Hlavní obsah
Odborník na ústavní právo Jan Kysela Foto: Petr Horník, Právo

Kysela: Fialovi nezbývá než trvat na svém

Pokud prezident Zeman nechce jmenovat Jana Lipavského ministrem zahraničí, měl by designovaný premiér Petr Fiala buď podat kompetenční žalobu k Ústavnímu soudu, nebo se nechat pověřit vedením resortu a pak to zkusit znovu, řekl Právu expert na ústavní právo Jan Kysela.

Odborník na ústavní právo Jan Kysela Foto: Petr Horník, Právo
Kysela: Fialovi nezbývá než trvat na svém

Prezident Miloš Zeman zřejmě odmítne jmenovat kandidáta na ministra zahraničí Jana Lipavského. Jaké jsou teď scénáře dalšího vývoje, pokud ani designovaný premiér Petr Fiala neustoupí?

Asi se to už nedá řešit politicky. Když neustoupí ani jeden z aktérů, je potřeba do sporu vtáhnout nezúčastněného třetího, což je Ústavní soud. Jde o kompetenční spor, o kterém se nyní mluví. Ten přijde na řadu, když jiná řešení nejsou k dispozici.

Případně, pokud by obě parlamentní komory nabyly dojmu, že prezident hrubě porušuje povinnosti dané mu Ústavou, mohli bychom se pohybovat ve sféře ústavní žaloby.

Může říci, že buď bude mít vládu, jakou chce on, nebo ať si prezident hledá nějakou jinou vládu, což je něco na způsob atomové zbraně

Jmenování nové vlády to zcela jistě zdrží.

Záleží na tom, co Petr Fiala nyní udělá. Má v podstatě dvě možnosti. Může říct, že v takovém případě nechce nechat vládu jmenovat, pokud nebude složená přesně z těch jmen, která chtěl.

Může říci, že buď bude mít vládu, jakou chce on, nebo ať si prezident hledá nějakou jinou vládu, což je něco na způsob atomové zbraně už vzhledem k tomu, že v Poslanecké sněmovně není žádná jiná většina.

Pak je otázka, jestli prezident vůbec takhle uvažuje vzhledem k tomu, že byl oproti sněmovní většině schopen jmenovat vládu Jiřího Rusnoka.

Nebo může Petr Fiala takříkajíc zůstat u stolu a říct, že vládu nepřevezme, dokud se tento spor nevyjasní. A to má dvě subvarianty, buď může podat kompetenční žalobu k ÚS, nebo dočasně převzít onen sporný resort a nechat vládu jmenovat. A teprve poté navrhnout téhož kandidáta, a pokud jej prezident znovu odepře jmenovat, tak kompetenční žalobu podat teprve tehdy.

Nemůže prezident Fialu nyní odvolat, když se neshodnou? Podle článku 62 takovou pravomoc teoreticky má. „Prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi, odvolává vládu a přijímá její demisi,“ stojí v Ústavě.

Ve článku 62 to opravdu je, ale otázka je, co se tím myslí. Ústava to upravuje na jiných místech, v důvodových zprávách se nedá dohledat, co se tím myslelo. Vykládá se to tak, že prezident jen tak premiéra odvolat nemůže.

Kandidát na ministra zemědělství Zdeněk Nekula má možná covid, schůzky s prezidentem se tak nezúčastnil. Nemůže to dál zdržovat proces jmenování vlády? Bude přece jen čtrnáct dní v izolaci. Může pak premiér dočasně někoho pověřit, například sám sebe?

Nikde není řečeno, že když kandidát nepromluví s prezidentem, nemůže být jmenován. To si prezident vymyslel. I kdybychom na to přistoupili, nemusí se přece vidět. Schůzka může proběhnout telefonicky nebo prostřednictvím videokonference.

Tento problém je naprosto bizarní vzhledem k tomu, v jaké situaci se pohybujeme. Podle Ústavy ale potřebujeme odcházející vládu nahradit kompletní vládou. Ministerstvo zemědělství musí převzít nový ministr zemědělství, takže by se muselo stát to, co říkáte.

Představme si, že by onemocněl někdo jiný, například samotný premiér. Ohrozilo by to jmenování vlády?

Tohoto času probíhá distančně, nebo kvazidistančně leccos. Je možné tyto postupy dál protahovat, viděli jsme to na demisi vlády, která byla podána přes podatelnu. Ostatně jmenovací akt sice proběhl v jedné místnosti, ale předseda neskládal slib do rukou prezidenta. Dnes si tedy můžeme představit leccos, včetně distančního písemného jmenování. Záleží na tom, kdo by byl nemocný. Ale nakonec by se to dalo domyslet tak, jak se to domyslelo v lánském aranžmá.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků