Hlavní obsah

Účinnost vakcíny AstraZeneca může být vyšší. Záleží na schématu, míní vakcinolog

Novinky, Jan Menšík

Společnost AstraZeneca v pondělí zveřejnila výsledky studie týkající se účinnosti nadějné a očekávané vakcíny proti covid-19, které hovoří o průměrné účinnosti 70 procent, což je méně než u ostatních výrobců. Při podání menší dávky vakcíny ovšem vyšla vyšší účinnost (90 procent), než při podání plné dávky (62 procent), to některé vědce mate. Podle vakcinologa Romana Chlíbka jde ale o běžný jev, využívat se prý bude schéma s nejvyšší účinností.

Foto: Dado Ruvic, Reuters

Vakcína společnosti AstraZeneca

Článek

Britsko-švédský farmaceutický koncern AstraZeneca, který vyvíjí vakcínu proti covid-19, kterou plánuje Česko podávat svým občanům, v pondělí zveřejnil nejnovější údaje o účinnosti vakcíny. Ta je nyní ve třetí fázi testů, tedy téměř na konci, kdy ji před plošným nasazením dostane ke schválení Evropská léková agentura (EMA). Podle agentury DPA je průměrná účinnost 70 procent, záleží na stylu podávání.

Je levná a nenáročná na skladování, vychvaluje AstraZeneca svou vakcínu. Účinnost má 70 procent

Koronavirus

AstraZeneca uvedla, že v jednom dávkovacím způsobu byla podána poloviční dávka a po měsíci dávka celá, účinnost pak byla 90 procent. Dalšímu vzorku byla podána dvakrát celá dávka taktéž s měsíčním odstupem a účinnost se výrazně lišila – byla 62 procent. Průměrnou účinnost pak firma odhadla na 70 procent. To podle některých vědců nedává smysl a naznačuje to, že zmíněná vakcína bude mít zřejmě nižší účinnost než vakcíny ostatních výrobců.

Podle předsedy České vakcinologické společnosti Romana Chlíbka tomu ale tak být nemusí. „Někdy kombinace různého množství antigenů nebo různých odstupů dávek od sebe dovede nakonec ve výsledku změnit celou účinnost,” vysvětlil procentuální rozdíly Novinkám Chlíbek. Právě proto podle něj firmy ve studiích volí vícero „výzkumných ramen” s různými schématy podávání.

„Potom se to vyhodnotí a vybere se vakcína s nejlepšími výsledky. Přihlásí a zaregistrují schéma, které zaručuje nejvyšší účinnost, tedy těch více než 90 procent. Používalo by se to nejúčinnější očkovací schéma, které zaregistrují,” předpokládá vakcinolog.

Proč společnosti vyšla při různých podáních jiná účinnost, se podle něj vysvětlit nedá, je to běžný jev. „Někdy se prostě nakombinují různé dávky s různými odstupy a nějak to vyjde. Kdyby se to umělo modelovat, tak se nemusí dělat tyto klinické studie. Ne všechny věci medicína vysvětlí a tohle je jedna z nich,” míní.

Chlíbek: Mluvit o očkování v prosinci je neseriózní. Dodávky čekáme v prvním čtvrtletí

Domácí

I přes nejnovější údaje tak zřejmě nemusí být na místě obavy, že by vakcína AstraZenecy, kterou mimo jiné plánuje Česká republika nakoupit pro své občany, dosahovala výrazně horších výsledků než třeba očkovací látky od koncernu Pfizeru/BioNTech (95 procent) či Moderny (94,5 procent).

Kromě AstraZenecy nakoupí Česko také vakcíny od zmíněného Pfizeru či společnosti Johnson & Johnson. S dalšími výrobci se jedná.

Reklama

Související články

Přehledně: Jak jsou firmy daleko s vakcínami

Naděje na zvládnutí pandemie koronaviru SARS-CoV-2 stoupají s postupem třetí fáze klinických testů, v nichž už několik vakcín prokazuje svou účinnost. Do konce...

Výběr článků

Načítám