Hlavní obsah
Malí romští uprchlíci na chodbě pražského hlavního nádraží. Foto: Foto PRÁVO – Petr Horník

Neziskovky posílají romské uprchlíky do Německa

Část romských uprchlíků z Ukrajiny končících na hlavním nádraží v Praze převážejí dobrovolníci z neziskových organizací do jiných zemí EU, nejvíce do Německa. Důvodem je podle nich neschopnost státu se o pár set Romů postarat a zajistit jim vyhovující podmínky.

Malí romští uprchlíci na chodbě pražského hlavního nádraží. Foto: Foto PRÁVO – Petr Horník
Neziskovky posílají romské uprchlíky do Německa

Fantovu budovu, historickou část hlavního nádraží, už několik týdnů obývají romští uprchlíci. Čekají na vleklou policejní lustraci a spí v připravených vozech vlaků, nebo přímo na podlaze chodby. Problém nevyřešil ani vznik stanového městečka. Drtivou většinu z přítomných tvoří matky s dětmi.

Dívat se na to, jak malé děti spí na zemi na podlaze, je nepřijatelné
Jaroslav Miko, Češi pomáhají

Neziskové organizace pracující s Romy se proto rozhodly situaci řešit jinak a některé příchozí převážejí dál na západ – nejčastěji do Německa, Norska či například Irska.

„Dívat se na to, jak malé děti spí na zemi na podlaze, je naprosto nepřijatelné,“ řekl Právu Jaroslav Miko, zakladatel organizace Češi pomáhají. „Na vlastní náklady proto rozvážíme spousty Romů do jiných evropských zemí. Tam nikdo neřeší, zda mají dvojí občanství. Je podstatné, že mají dokumenty dokazující přechod hranic z Ukrajiny a že mají trvalý pobyt na Ukrajině. Přijde tam jakýkoli romský uprchlík a je jedno, odkud je. Tady se automaticky zjišťuje, jestli nemá náhodou maďarský pas,“ dodal Miko.

Spolupracující organizace nabídly Romům možnost odjezdu do Drážďan tuto neděli. Část z těch, kteří na podlaze nádraží strávili několik nocí, nabídku přijala.

Se sousedy je snadná domluva

„Partnerské organizace v Ně­mecku nám v tom vyhověly, a pokud mi někdo zavolá z iniciativy Hlavák nebo z KACP, že tam mají skupinku Romů a nemají pro ně ubytování, já obvolám Německo a navedu je,“ řekl Právu Miroslav Brož ze sdružení Konexe, které takto převezlo zhruba 500 lidí.

Smluvení zástupci po příjezdu vyzvednou romské příchozí na nástupišti, doprovodí je do registračního azylového centra a v následujících dnech a týdnech jim pomáhají se vším důležitým. „Třeba s tlumočením do romštiny, protože to jsou často německo-romské organizace, a pomohou jim s vyřízením papírů a podobně,“ uvedl.

V Německu jsou podle Brože i Mika pro příchozí lepší podmínky. „Registrují se, potom jsou čtyři až pět týdnů v ubytovně pro uprchlíky. Po několika týdnech jsou jim přiděleny sociální byty a jejich situace je vyřešena,“ popsal Brož.

Ministerstvo vnitra prověřuje další možnosti, jak situaci zlepšit. „Hledáme sérií opatření řešení i na domácí půdě. Možná náhrada finanční humanitární dávky naturální, jednání s Maďarskem a dalšími státy o rychlejších a efektivnějších metodách lustrace,“ řekl Právu ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Úředníci vnitra podle něj hledají další nouzové kapacity, které by nápor na nádraží pomohly vyřešit. Zároveň odmítl, že by vládní představitelé řešili věc nedostatečně.

„Situace nemá jednoduché řešení, ale děláme maximum,“ dodal. Český stát ale podle zástupců obou organizací dělá málo.

„Není to o korektnosti. Pojďme klidně říct, že část lidí má špatné sociální návyky a potřebují speciální péči. Ale nejde to paušalizovat. S těmi lidmi se dá pracovat, jen je třeba konečně začít,“ uvedl Miko.

Dvojí občanství prý prověřují jen u Romů

Zástupci neziskových organizací hovoří o tom, že prověřováni na dvojí občanství jsou v asistenčních centrech pouze Romové. „Neromové jdou automaticky do registrace a v nějakém provizorním bydlení jsou ubytováni. Romové jdou na stranu a začne se prověřovat, zda nemají dvojí občanství,“ dodal Miko.

Takoví uprchlíci by v Česku neměli nárok na žádnou pomoc. Podle neoficiálních informací neziskových organizací, které působí přímo na místě, bylo přitom s dvojím občanstvím zatím jen několik desítek lidí.

„Těchto lidí v současné době je na nádraží menšina,“ řekla Geti Mubeenová z Organizace pro pomoc uprchlíkům.

„Nikde na zemi nespí ani jedna bílá maminka s dítětem. Já jsem za to rád, ale nemůže to být tak, že tam budou spát jenom Romové,“ uzavřel Jaroslav Miko.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků