Článek
„Vzhledem k tomu, že maturity probíhají víceméně standardním způsobem, tak bych tam problém neočekával vůbec. U učňů to může být složitější, protože tam může být propad v praxích relativně velký,“ řekl Právu šéf Unie školských asociací Jiří Zajíček.
„Ale připravují se programy, které by měly pomáhat zapojit se absolventům do pracovního procesu ve spolupráci se zaměstnavateli. Tak si nemyslím, že by tam byla krize,“ dodal.
Středoškoláci představili priority pro spravedlivější školství. Upozorňují i na problémy učňů
Podle něj je lidí na pracovním trhu stále nedostatek, takže absolventi bez „úplně standardního vzdělání“ jsou lepší než žádný uchazeč o pracovní místo. Navíc absolventi mají výhodu v poměrně nízkých platových nárocích.
Doma u sporáku
Podle Zajíčka většina středních odborných škol dokázala během měsíců praktickou výuku převést na fungující online model. Jenže u učebních oborů to mnohdy možné není.
Například gastro obory se daly vyučovat na dálku z domácí kuchyně. „Je to trochu přitažené za vlasy, ale tam to snad šlo. Ale kadeřník asi těžko a automechanika už vůbec nenaučíte, jak vyměňovat brzdovou kapalinu nebo seřizovat ventily. O soustružnících, nástrojářích, truhlářích ani nemluvě,“ vyjmenoval předseda Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák.
Maturanti zasedli k testům. Jsou připraveni, věří ředitel gymnázia
Podle něj neměli absolventi tříletých oborů učilišť růžové vyhlídky ani před pandemií. „Udělat za tři roky odborníka z deváťáka, který nemá ánunk a kterého třeba k řemeslu žene rodič, je holý nesmysl. Mají základ. Ale často pak slýchají, že je nepřijmou, protože nemají praxi. To dá rozum, že po vyučení nemají praxi,“ vylíčil Dvořák.
Podle něj letošní absolventi horší situaci mít budou, ale není prý úplně svázána s pandemií a s uzavřením škol, nýbrž s neochotou tvrdě pracovat.
Bude méně pozic
„Problém byl zaprvé v tom, že ministerstvo napsalo, že student, který nemá v pololetí nedostatečnou, je automaticky připuštěn k závěrečným zkouškám. Tím jim dali jízdenku k půl roku fl ákání,“ zlobil se Dvořák.
Druhou chybou ministerstva pak podle něj bylo, že po prvním uvolnění byly konzultace pro odborný výcvik umožněny jen dobrovolně.
Kvůli covidu přišli učni o většinu praxe, někteří sami chtějí opakovat ročník
„U nás jde k závěrečným zkouškám 136 učňů a jen šest z nich využilo možnosti konzultací odborného výcviku s tématy spojenými se závěrečnými zkouškami,“ přiblížil.
Připustil, že řada žáků po celou dobu pracovala ve firmách, kam by za normálních okolností chodili na praxe, za brigádní mzdy. Jenže ve firmách pracovali jen podle toho, s čím zrovna přišli zákazníci, takže nemohlo být zaučení celistvé.
I tak ale podle něj bude pro firmy lepší najmout si absolventa a během dvou let jej dovést k výkonům dle potřeb zaměstnavatele než riskovat pracovníka bez jakékoli znalosti oboru.
Po pandemii zůstaly děti s úzkostmi a depresemi
Podle Miloše Rathouského ze Svazu průmyslu a dopravy zatím zaměstnavatelé nepočítají s tím, že by letošní absolventy odmítali kvůli nedostatku praktické výuky. Nicméně dá se předpokládat, že v některých oborech bude situace složitější, protože některá místa zanikají, protože podnikatelé ukončují činnost.
„Mám signály, že firmy absolventy chtějí a že by bylo ze strany státu dobré pomoci je doprofilovat na pracovní pozici,“ uvedl Rathouský s tím, že nyní jasná strategie není na stole.