Jurečka: Platy jsme připraveni zvýšit, ale ne o inflaci

„Za vládu jsme jasně deklarovali, že jsme v letošním roce připraveni udělat úpravu a zvýšit platy zaměstnanců veřejného sektoru. Kloníme se k variantě zvýšení, které nebude kopírovat inflaci,“ uvedl po jednání s odboráři Jurečka.

Podle něj je potřeba zohlednit i kroky ke zmírnění dopadů zdražování, které vláda schválila a ještě chystá, nejen růst výdělků. V potaz je prý třeba brát i zadlužení státu.

Podle mluvčího odborových svazů veřejné sféry Pavla Bednáře žádná z verzí reálný propad výdělků nedorovnává a stanovisko vlády je neakceptovatelné. „Jedno řešení je takové, že by došlo k propadu reálných platů všech zaměstnanců, a druhé řešení, že by došlo k hlubokému propadu. Takže vláda nepřišla s žádným stanoviskem, které by pro nás bylo akceptovatelné,“ řekl Bednář.

Předáci se proto ve středu poradí o dalším postupu. Podle informačního systému o průměrném výdělku (ISPV) zaměstnával loni veřejný sektor 656 500 lidí. Polovina z nich vydělávala přes 41 921 korun hrubého měsíčně. Průměrný plat ve veřejné sféře činil 44 782 korun. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla loni 39 877 korun, polovina pracovníků měla pak méně než 33 552 korun. Za rozdílem je podle odborů i to, že ve státních a veřejných službách je vyšší podíl vysokoškoláků než v privátu.

Pokud by se podle Jurečky měla všem zaměstnancům veřejné sféry dorovnávat, rozpočty státu, samospráv a zdravotních pojišťoven by to letos vyšlo asi na 20 miliard korun. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly by výdaje na platy byly ve skutečnosti minimálně o třetinu nižší, protože by se peníze vrátily v odvodech a daních.

Jurečkovy varianty zahrnují buď navýšení jen zmražených výdělků, nebo přidání všem, a to stejně, nebo rozdílně podle profesí méně než o inflaci, a o inflaci. Ta v dubnu dosáhla meziročně 14,2 procenta. Středula řekl, že nejlepší varianta počítala od července s přidáním o 15 procent lidem se zmraženými platy a o 7,6 procenta ostatním.