Hlavní obsah
Prezident Miloš Zeman Foto: Jan Handrejch, Právo

Jedenáct obratů Miloše Zemana aneb Jen idiot nemění názory

Miloš Zeman zcela otočil nejen u případného zastavení stíhání Andreje Babiše, ale i u řady dalších otázek. Naposledy u vlasovců. Novinky vybraly 11 případů Zemanových obratů. Prezident kritiky odráží bonmotem, který připisuje Winstonovi Churchillovi, že „jen idiot nemění názory”.

Prezident Miloš Zeman Foto: Jan Handrejch, Právo
Jedenáct obratů Miloše Zemana aneb Jen idiot nemění názory

Abolici Babišovi nedám, zesměšnil bych se. Vlastně dám

V srpnu 2017 – v době před volbami do Poslanecké sněmovny, po nichž za několik měsíců následovaly i volby prezidentské – Miloš Zeman v rozhovoru pro Blesk odmítl, že by trestně stíhanému Andreji Babišovi udělil milost.

„Můžu to jednoznačně odmítnout. Babiš není Kajínek, který seděl 23 let. A když sedíte 23 let, tak už máte určitý soucit s člověkem, který tak dlouho sedí,“ uvedl Zeman. „Teď před volbami budete slyšet tolik blbostí, že si budete říkat, že snad ani není možné, aby lidé byli takoví idioti. A oni někdy jsou,“ dodal.

Při duelu prezidentských kandidátů začátkem roku 2018 pak dostal Zeman dotaz, zda uvažuje o abolici pro Babiše. „Proboha v žádném případě ne, protože on sám se musí očistit.” „Nezměním tento názor, protože bych se tím naprosto zesměšnil,” řekl tehdy.

Uplynuly necelé dva roky a v září 2019 se Miloš Zeman ve svém pravidelném vystoupení na TV Barrandov vyjadřuje k čerstvému zastavení Babišova trestního stíhání, které ještě přezkoumává nejvyšší státní zástupce: „Když se do toho už nebude vrtat, tak bude klid a budu rád. Kdyby se do toho vrtalo, tak prezident má ústavou dané právo abolice.“

Svůj úmysl pak o pár dní později potvrzuje i v rozhovoru pro Blesk s vysvětlením, že Babiš je podle něj schopný premiér a že „nemá smysl ho v případě tzv. justičního ping pongu, to znamená, kdyby se to vrátilo na začátek, zbytečně zatěžovat tím, co už jednou prožil“.

Doplnil, že abolici by udělil i členům Babišovy rodiny.

Zesměšnil bych se, odmítal loni Zeman abolici pro Babiše. Nyní mu ji slíbil.

Video: Česká televize/TV Barrandov

Prezidentská milost? Nikdy! Takže Kajínkovi ano

„V žádném případě bych nevyhlašoval amnestii, milost bych udělil, jen pokud někdo umírá ve vězení, přeje si zemřít doma a nedopustil se třeba vraždy,“ říkal Miloš Zeman v kampani před prezidentskými volbami v roce 2013.

V rozhovoru pro HN z ledna 2013 pak jde ještě dál, když na otázku týkající se potřeby hradních úředníků líčí, že prezidentské kanceláři ubude celá řada aktivit, například vyřizování milostí. „Protože žádné milosti nebudu udělovat, stejně jako amnestii či abolici,“ řekl v době, kdy ve společnosti rezonovalo rozčarování z amnestie končícího prezidenta Václava Klause.

Dne 23. května 2017 udělil Zeman milost na doživotí odsouzenému Jiřímu Kajínkovi. Ten si odpykával nejpřísnější možný trest za dvojnásobnou nájemnou vraždu a pokus o další z konce května 1993.

Jiří Kajínek

Foto: Michael Polák, Právo

U politika platí presumpce viny! Babiš? Nehrajme si na soudce...

O tom, že pro politika neplatí „presumpce neviny, nýbrž presumpce viny“, mluvil Zeman opakovaně už v 90. letech minulého století. Ještě v rozhovoru pro Blesk v červnu 2013 říká ke kauze premiéra Petra Nečase (ODS): „Pokud jde o další pokračování této kauzy, tak samozřejmě záleží na výsledku vyšetřování a zejména na soudním jednání. Platí presumpce neviny. Pro běžného občana je posvátná a nedotknutelná. U politika ale platí presumpce viny proto, že politik má být prost jakýchkoliv podezření!”

Obrátil v souvislosti s podezřeními kolem Andreje Babiše. „Od starořímských dob platí presumpce neviny. A presumpce neviny říká, že na obviněného je třeba pohlížeti jako na nevinného do doby, než je případně pravomocně odsouzen. Prosím tedy všechny politiky včetně sebe, aby si nehráli na policejní vyšetřovatele nebo na státní zástupce, nebo dokonce na soudce. Není to jejich funkce. Nechme pracovat orgány činné v trestním řízení a přijměme s pokorou jejich rozhodnutí,“ řekl k Babišovým kauzám v lednu 2018 při vystoupení v Poslanecké sněmovně.

Změnu svého postoje prezident s oblibou vysvětluje na příkladu současné eurokomisařky Věry Jourové, která byla neoprávněně ve vazbě kvůli údajné korupci v kauze dotačního podvodu při opravě zámku Budišov.

Prezident Miloš Zeman s Andrejem Babišem na farmě Čapí hnízdo

Foto: Petr Hloušek, Právo

Referendum ne, třetina lidí je slabá duchem. Takže referendum ano

V roce 1992 se v parlamentu Zeman vyjadřoval proti využívání instrumentu referenda. Varoval „před obecně rozšířenou a dalo by se říci populistickou iluzí, která vychází z názoru, že hlas lidu je hlasem božím, a že to, co nespraví parlament, spraví občané“.

„Kdybychom v této zemi uspořádali všelidové hlasování o tom, zda obnovit trest smrti, jak si myslíte, že by toto hlasování dopadlo?“ argumentoval třeba. „To, co nyní řeknu, není projevem univerzitní povýšenosti ani sarkasmu. Je to suché konstatování skutečnosti. Třetina obyvatel této země je slabá duchem. Každý sedmý občan je debilní nebo dementní nebo alkoholik. Zhruba polovina obyvatel této země má podprůměrný intelekt,“ uvedl také a citoval u toho údaje psychiatra Cyrila Höschla.

V červenci 2019 zní Zeman výrazně jinak. „Podporuji myšlenku přímé demokracie, protože sám jsem byl zvolen na základě tohoto principu. Jsem pro to, aby přímou volbou byli voleni i starostové, primátoři a hejtmani. A podporuji dlouhodobě i myšlenku referenda,“ uvedl v pozdravu zaslaném na celostátní konferenci SPD.

Sjezd SPD v roce 2017. Vlevo předseda SPD Tomio Okamura, vpravo prezident Miloš Zeman

Foto: Jan Handrejch, Právo

Prezident Havel nesmí vetovat navržené ministry. Prezident Zeman ano

Píše se rok 1998 a předseda ČSSD Miloš Zeman, který skládá vládu, kritizuje výhrady prezidenta Václava Havla vůči některým navrhovaným ministrům. „Pokud jde o jakési personální veto, tak se domnívám, že by to bylo v rozporu s příslušným článkem Ústavy,“ řekl. Prezident by měl podle něj v souladu s Ústavou na návrh ministerského předsedy jmenovat členy vlády a „neměli bychom se tedy ptát, kdo se komu líbí či nelíbí“.

V roce 2018 nejmenoval Zeman navrženého Miroslava Pocheho (ČSSD) ministrem zahraničí, o rok později učinil totéž u kandidáta na post ministra kultury Michala Šmardy (ČSSD). V obou případech argumentoval, že to podle něj nejsou vhodní kandidáti.

Zatímco prezident Havel před lety předsedovi vlády Zemanovi ustoupil, prezident Zeman trval na svém a premiér Babiš neměl vůli mu pádněji vzdorovat.

Michal Šmarda

Foto: Milan Malíček, Právo

Prezident vyžaduje lustrační osvědčení. Babiš ho nepotřebuje

Po volbách v roce 2013 se spekulovalo, jak zkomplikuje sestavování vlády minulost Andreje Babiše. Ten byl – a vzdor snaze dosáhnout u soudů změny stále je – evidován jako agent StB, a proto nemohl získat lustrační osvědčení, jehož smyslem bylo zabránit proniknutí prominentů totalitního režimu do nejvyšších pater státu a které bylo do té doby u ministrů standardně vyžadované.

„Žádné výjimky zákon nepřipouští a prezident republiky splnění všech podmínek pro jmenování členů vlády vyžadoval a nadále vyžaduje,“ tvrdila v listopadu 2013 Lidovým novinám tehdejší Zemanova mluvčí Hana Burianová.

Zeman se nakonec spokojil s projednáním novely služebního zákona a Sobotkovu vládu, v níž byl Babiš ministrem financí, v roce 2014 jmenoval bez splnění dané podmínky.

Předvolební billboard hnutí ANO miliardáře Andreje Babiše

Foto: Milan Malíček, Právo

Euro co nejdříve! Ale teď ne

Ještě před pár lety Zeman horoval za rychlé přijetí eura. „Já sám se domnívám, že se to dá stihnout do roku 2017. Doufám, že se to podaří,“ odhadoval v červnu 2014 s poznámkou, že vláda to má v programu.

„V hloubi sebe doufám, že euro bude přijato do roku 2020, možná i dříve,“ poznamenal v témže roce s tím, že ČR splňuje potřebná maastrichtská kritéria. Nízkou podporu pro přijetí mezi Čechy tehdy přisuzoval „strachu z neznáma“.

V roce 2019 už zastává jinou pozici. Začal prý váhat kvůli obavám, že by čeští daňoví poplatníci museli v rámci Evropského stabilizačního mechanismu platit dluhy Řecka zápolícího s krizí. „Když se podíváte na vývoj v eurozóně a komparujete tento vývoj s vývojem v Evropské unii jako celku, tak zjistíte, že v eurozóně je pomalejší hospodářský růst a že je tam vyšší nezaměstnanost. To jsou prostě dvě tvrdá fakta, která zrovna nesvědčí o tom, že by společná měna nějak dramaticky pomáhala k vývoji evropské ekonomiky,“ řekl v lednu 2019 při galavečeru ČNB.

„Usilujme daleko spíše o to, abychom měli stabilní a zdravou ekonomiku, a jaká bude naše měnová jednotka, je z tohoto hlediska méně důležité,“ řekl také.

Nové eurobankovky

Foto: Heinz-peter Bader, Reuters

Kancléř musí mít prověrku. Kancléř nepotřebuje prověrku

V říjnu 2013 prezident uvedl v České televizi na adresu hradního kancléře, kterému chyběla bezpečnostní prověrka: „Vratislav Mynář si především bude muset urychleně udělat prověrku. To je conditio sine qua non (podmínka, bez které nelze – pozn. red.),“ řekl prezident. „Buď si tu prověrku dodělá, to znamená, že ji dostane, a pak zůstane kancléřem, anebo si ji nedodělá, pak přestane být kancléřem a já si budu shánět kancléře nového,“ dodal.

Mynář požádal o prověrku na nejvyšší stupeň „přísně tajné“, ale nezískal ji. I tak zůstal dál ve funkci.

„Zbytečně frajeřil, chtěl prověrku na přísně tajné, kterou vůbec nepotřebuje,“ řekl Zeman na jaře roku 2017 v rozhovoru pro Blesk.cz s tím, že pokud bude kancléř dobře vykonávat svou práci, není důvod ho odvolávat.

Kancléř Vratislav Mynář s prezidentem Milošem Zemanem

Foto: Petr Hloušek, Právo

Dvě předvolební debaty, ne víc. Takže nakonec čtyři

Když Zeman loni v březnu ohlásil opětovnou kandidaturu na Hrad, mimo jiné tvrdil, že se „nebude účastnit žádných rozhlasových ani televizních diskusí“.

Když pak spolu s Jiřím Drahošem postoupil do druhého kola volby, oznámil, že „vyhoví Drahošově prosbě”, jak označil opakovanou výzvu k televiznímu střetu, a nebude mít nic proti dvěma debatám. „Kdyby byly tři a více, uznejte, že by vaše diváky znudily,“ řekl doslova Zeman. [celá zpráva]

Následně pak Zemanův tým ohlásil, že prezident chce oproti svému původnímu postoji jít hned do čtyř debat. [celá zpráva]

Miloš Zeman v prezidentské debatě s Jiřím Drahošem v Rudolfinu.

Foto: Vít Šimánek, ČTK

101 podpisů pro jmenování vlády chci. Nechci. Chci. Nechci...

Nekonzistentně prezident postupoval v otázce 101 podpisů poslanců coby podmínce pro sestavení vlády. Deklarovanou většinu ve Sněmovně, dokonce s notářským ověřením podpisů, chtěl Zeman v roce 2013 po koalici ODS, TOP 09 a LIDEM. Nakonec však jmenoval úřednickou vládu v čele s Jiřím Rusnokem. [celá zpráva]

Stejnou podmínku si vytyčil i pro vznikající kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), naopak Andrej Babiš (ANO) koncem roku 2017 101 podpisů ve Sněmovně pro svůj menšinový kabinet shánět nemusel. Před druhým pokusem sice Zeman podmínku 101 podpisů opět zmínil, ale následně od ní upustil. [celá zpráva]

Prezident Miloš Zeman a předseda vlády Jiří Rusnok na snímku z roku 2014

Foto: Petr Horník, Právo

Uctím vlasovce. Zradili

Zatím posledním případem, kdy se prezident Zeman poněkud odchýlil od svého dřívějšího postoje, je vyjádření ke zvažovanému pomníku vojákům Ruské osvobozenecké armády (ROA) známým u nás jako vlasovci podle svého velitele generála Andreje Vlasova.

Když jel v roce 2015 do Moskvy na oslavy 70. výročí konce druhé světové války, předeslal, že uctí památku všech sovětských občanů včetně vlasovců, kteří sice nejdříve bojovali proti sovětské armádě, ale během Pražského povstání se přidali na stranu Pražanů a pomohli ji osvobodit od nacistů.

„Dopustili se zrady ... tím, že vytvořili takzvanou Ruskou osvobozeneckou armádu. Jenomže pokud znáte historii, tak tato armáda byla nasazena pouze jednou v bitvě na Odře a utekla, to znamená, prakticky proti Rudé armádě nebojovala. A fakt, že Praha nebyla zničena mimo jiné díky zásahu vlasovců, je historickým faktem, který nikdo rozumný nemůže popřít,” relativizoval zradu vlasovců v roce 2015 v rozhovoru pro deník Blesk.

Zemanova slova tehdy nevyvolala žádný větší rozruch. Ten přišel až v roce 2019, kdy řeporyjský starosta Pavel Novotný (ODS) navrhl zhotovení památníku vlasovcům v jeho čtvrti, kde působili. Iniciativy si všimlo i ruské ministerstvo zahraničí, které ji označilo za příšernou. Obvinilo české úřady, že se záležitosti nevěnují. Tématu se věnovala i ruská státní televize, kde o něm probíhala vzrušená a hlasitá diskuze.

V reakci na pozdvižení Zeman v TV Barrandov volil už jiná slova a najednou začal zdůrazňovat, že při hodnocení vlasovců je rozhodující jejich zrada. „Je pravda, že pomohli zachránit Prahu. Ale je také pravda, že předtím dlouhá léta byli zrádci své vlastní země,“ řekl prezident ne úplně přesně, protože ROA vznikla až v roce 1944.

„A teď je samozřejmě otázka, zda se vykoupí několikadenním jednáním pozitivního typu a zda se zapomene na jejich vlastizradu. Já si myslím, že by se zapomínat nemělo,” obrátil Zeman.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků