Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo

Jsme proti těžbě uranu, tudíž jsme i proti všemu, co jí prošlapává cestu: takové stanovisko zopakovali zástupci obcí z okolí Brzkova na Jihlavsku představitelům státních institucí, kteří v tomto týdnu přijeli opět probrat otazníky kolem rozšíření zdejšího chráněného ložiskového území (CHLÚ).

Ilustrační foto Foto: Jan Handrejch, Právo
Obce odmítly vyjít vstříc uranu

Stát sice argumentuje tím, že jde jen o ochranu ložiska, obcím ale už samotná čára na mapě komplikuje perspektivu.

Státní podnik Diamo delší dobu usiluje o výrazné rozšíření CHLÚ u Brzkova a letos požádal ministerstvo životního prostředí o stanovení průzkumného území. „Rozšíření CHLÚ nebylo povoleno, protože nemají průzkum. Tak ho teď chtějí udělat přepočtem,“ shrnul podstatu aktuálních rozhovorů starosta Přibyslavi Martin Kamarád.

Stát chce stávající chráněné ložiskové území až šestkrát zvětšit
Aleš Bořil, starosta Brzkova

„Stávající CHLÚ bylo schváleno v lese kolem důlní jámy na základě dat z 90. let. Teď ale s použitím stejných dat, a to pouze na základě matematického přepočtu, chtějí to území šestkrát zvětšit. Ačkoli přitom nejsme účastníci řízení o CHLÚ, tato – podle vyjádření někdejšího ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka pouhá – čára na mapě zasahuje do zastavěné části obce. V souladu s územním plánem tu chystáme výstavbu rodinných domků, všechny pozemky jsou už prodané,“ zdůvodnil vzedmutí obav starosta Brzkova Aleš Bořil.

A jak doplnil, nejde jen o Brzkov: k odporu proti těžbě, jakkoli v tuto chvíli jde o teoretickou záležitost, mají stejné důvody sousední obce, mezi něž patří zejména Přibyslav a Polná.

Uran, který neumíme obohatit

Do věci se vložilo i sdružení pro záchranu životního prostředí Calla, které na rozdíl od obcí je účastníkem řízení. To tvrdí, že žádost s. p. Diamo je v rozporu s platnou vládní surovinovou politikou, a navrhlo žádost zamítnout. Zdůvodňuje to tím, že de facto jde o přípravu otevření ložiska.

„Těžba uranu v České republice skončila v roce 2017 vytěžením posledních tun v Rožné. Vzhledem k mnohamiliardovým škodám na životním prostředí, které po sobě uranový průmysl zanechal, mělo jít o konec definitivní,“ uvedl energetický konzultant Cally Eduard Sequens.

„Studie proveditelnosti z roku 2014 mluví o čtyřech tisících tun uranu na katastru obcí, což by bylo palivo na pouhých sedm let pro Temelín a Dukovany. Jde přitom o uran, který neumíme obohatit, takže bychom ho stejně museli někomu prodat a pak nakoupit a dovézt zpět. Přece si tu přírodu nenecháme zničit,“ uvedl starosta Brzkova.

Podle vyjádření státního podniku Diamo pro ČTK je žádost podaná na ministerstvo v souladu s platnou surovinovou politikou, protože stát má aktivně dbát o ochranu ložisek nerostných surovin. V prohlášení zmínil, že ve střednědobém časovém horizontu není těžba ani spekulativní záležitostí, ve vzdálené budoucnosti ji však vyloučit nelze.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků