Hlavní obsah

Novela „stošestky“ umožňuje úřadům odmítnout podat informace

Úřady a další instituce by nově mohly odmítnou žádost o informace, které by vyhodnotily jako nátlak na fyzickou osobu nebo nepřiměřenou zátěž. Vládní novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, která to udává, v červenci schválila Sněmovna. Nyní ji musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident.

Foto: Jan Handrejch, Právo

Marek Benda na jednání Poslanecké sněmovny

Článek

„Zákon měl být samozřejmě také o tom, že má skončit jeho zneužívání. Promluvte si s kterýmkoliv starostou, ředitelem úřadu,“ obhajoval tisk pro Novinky šéf klubu ODS Marek Benda, který na jeho přípravě spolupracoval.

„Zneužívání k tomu, že těm lidem v řadě případů nejde o informace, ale o to, aby obtěžovali daný subjekt nebo aby na někoho vytvářeli nátlak,“ upřesnil občanský demokrat.

O zneužití zákona č. 106 o svobodném přístupu k informacím, známého také jako „stošestka“, se v poslední době mluvilo v souvislosti s výzvou iniciativy Zlatý špendlík zpěváka Daniela Landy, která na vloni podzim během kulminace nákazy onemocněním covid-19 nabádala občany, aby „zahltili“ banálními dotazy hygienické stanice, které by se pak nemohly věnovat trasování. Ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu následně podalo na iniciativu trestní oznámení pro podezření ze sabotáže.

Landu ignorujte, doporučili hejtmani hygienikům

Domácí

Úřad sám bude posuzovat, zda jde o nátlak

Podle novely může povinný subjekt, tedy dotazovaný úřad, instituce nebo vybrané veřejné podniky, odmítnout celou žádost nebo její část, pokud lze dovodit, že je cílem žadatele způsobit nátlak na fyzickou osobu, jíž se týkají požadované informace, nebo nepřiměřenou zátěž subjektu, za což se považuje například podávání žádostí na více stran bez dalších souvislostí.

Benda přitom současně připustil, že úřady mohou takovou možnost samy zneužít, pokud by si například úředníci chtěli ulehčit práci. Mohli by také snáze čelit případnému tlaku, aby určité informace nezveřejňovali.

Jurečka i Schillerová odmítají manželství pro všechny. Do Ústavy chtějí svazek muže a ženy

Domácí

„Dnes jsme byli spíše v obráceném stavu, že byl ten zákon zneužíván k tomu, aby se objevil ve vsi jeden kverulant a dokázal znepříjemnit život celému zastupitelstvu. Tomu jsme se snažili předejít,“ dodal však obratem.

„Na jednu stranu musí být zachováno nějaké právo na informace. Současně ale toto právo nemá být zneužíváno,“ uzavřel Benda.

Dostál: Zmařené práce demokratů

Na pasáž zákona na Twitteru upozornil také právní expert Pirátů Ondřej Dostál.

„Tahle jediná věta dokáže v rukou úředníka, který opravdu nechce informace pustit, negovat celý zbytek zákona. Fakt super práce. Zmařená práce lidí z před dvaceti let, kteří byli opravdoví právníci i demokraté. Senát by tento §11a měl vyhodit a vrátit PSP,“ kritizoval Dostál nové znění normy a obouval se přitom do Michala Bláhy, jímž řízené sdružení Rekonstrukce státu na přípravě novely spolupracovalo.

„Současné zákony obdobný postup už 20 let umožňovaly také, a obecněji, zde je to více konkretizováno. Ale já nejsem autor, takže konkrétní detailní argumentaci nemám,“ reagoval Bláha.

„Minimalistické“ rozšíření jako uspokojení EU

Novelizovaný zákon měl být součástí českého právního řádu už od loňského července, neboť zavádí také změny související se směrnicí EU o otevřených datech.

Jeho součástí je třeba i povinnost zveřejňovat informace o platech a odměnách vysokých státních úředníků. Také tomu by ale mělo nově přecházet „vyhodnocení“ úředníků, zda je požadavek legitimní.

Vláda také uvedla, že k rozšíření informační povinnosti přistoupila pouze tam, kde to výslovně vyžaduje evropská směrnice. Rozšíření povinnosti je tak podle vlády minimalistické. Cílem směrnice je podle důvodové zprávy reagovat na technologický pokrok rozšířením možnosti získávat informace od veřejného sektoru.

Reklama

Výběr článků

Načítám