Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Pavel Orholz, Právo

Přibývá učitelů. Lákadlo vyšších mezd zabralo

Konkrétně o 16 429 lidí se rozrostl český učitelský sbor od roku 2017. Zásluhu na tom podle všeho má růst platů kantorů a reforma financování regionálního školství.

Ilustrační foto Foto: Pavel Orholz, Právo
Přibývá učitelů. Lákadlo vyšších mezd zabralo

„Překvapuje mě, že jich je tolik. Díky novému systému financování přibyla nová místa pro učitele, a pokud se na to lidi našli, tak je to super,“ řekl Právu šéf Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý.

Růst platů učitelů slibovaly před volbami 2017 všechny partaje. Současná vláda se ve svém programu zavázala zvednout platy o polovinu proti tehdejší úrovni, takže na konci roku 2021 by měla průměrná hrubá mzda kantora činit kolem 45 tisíc. Už za loňský rok se vyšplhala na 44 444 korun. Pro srovnání: celorepubliková průměrná hrubá mzda za letošní první čtvrtletí činila 35 285 korun.

Platy kantorů byly ještě před pár lety na chvostu všech vysokoškolských absolventů. „Možná mě teď někdo nebude mít rád, ale podle mě už mají nyní učitelé platy, které nejsou ostuda. Teď už jsou konkurenceschopné vůči některým jiným profesím,“ popsal změnu ředitel Černý.

Nejvíc učitelů přibylo ve školním roce 2019/2020, kdy počet kantorů v mateřských, základních a středních školách stoupl ze 155 076 na 163 327.

Tehdy začala nabíhat reforma financování regionálního školství, která měla za cíl zamezit krajským úřadům šachovat s penězi pro učitele, a zajistit, aby víc peněz směřovalo na pracovní pozice a nezohledňoval se při rozdělování peněz především počet žáků ve škole. A to školám umožnilo otevřít víc tříd s menšími kolektivy.

„Tehdy ještě reforma nebyla plně v platnosti, ale byly operační programy, na jejichž základě mohli ředitelé už žádat o peníze na nové pracovní pozice podle nových propočtů,“ vysvětlil Černý.

Učitelé se vracejí

O rok později už byla reforma v platnosti a do škol nastoupilo přes pět tisíc dalších pedagogů. V uplynulém školním roce jich tedy v mateřských, základních a středních školách působilo celkem 168 825.

Jak zamíchala s atraktivitou učitelské profese pandemie, mohou ukázat čísla až na podzim.

„Znám několik lidí, kteří kvůli distanční výuce odešli. Zejména ti starší tuto situaci nesli nejhůř vzhledem k jejich vztahu k technice, ale i z obavy o zdraví, která byla u nich nejsilnější. Ti si prošli psychicky velmi náročným obdobím. Pokud se někdo předtím rozhodoval, zda jít do penze, nebo ještě pracovat, tak se přiklonil k odchodu,“ popsal Černý.

Ovšem taky je podle něj možné, že při krizi si leckdo uvědomil, že učitelská zaměstnání jsou jistější než jiná.

O tom, zda mladé lidi víc láká studium pedagogických fakult a zda jejich absolventi jsou ochotnější věnovat se vystudovanému povolání, nemá ministerstvo školství aktuální informace.

Podle Černého se však spíše vracejí kantoři, kteří před časem kvůli platu změnili povolání. „Z mé osobní zkušenosti plyne, že je víc lidí, kteří se vracejí z jiných profesí, než že by se do školství hnali čerství absolventi. U těch zdaleka nehrají největší roli peníze, ale spíš společenský status. Například se jim nechce do různých rozporných situací s rodiči nebo si nevěří, že by před dětmi obstáli,“ popsal.

Připomněl, že se situace liší podle regionů a rovněž podle odborného zaměření učitelů. Podle staršího průzkumu ministerstva školství mezi školami chybělo v roce 2019 šest tisíc učitelů a předpokládalo se, že o rok později bude poptávka až po 11 tisících kantorech.

„Učitele exaktních věd, tedy fyzikáře, chemikáře, je velký problém sehnat. Podobně je to u informatiky, která je tak důležitá,“ řekl Černý.

„A vím, že v některých oblastech na Moravě nemohou učitelé sehnat místo. Naproti tomu pak jsou kraje v Čechách, ve velkých městech, kde je učitelů nedostatek nebo chybějí ti kvalitní,“ dodal.

Ministerstvo školství kvůli nedostatku učitelů navrhlo změnu zákona, podle níž by mohli po tři roky učit i lidé bez pedagogického vzdělání, přičemž by si studium měli doplnit. Proti návrhu se však bouří odbory a vládní ČSSD.

Opozice z podnětu Pirátů navíc do návrhu prosadila, aby průměrný plat kantora vždy činil 130 procent průměrné mzdy, což se zase nelíbí ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO). O osudu zákona, který vrátil Senát, rozhodne Sněmovna po sporech a odkladech možná v červnu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků