Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman se sešel na pracovním jednání v Lánech s premiérem Andrejem Babišem. Archivní foto. Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka, ČTK

Masaryk, Beneš, Gottwald, Svoboda, Havel. Zeman není jediný. Jak by vypadal černý scénář?

Prezident Miloš Zeman leží od úterního dopoledne v Ústřední vojenské nemocnici. Podle posledního vyjádření nemocnice a Hradu jeho stav není vážný a za několik dnů by se mohl vrátit do práce. Jenže co by se dělo v případě, že by se jeho stav v budoucnosti zhoršil tak, že by nebyl schopen vykonávat svoji funkci? Kdo by posuzoval, zda je či není schopen nadále zastávat svůj úřad? A co kdyby k tomu došlo v době těsně po sněmovních volbách? Právu odpovídá ústavní právník Jan Kysela.

Prezident Miloš Zeman se sešel na pracovním jednání v Lánech s premiérem Andrejem Babišem. Archivní foto. Foto: Twitter Jiřího Ovčáčka, ČTK
Masaryk, Beneš, Gottwald, Svoboda, Havel. Zeman není jediný. Jak by vypadal černý scénář?

Na koho by připadly prezidentovy pravomoci, kdyby nebyl schopen svůj úřad zastávat?

Pokud by zemřel nebo rezignoval, tak se jeho úřad uprázdní. V takovém případě jeho kontrasignované pravomoci automaticky přecházejí na předsedu vlády a nekontrasignované pravomoci na předsedu Sněmovny.

Udělení abolice (ukončení trestního stíhání) i amnestie by přešlo na premiéra

Současně je úkolem předsedy Senátu vyhlásit prezidentské volby, aby se konaly do 90 dnů. Do doby, než by nový prezident převzal svůj úřad, by trvala substituce, tedy doba nahrazování prezidenta premiérem a předsedou Sněmovny.

Jak by to bylo v případě milostí, abolice a amnestie?

Milost, tedy prominutí trestu, na nikoho nepřechází, tu může udělovat pouze prezident. Udělení abolice (ukončení trestního stíhání) i amnestie, které musí být kontrasignované předsedou vlády, by přešlo na premiéra.

Takže by si Babiš mohl dát abolici a ukončit trestní stíhání kvůli Čapímu hnízdu?

Teoreticky vzato to není vyloučeno. V USA se vedou spory, zda se může prezident sám omilostnit. U nás byste musel zvážit, zda je akceptovatelné v demokratickém právním státu, kde jsou všichni podřízeni právu, aby někdo sám sebe z toho mohl vyjmout. Formálně to zakázané není a pak by bylo na zbytku veřejné moci, zda by to akceptovala.

Abolici přece nemůže nikdo napadnout.

Nikdo to rušit nemůže, ale adresátem toho rozhodnutí je policie, státní zástupce a soud, a ti kdyby došli k závěru, že ta abolice vznikla fatálním pošlapáním principů právního státu, tak by se mohli tvářit, že není platná, a v trestním stíhání pokračovat. Ale předpokládám, že předseda vlády není blázen, že by se takovou cestou vydal.

A jak by to bylo po volbách?

V současné době by to bylo složité, protože předseda Sněmovny Vondráček bude mít svou funkci jen do 21. října, kdy uplynou čtyři roky od doby, co začala své období dnešní Sněmovna, a on přestane být poslancem a tím pádem i předsedou Sněmovny.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela.

Foto: Petr Horník, Právo

Poté by ty kompetence nevykonával nikdo. Což může být období dvou tří týdnů, ale může to být i období delší. V roce 2006, kdy byly poměry ve Sněmovně sto na sto, trvala volba Sněmovny celé léto.

Prezident po volbách jmenuje nového premiéra. Kdo by to udělal, kdyby nebyl prezident?

To je jedna z kompetencí, která přechází na předsedu Sněmovny. Kdyby nebyla Sněmovna paralyzovaná a zvolila si předsedu, tak ten by přijal demisi staré vlády a pověřil ji vládnutím do jmenování vlády nové. Kdyby paralyzovaná byla, museli by se poslanci dohodnout na svém rozpuštění.

To znamená, že jmenování nové vlády by měly v rukou strany, které by se shodly a měly ve Sněmovně většinu?

Přesně tak.

A jak dojde k převzetí kompetencí Hradu, pokud je prezident pouze neschopen vykonávat funkci?

K tomu je potřeba usnesení obou komor, že dospěly k závěru, že prezident svou funkci nemůže vykonávat. Pokud by se shodly, tak poté by pravomoci přešly na předsedu vlády a předsedu Sněmovny.

Musela by se na tom shodnout třípětinová většina zákonodárců?

Ne. V případě, že to není chápáno jako sankce vůči prezidentovu chování, ale pouhé konstatování stavu, tak stačí prostá většina, tedy polovina přítomných.

Ve Sněmovně ještě schvalují poslední zákony, kdo by je poté podepisoval?

Nikdo. Pokud je prezident nezpůsobilý nebo líný a zákony nepodepisuje, tak prezidentský úřad zákony po 15 dnech vrátí do Sněmovny a předseda Sněmovny zákony vyhlásí.

Hrad se nyní nemá k tomu, aby veřejnost informoval, jak se prezidentovi daří. Co na to říkáte?

To je problém, který se táhne po celou dobu naší prezidentské tradice. Skoro všichni prezidenti měli závažné zdravotní komplikace. Masaryk, Beneš, Hácha, Gottwald, Zápotocký. Jedině Novotný byl v pohodě.

Kvůli Ludvíku Svobodovi se měnila ústava, protože byl neschopen výkonu funkce a současně se jí odmítal vzdát. Gustáv Husák byl sice starý, ale funkce schopný. Poté přišly zdravotní karamboly Václava Havla, pak byl zdravý Klaus a nyní nemocný Zeman. A ve všech případech měly hradní kanceláře problémy s transparentností a informováním veřejnosti o zdravotním stavu.

Plyne z nějakých zákonů, že by Hrad měl informovat veřejnost, jak na tom prezident je?

Ne. Ale předsedové vlády, Senátu a Sněmovny, na které by přešly prezidentovy kompetence, by měli být nějakou linkou informováni, jak na tom prezident je. Pokud by to tak nebylo, tak by se systém mohl zadrhnout. V minulosti byli tito klíčoví aktéři vždy o zdraví prezidenta informováni. Současný Hrad je atypický v tom, že informace nezveřejňuje vůbec nikomu.

Pokud by se ústavní činitelé dozvěděli, že je prezident nemohoucí, kdy by měli začít chystat hlasování, na jehož základě by získali prezidentské kompetence?

To záleží na povaze překážky. Když vzpomenete na nemoci Václava Havla – ty byly závažné, ale i když byl v nemocnici, tak byl stále schopen podepisovat zákony a komunikovat se spolupracovníky. Pokud by byl prezident v kómatu a lékaři by konstatovali, že není schopen dělat nic, tak poté by mohly komory konat.

A jak dlouho by mohli předsedové komor a vlády vykonávat úřad prezidenta?

Pokud by prezident po měsíci v úřadu upadl do kómatu a nemohl by se úřadu vzdát a pokud by se obě komory dohodly na substituci, tak by ho zastupovali po celé volební období. Není to nijak zastropované. Ale i prezident je chráněn proti zvůli parlamentu, kdyby ho chtěl zbavit úřadu jen kvůli tomu, jak se chová. V takovém případě může podat prezident opravný prostředek k Ústavnímu soudu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků