Hlavní obsah
Odběrová místnost v Dolném Kubíně Foto: Radovan Stoklasa, Reuters

Slovenský epidemiolog: Situace je vážná, nechceme skončit jako Češi

Podle slovenského epidemiologa Marka Majdana situaci v ČR zapříčinila řada faktorů. V rozhovoru pro Novinky uvádí, že Slováci musí primárně omezit příliv nových nakažených koronavirem ze zahraničí, aby unikli českému scénáři. Plošné testování populace, které na Slovensku právě startuje, naopak považuje za doplňkové opatření s nejasnými účinky.

Odběrová místnost v Dolném Kubíně Foto: Radovan Stoklasa, Reuters
Slovenský epidemiolog: Situace je vážná, nechceme skončit jako Češi

Na Slovensku začíná plošné testování obyvatel. I u nás se o této možnosti vede diskuze. Můžete prosím nejdříve popsat, jak to má probíhat...

Testování je naplánováno na tento víkend a výhledově se počítá s opakovaným testováním o týden později, ale to závisí na tom, jak dopadne první kolo testů. Jde o aplikaci antigenových rychlotestů, kterými se vláda snaží odhalit a izolovat lidi s virem, kteří dosud nebyli identifikováni v rámci rutinního vyhledávání a testování. Pilotní testování proběhlo ve čtyřech okresech a odhalilo asi 4 procenta pozitivních případů z celkového počtu testovaných. Čili se podařilo odhalit poměrně hodně lidí s pozitivním výsledkem testu, je však třeba říci, že použité testy mají své limity a ty je třeba zohlednit.

Kde ale vidíte vůbec největší úskalí?

Z dosavadního průběhu plánování se zdá být největším problémem zajištění dostatečného počtu zdravotníků, kteří by měli provádět samotné testy v přibližně 5000 odběrných místech.

Takže do jaké míry myslíte, že může testování pomoci se zvládáním epidemie?

To je velmi těžké předpovědět. V první řadě to závisí na tom, zda se podaří celou operaci logisticky zvládnout. Testování samotné můžeme vnímat jako dodatečné k již existujícím opatřením. A do jaké míry bude přínosné bude možné hodnotit s určitým odstupem, ale přímo připsat efekt kterémukoli opatření je velmi obtížné právě díky komplexnosti celé situace.

Poslední denní přírůstek byl u vás více než 3000 nakažených. Obávají se Slováci, že skončí jako Češi? Jak častý je tenhle příměr ve veřejně prostoru?

Je přirozené, že se naše situace porovnává s ostatními zeměmi, a to zejména s těmi, se kterými přímo hraničí. Hlavním důvodem je to, že situace díky pohraniční migraci v těchto zemích spolu úzce souvisí. V případě České republiky je samozřejmě důvodem i naše blízkost a velmi úzká propojenost. Takže ano, tato analogie u nás často zaznívá.

Kde podle vás udělala ČR chybu?

To je těžké říct. Situace se od konce léta zhoršuje ve většině zemí a přispívá k tomu hned několik faktorů. Mezi nimi například častější pobyt ve vnitřních prostorách způsobený ročním obdobím, ale také začátek školního roku. Každá země se snaží se situací vypořádat a to, jak moc se to daří je závislé od přísnosti nejrůznějších opatření a také na míře jejich dodržování. Velmi důležitá je migrace a její intenzita, ale i míra osobní odpovědnosti jednotlivců. Je to tedy komplex faktorů a vybrat přímo jednu příčinu je velmi obtížné v kterékoli zemi.

Jaké kroky by mělo Slovensko podle vás podniknout, aby se českému vývoji vyhnulo?

Pokud se podíváme na to, jaký je charakter šíření onemocnění, tak nejúčinnějšími opatřeními jsou minimalizace kontaktů, shromažďování lidí a ochrana osob, a to sice roušky, případně dezinfekce rukou.

V dlouhodobějším kontextu spočívá řešení současné krize ve zpomalení a stabilizování růstu počtu nových případů. A paralelně s tím je třeba dále dolaďovat a rozšiřovat kapacitu trasování a testování. Důležité je také najít účinný způsob, jak předcházet importu případů ze zahraničí, a to například určitou formou testování na hranicích.

Jak hodnotíte samotné dodržování opatření slovenské vlády ze strany obyvatel? Vidíte zde nějaké rozdíly oproti České republice?

Já si myslím, že Slováci jsou ochotni dodržovat opatření, pokud jsou jim odůvodněny a vysvětleny. Bylo to vidět zejména na jaře, kdy byla akceptace opatření a jejich dodržování opravdu na velmi vysoké úrovni. Samozřejmě jak pandemie pokračuje a bohužel znovu eskaluje, nastává jakási únava z celé situace. Z těchto důvodů je proto nutné opravdu důsledné vysvětlování situace, opatření a plánů ze strany odborníků.

A pokud bych měl porovnat Slovensko a Českou republiku, tak mám pocit, že opozice k některým opatřením byla a je v Česku o něco větší. Například jsem vnímal emotivnější diskusi o rouškách.

A mluví se na Slovensku také o riziku přetížení zdravotního systému?

Ano. Přetížení zdravotního systému je jedním z největších rizik, které s sebou pandemie přináší. Rapidní nárůst počtu případů znamená, že se zvyšuje absolutní počet těch, kteří vyžadují hospitalizaci, čímž se nápor na nemocnice zvyšuje. Samozřejmě ruku v ruce s tím roste riziko nákazy u personálu, což způsobuje další problémy. Kromě přímého dopadu na pacienty s covid-19 může tato situace zasáhnout i do péče o jiné pacienty, která bude kvůli kapacitám a nedostatku personálu limitovaná.

Závěrem, čeští politici často označují jako pomyslné světlo na konci tunelu vakcínu. S tím souhlasíte?

Naprosto. Situace je momentálně velmi vážná a nyní je třeba udělat vše pro to, aby se zvládl nápor na nemocnice a aby se zastavil nárůst počtu případů. Je však nutné vnímat i povzbudivé zprávy, které přicházejí z testování účinnosti a bezpečnosti vakcín, jež právě probíhají. Při vší opatrnosti se dá předpokládat, že právě dostupnost vakcín by mohla být tím, co rozhodne o dalším vývoji epidemie.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků