Hlavní obsah

Prymula: Čísla by mohla směřovat k druhé vlně, některé země ČR mohou považovat za rizikovou

Novinky, Jan Menšík

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Současný vývoj, kdy se počet aktuálně nemocných lidí s covidem přehoupl historicky poprvé přes hranici pěti tisíc, by mohl podle epidemiologa a vládního zmocněnce pro vědu a výzkum Romana Prymuly znamenat začátek druhé vlny. Je proto podle něj nutné udělat vše pro to, aby k tomu nedošlo. Lidé by také měli počítat s tím, že se může stát, že některé státy nemusí řadit Česko mezi bezpečné země.

Foto: Roman Vondrouš, ČTK

Epidemiolog Roman Prymula.

Článek

Poprvé od začátku koronavirové epidemie jsme se dostali nad hranici pěti tisíc aktuálně nakažených lidí. Co to znamená a o čem to vypovídá?

Křivka, která ukazuje rozdíl mezi nově nakaženými a vyléčenými se dostala na číslo, které je v tuto chvíli rekordní, nicméně já si nemyslím, že je to rozhodující ukazatel. Mnoho neznamená a je výrazně ovlivněn tím, jak rychle uvolňujeme jedince, kteří jsou ještě stále bráni jako nemocní, zpět do běžného života. Podstatné je, jaký tu máme počet závažných forem a ten je momentálně dramaticky nižší, než tomu bylo v úvodní fázi.

Koronavirus v ČR láme rekordy: Aktuálně nemocných je poprvé přes pět tisíc, nových případů přes dvě stovky

Domácí

Na druhou stranu to, co není úplně pozitivním signálem, je denní nárůst případů, který jde samozřejmě nahoru a který reflektuje situaci, kdy v populaci je možná podstatně větší virová nálož, než tomu bylo před několika týdny. Celá ta situace je obdobná v řadě zemí Evropy, kde dochází k nárůstu, a cílem, jak z toho ven, je kontrolovat ohniska a to, jak vznikají, aby nedošlo k masivnějšímu komunitnímu šíření a nedošlo k exponenciálnímu nárůstu.

A to se daří?

To se zatím daří a nárůst je v tuto chvíli spíše lineární. Je to věc, která je rozhodující, protože pokud bychom se dostali do fáze exponenciálního nárůstu a nebyli schopni kontrolovat jednotlivá ohniska, následovali bychom státy, jako je Izrael či Rumunsko, kde už druhá vlna vypukla s plnou silou.

Důvod obávat se trochu je. Musíme udělat vše pro to, aby takovéto hodnoty, které se tu nyní ukazují, nebyly začátkem druhé vlny.

U nás se o druhé vlně tedy zatím mluvit nedá? Je důvod se v souvislosti s aktuálním vývojem obávat?

Důvod obávat se trochu je. Musíme dělat vše pro to, aby u nás druhá vlna nenastala. Pro mě je druhá vlna to, že dojde k exponenciálnímu nárůstu, tak jak to vidíme třeba na křivce Izraele. Tam byl velký peak (vrchol - pozn. red.), pak to šlo dolů, řadu týdnů to byli schopni kontrolovat a teď došlo k obrovskému druhému peaku, který je ještě vyšší než ten první. Takhle to u nás není. Nicméně musíme udělat vše pro to, aby takovéto hodnoty, které se tu nyní ukazují, nebyly začátkem druhé vlny. To je věc, která zasluhuje nepochybně pozornost.

Rakousko od pátku znovu zavádí povinné roušky

Koronavirus

Zpět k aktuálně nakaženým a k tomu jejich uvolňování do běžného života. Ministerstvo zdravotnictví nově umožnilo, aby se ještě stále pozitivní jedinci po karanténě vrátili zpět do zaměstnání. Proč? A na toto svými předchozími slovy narážíte?

Ano. Jsou tu nějaká kritéria, která se v poslední době měnila, a ta hovoří o tom, kdy je možné toho člověka uvolnit. Mluví se o tom, že byť ti lidé virus vylučují, tak už nemusí být infekční, tedy je tam celá virová částice, ale už nehrozí nákaza. To všechno může logicky ovlivňovat počty osob, které bereme jako potenciálně nemocné, ale naprostá většina těchto osob je ve stádiu, kdy sice mají nějakou pozitivitu, ale je diskutabilní, do jaké míry jsou nemocní. To číslo je svým způsobem jen nějakým arbitrárním číslem, které více méně ukazuje počet pozitivních jedinců, kteří jsou ještě v systému bráni jako nemocní.

Pro nás je ale logické se mnohem více orientovat na osoby, které vyžadují nějakou zvýšenou péči, tento počet se nezvyšuje a je jich kolem 130 až 140. Zatím ta čísla nejsou taková, i když se to může velmi rychle změnit, protože teď začínají být postiženy i jiné skupiny obyvatel než třeba ty zdravé skupiny horníků. Pokud by to číslo začalo narůstat, tak až z toho můžeme usuzovat, že ten problém tu je, ale v této chvíli to není žádná dramatická zpráva, protože systém je připraven na podstatně větší rezervu.

Za úterý přibylo 212 nově nakažených. Čím to je způsobeno? Může za to stále Moravskoslezský kraj, nebo se nákaza šíří jinam?

Byť jsou nějaká menší ohniska, tak tolik jich není. Tady se výrazně podepsala svou kauzou Praha (v pražském klubu se nakazilo zhruba 60 lidí - pozn. red.), která v posledním hodnocení výrazně předstihla i okres Karviná, který dominoval v posledních týdnech. Tam bylo přes 40 osob, Praha se teď dostala na první místo s téměř 60 novými případy. A zase jsou to určitá ohniska nebo dominantně jedno ohnisko, takže se nedá říct, že by tu docházelo k nekontrolovatelnému šíření v komunitách. Jsou to zatím ohniskové záležitosti.

Na večírku v pražském klubu se nakazilo šest desítek lidí

Domácí

Zmínil jste, že počet pacientů, kteří vyžadují intenzivnější péči, neroste. Moravskoslezská hygienička Pavla Svrčinová před pár dny, když obhajovala nečekané a okamžité zpřísnění opatření v kraji, tvrdila, že k tomuto kroku je dovedl i narůstající počet těžších průběhů. To si trochu protiřečí, jak to tedy je?

Je třeba si uvědomit, že ona mluví čistě o svém regionu, a tady jsou čísla za celou republiku. Z plošných čísel se nezdá, že by docházelo k nějakému dramatickému nárůstu, ale co se týká ostravského regionu nebo konkrétně Karviné, tak tam k nárůstu nepochybně došlo. Nešlo o exponenciální nárůst, šlo o jednotky spíše, ale systém se dostal na vyšší kapacitu v tom slova smyslu, že ta lůžka byla téměř obsazena. Na základě toho možná vzniklo to rozhodnutí, ale potom ten následující týden se řada lůžek uvolnila, kapacita kolísá a překročena nebyla. Je nutno vycházet z nějakého dlouhodobějšího trendu.

Ostravští hygienici budou čelit žalobě. Vzali práci tisícům lidí, tvrdí iniciativa

Domácí

Berme to tak, že velká zátěž těch nárůstů je dominantně v jednom kraji, a přesto ten kraj ještě nepřekročil kapacitu lůžek, jenom se k tomu blížil, a to jen v některých nemocnicích.

Není vyloučeno, že některé země, i přestože se nám to určitě nebude líbit, nás mohou považovat za mírně rizikové.

Před nedávnem Slovinsko a některé pobaltské státy Česko vyřadily ze seznamu bezpečných zemí. To už sice neplatí, ale nyní nás mezi zelené země odmítlo zařadit Irsko. Lze očekávat, že se podobně zachovají kvůli číslům i další země?

Je to otázka celkových čísel a nepochybně mohou být země, které se budou na tato čísla z posledních dnů a týdnů dívat, a tam se může stát, že tuzemská situace bude vyhodnocena jako mírně riziková. Původní kritéria byla na úrovni deset případů na milion obyvatel, a to kritérium my převyšujeme, protože to znamená přírůstek sto denně za republiku. Máme víc. Není tedy vyloučeno, že některé země, i přestože se nám to určitě nebude líbit, nás mohou považovat za mírně rizikové.

Vyvíjená oxfordská vakcína proti covidu-19 vyvolala dva druhy imunitní reakce

Koronavirus

Celosvětově se řeší vývoj vakcíny proti covidu-19, do vývoje se pustilo i Česko. Jak to momentálně vypadá?

Nemyslím si, že by náš vývoj vedl k tomu, že bychom měli brzo registrovanou vakcínu. Je tu celosvětově podstatně více týmů, které jsou mnohem dál. Celkově jich je asi 160, z nich dvacet se blíží cíli a deset je už téměř v cílové rovince. Před pár dny byla publikována data o vakcíně vyvíjené ve spolupráci s vědci z Oxfordu, která ukázala velmi pozitivní výsledky ze studie. Dá se očekávat, že tato vakcína by mohla fungovat a mohla by být k dispozici, jak původně firma deklarovala, na konci října.

Nepochybně se budeme snažit nakoupit vakcínu od nějakého výrobce, který se nyní blíží cíli. Budou probíhat jednání a věřím, že se na nějaké dodávce dohodneme.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám