Hlavní obsah
Ústavní soud Foto: Petr Kozelka, Právo

Je žádoucí, aby stíhaní politici zvážili rezignaci, připomněl Ústavní soud

Veřejná funkce není od toho, aby z ní politik čerpal svoji důvěryhodnost, ale je to politik, kdo se značnou měrou podílí na důvěryhodnosti instituce jako takové. Z toho důvodu je více než žádoucí, aby v situacích, kdy dojde k trestnímu stíhání osoby zastávající veřejnou funkci, tato zvážila, už jen z respektu k dané instituci, své další setrvání ve funkci. Konstatoval to v úterý Ústavní soud (ÚS) s odkazem na morálku a politickou kulturu.

Ústavní soud Foto: Petr Kozelka, Právo
Je žádoucí, aby stíhaní politici zvážili rezignaci, připomněl Ústavní soud

Soudci se k otázce možné rezignace trestně stíhaného politika dostali v případě bývalého starosty Prahy 2 Jiřího Palusky. Ten čelil obvinění ze zneužití pravomoci kvůli pronájmu půdních prostor v městských domech. Trestní řízení trvalo 38 měsíců a někdejší komunální politik za ODS, který byl starostou v letech 2010 až 2012, vinu od počátku popíral. Od soudu nakonec odešel s osvobozujícím verdiktem.

Paluska hned na začátku stíhání rezignoval na funkci starosty a když se po svém osvobození domáhal po státu satisfakce, kromě nemajetkové újmy požadoval i majetkovou újmu, kterou vyčíslil jako ztrátu výdělku v době stíhání, kdy už nebyl starostou. Justice mu přiznala část jeho požadavku, ovšem nikoli za majetkovou újmu. Nárok na ni mu soudy nepřiznaly s tím, že nebyl odvolán, ale přece sám rezignoval.

Paluska žádal náhradu nákladů obhajoby, náhradu nemajetkové újmy 3,8 milionu a náhradu majetkové újmy 2,3 milionu korun.

Jiří Paluska

Foto: ods.cz

Spor o satisfakci dospěl až k ÚS a senát se soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem argumenty bývalého starosty vyslyšel. „Vztah mezi politikem a občanem/voličem je do značné míry založen na důvěře, která jde ruku v ruce s morálními hodnotami, uplatňovanými v té které společnosti. Pokud dojde k zahájení trestního stíhání, je zpravidla morální apel na politika natolik intenzivní, že mu nezbývá než se výkonu veřejné funkce vzdát, a to aniž by musel být odvolán,“ konstatovali soudci.

„Ve své podstatě se jedná o akt vyvození osobní odpovědnosti, který plyne z obecného požadavku na to, aby veřejné funkce vykonávaly osoby s určitým morálním kreditem a nadané důvěrou občanů. Pokud stěžovatel naznal, že je v souladu s politickou kulturou, aby v případě zahájení jeho trestního stíhání rezignoval na výkon veřejné funkce, lze mu to jen stěží přičítat k tíži,“ zdůraznil senát.

„Pokud jednal v souladu se zásadami politické kultury, neměl by být na svém jednání škodný, neměl by se nacházet v horším postavení, než kdyby se těchto pravidel nedržel. Tímto přístupem by byl politikům poskytnut silný argument, proč mají ve své funkci setrvat i přesto, že je proti nim zahájeno trestní stíhání. Takový přístup k věci však považuje ÚS z pohledu zachování důvěry v základní demokratické hodnoty za nežádoucí,“ dodali soudci.

Případ se nyní vrací na začátek k Obvodnímu soudu pro Prahu 2, který bude o části nároku znovu rozhodovat.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků