Hlavní obsah
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: Alena Schilllerová, Právo

Obce a kraje nechtějí platit bonus pro podnikatele ze svého. Vědí o tom od začátku, vzkázala Schillerová

Starostové obcí i jednotlivé kraje se bouří, protože se nechtějí podílet na vyplácení kompenzačního bonusu pro OSVČ nebo malá eseróčka. Minulý týden se za ně postavila část senátorů i poslanců, kteří chtějí po státu, aby peníze šly výhradně ze státního rozpočtu. Naproti tomu senátor Tomáš Goláň (za Sen 21) před tím varuje a návrh ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) hájí.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) Foto: Alena Schilllerová, Právo
Obce a kraje nechtějí platit bonus pro podnikatele ze svého. Vědí o tom od začátku, vzkázala Schillerová

„Vláda chce připravit všechna města a kraje o peníze. Senátem navržená změna tento pokus o 'krádež za bílého dne' peněz z obecních rozpočtů řeší,” zlobí se například senátor Starostů Miroslav Balatka.

Peníze na kompenzační bonusy pro OSVČ i malá eseróčka nejdou pouze ze státního rozpočtu, ale také z daně ze závislé činnosti neboli z daně ze mzdy. Tato daň je sdílená s obcemi i kraji, 66 procent zůstává státu, zhruba 24 procent jde obcím a přibližně devět procent krajům. Obce a kraje tak dostanou z této vybrané daně méně peněz.

Podle dosavadního čerpání resort financí odhaduje, že celkem na bonusech pro OSVČ a malé s. r. o. vyplatí až 40 miliard korun. Ze státního rozpočtu by tak šlo zhruba 26 miliard korun, z rozpočtu obcí kolem 10 miliard a z krajů 3,5 miliardy korun.

Lidovci: Stát přenáší břímě na obce

A právě to se starostům i některým senátorům a poslancům nelíbí. Senát tak na popud lidovců minulý týden při jednání o bonusu pro malé s. r. o. prosadil pozměňující návrh, podle kterého by peníze měly jít výhradně se státního rozpočtu, a poslal zákon zpět do Sněmovny. Poslanci se jím budou zabývat na schůzi od 26. května.

„Stát nesmí svou vlastní zodpovědnost přenášet na kraje, města a obce, navíc způsobem, který je za hranicí slušnosti,“ konstatuje poslanec a místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek a dodává, že s nikým ze samospráv nebyl návrh předem konzultován.

Zároveň vyzval dopisem všechny komunální politiky v republice, aby se obrátili na své poslance napříč politickými stranami a žádali je o podporu senátního návrhu. Tím by podle něj znemožnili vládě schválit původní návrh, proti kterému se bouří už stovky zástupců obcí.

Starostové proti postupu vytvořili i petici, kterou do středečního poledne podepsalo více než 460 z nich.

Schillerová: Věděli to od začátku

To, že by obce a kraje o spolufinancování nevěděly, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) odmítá.

„Od samého počátku bylo známo, že se na dopadech vyplácení bonusu budou podílet jak státní rozpočet, tak i rozpočty krajů a obcí. Bonus naopak znamená přínos pro rozpočty samospráv i z dlouhodobého hlediska. Podnikatelé díky němu budou moci překlenout současnou složitou situaci, budou v podnikání moci dál pokračovat a dál přispívat do veřejných rozpočtů a neskončí odkázáni na čerpání sociálních dávek,” argumentuje Schillerová.

Pokud by došlo ke změně navrhované částí senátorů, znamenalo by to podle financí komplikace ve vyplácení.

„Bylo by to mimořádně administrativně náročné, nákladné a v konečném důsledku by to znamenalo velké zpoždění ve vyplácení peněz poškozeným podnikatelům,” doplňuje resort financí.

Goláň: Je to ochrana před finanční správou

Postup ministerstva financí hají i senátor Tomáš Goláň, který je přitom jinak jeho častým a hlasitým kritikem.

„Bonus se v Senátu řešil už potřetí a všichni o tom věděli. Kolegové asi zapomněli, že jsou v horní komoře za občany, a ne za obce. Tímto jsme to eseróčkům o 14 dní prodloužili a zkomplikovali,” řekl Novinkám Goláň.

Princip nastavený ministerstvem financí podle něj zároveň chrání podnikatele před nezákonným jednáním finanční správy, pokud by měla pochybnost o tom, že ho podnikatelé čerpali neoprávněně.

Jelikož je bonus nastavený jako vrácení daně, tak v případě, kdy by o něj podnikatel požádal (a dostal ho) neoprávněně, do částky 50 tisíc by se nejednalo o trestný čin krácení daně. A právě proto, že je bonus zatím nastaven na maximální možnou částku 44 500 korun, neměla by to být pro podnikatele komplikace.

Pokud by se ale šlo cestou dotace ze státního rozpočtu, jak navrhuje Senát, trestným činem by podle Goláně byla jakákoliv neoprávněná žádost a vyplacení.

„Když to bude do 50 tisíc, tak to nebude trestný čin. Tím, že z toho lidovci udělali dotaci, tak i čerpání 25 tisíc by mohl být trestný čin. V případě nezákonného postupu finanční správy by tak podnikatel byl kromě sankce v podobě úroku a penále ještě postižen trestným stíháním,” bojí se Goláň, a proto hájí návrh resortu financí.

Senátoři připravují zákon

Zároveň připravuje společně se Zdeňkem Nytrou z ODS a s dalšími senátory napříč politickými stranami nový návrh zákona, který by peníze zpět do obcí a krajů dostal formou jednorázového příspěvku. Obce by ze státního rozpočtu dostaly 1000 korun na občana a kraje 400 na občana.

„Bylo by to pouze mezi obcemi, kraji a státem a nebudou se do toho zatahovat podnikatelé,” dodal Goláň.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků