nejvýraznější situace v Česku byla v březnu, kdy byla horší dohlednost kvůli zakalenému nebi a také jste mohli po dešti najít stopy saharského prachu třeba na svých autech.
Minulý rok na jaře byly však podmínky v Česku mnohem horší. To se projevilo i na kvalitě ovzduší. Letos se kvalita ovzduší v důsledku saharského prachu výrazněji nezhoršovala, protože většina prachu byla ve vyšších vrstvách atmosféry.
Blahodárné živiny
Ten samý prach ze stejné pouště může naopak na jiných místech planety pomáhat. Do amazonského pralesa přináší důležité živiny pro místní rostliny.
Intenzivní větry každoročně vysílají obrovská oblaka prachu na transatlantickou cestu z Afriky do povodí Amazonky. Tento prach je bohatý na fosfor, železo a další látky. Když dosáhne deštného pralesa, poskytuje klíčové živiny pro živou flóru deštného pralesa. Fosforu, který je nezbytný pro růst rostlin, je v Amazonii nedostatek. Pouštní prach pomáhá tento deficit zmenšit.
Ze Sahary je ročně transportováno přes Atlantik okolo 182 milionů tun prachu a 15 % z celkového množství je rozptýleno nad povodím Amazonky.