Hlavní obsah

Hamáček: Rozhodně nečekám, že za 14 dnů opatření skončí

Právo, Naďa Adamičková

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček (ČSSD) předpokládá, že restrikce kvůli koronaviru za dva týdny neskončí.

Foto: ČSSD, ČTK

Ministr vnitra a předseda ČSSD Jan Hamáček

Článek

Ve čtvrtek vláda schválila přísná opatření pro příštích čtrnáct dnů. Dovolím si kvízovou otázku: víte, co platí od pátku a co až od pondělí?

Samozřejmě chápu, že těch opatření je hodně, ale vím, co platí od pátku a co od pondělka.

Ptám se proto, že na čtvrteční tiskové konferenci ministr Prymula říkal v některých bodech něco jiného, než písemně oznámila na webu vláda. Třeba kolem vnitřních sportovišť nebo zoologických zahrad.

Platí, co je psáno jako krizové opatření vlády. Materiál je k dispozici na webu Úřadu vlády.

O to právě běží. Zoo, která ministr zahrnul až do pondělních opatření, chtěla využít víkendu k nabídkám návštěv, ale nakonec utřela nos. Stejně jako vnitřní sportoviště. Vypadá to, že zmatky pokračují.

Samozřejmě bych stál o to, aby to bylo všechno bez zmatků, na druhou stranu problémy zoo jsou ve srovnání s tím, co se na nás řítí, naprosto marginální.

Divíte se lidem, že na základě i této zkušenosti vládě nevěří, obviňují ji z chaosu a odmítají se vydaným nařízením podrobit?

Chápu, že lidem zmatky vadí, to mně vadí taky, ale to není důvod pro nerespektování opatření. Vláda to přece nedělá pro srandu králíkům. Dělá to proto, že zjistila, že situace je opravdu špatná, na čemž jsme se mimochodem shodli i s opozicí, a pokud to neuděláme, tak náš systém to nezvládne.

Tady nám hrozí kolaps zdravotnictví. Reálně hrozí Itálie, hrozí New York. Chápu, že vláda v některých věcech dělá chyby, špatně komunikuje, ale to gros je naprosto jasné: pokud to neuděláme, budou v ulicích mrazáky na mrtvoly.

Podle růstu počtu nakažených, hospitalizovaných i mrtvých to vypadá, že se naplňuje váš černý scénář vývoje. Kde se tedy stala chyba?

Vláda dělá opatření, která jí odborníci navrhují jako efektivní. To není o tom, že bychom to psali jako politici někde na vládě na koleně. Je tady ministerstvo zdravotnictví, které metodicky řídí boj s epidemií, tak přijde s opatřením a vláda ho odsouhlasí. Prostě postupujeme podle doporučení odborníků.

V minulých dnech a týdnech jste jako vláda hovořili o tom, že nechcete vypínat ekonomiku jako na jaře, ale copak schválená opatření nevypínají minimálně část ekonomiky?

Ano, některé sektory zasaženy jsou, ale jiné, jako třeba strojírenství a výroba, jedou dál.

Podnikatelé i opozice vás vyzývají, abyste připravili kompenzace. Máte to v plánu?

Pracuje na tom ministerstvo průmyslu a obchodu, pan ministr Havlíček chystá kompenzační opatření. Půjde to sektorově. Obrovskou ránu dostala kultura, ale v rozpočtu Covid kultura je asi 800 milionů, takže pan ministr Zaorálek má za úkol připravit, jak dostat peníze k těm, kteří jsou postiženi. Totéž platí pro sektor stravování, který jako druhý dostal největší ránu. Jen mohu dodat, že na jaře byla opatření plošná, zatímco nyní mají cílit na postižené sektory.

Ministr Prymula při zdůvodňování opatření říkal, že cílem je zastavit nárůst případů, nikoli ho snížit. Znamená to, že čtrnáct dnů nebude stačit a přijdou další týdny restriktivních nařízení, kdy se bude hrát o snížení reprodukčního čísla?

Současná opatření jsou primárně určena k tomu, aby to dál nerostlo. Když počty dál porostou a opravdu se dostaneme na osm, deset tisíc případů denně, tak nám během čtrnácti dnů zdravotnictví zkolabuje.

Proto se ptám, jestli počítáte s tím, že daná opatření budou muset platit déle než dosud nařízené dva týdny.

Odpovím jinak. Rozhodně se nedá očekávat, že za čtrnáct dnů všechna opatření skončí. To se nestane.

A co prodloužení nouzového stavu, který vláda vyhlásila od 5. října do 3. listopadu? Budete o to žádat Sněmovnu?

Pokud to bude potřeba, pak ano. Nouzový stav je zatím na měsíc, já si osobně myslím, že zvládnutí epidemie bude vyžadovat mimořádné kompetence déle než na měsíc. Takový je můj názor.

Takže žádost o prodloužení?

Ano.

Není žádným tajemstvím, že jste měl neshody s bývalým ministrem zdravotnictví Vojtěchem. Zlepšila se po výměně v čele resortu koordinace a komunikace mezi vámi?

Z mého pohledu o několik úrovní. Nemohu si na komunikaci se zdravotnictvím v této chvíli vůbec stěžovat. I komunikace mezi Ústředním krizovým štábem a centrálním řídícím týmem na ministerstvu zdravotnictví je dneska úplně někde jinde. Takže z mé strany spokojenost.

Co jste v pátek dohodli v krizovém štábu?

Hlavním tématem byla příprava záložních lůžek. Ministerstvo zdravotnictví vypracovalo materiál, který záložní kapacitu rozkládá do čtyř kategorií a v rámci každé z nich hledáme možnosti, jak danou kapacitu posílit. První kategorií jsou lůžka v nemocnicích, tam jdeme cestou např. otevírání uzavřených oddělení, tedy těch, kde jsou lůžka a není tam personál. Jde o celostátní posilování kapacit, protože ve státních hmotných rezervách máme asi dva a půl tisíce lůžek.

Druhá kategorie jsou ústavy sociální péče, kde hledáme lokality, kam můžeme lidi umístit a kde jim bude zajištěna možnost poskytování adekvátní péče, a třetí a čtvrtá kategorie jsou ubytování hotelového typu.

O jakém počtu lůžek mluvíte?

Řádově jde o tisíce.

Ministr Prymula zvažuje celoplošné testování milionů Čechů. Pokud k tomu dojde, patrně se zvýší počet lidí, kteří budou muset do karantény či izolace. Je na to dost kapacit, protože ne každý má možnost izolace doma?

To je součástí operace v rámci Ústředního krizového štábu z hlediska záložních kapacit. To, o čem mluvíte, je až třetí nebo čtvrtá řada. Primárně se snažíme zajistit lůžka, která jsou nutná teď.

Jsou ve hře třeba polní nemocnice, o jejichž přípravě jste mluvil v našem rozhovoru před dvěma týdny?

Polní nemocnice je koncept, který z hlediska počasí není zrovna ideální. Takže jdeme cestou hotelových kapacit a míst v budovách, než abychom to stavěli na zelené louce.

Co specializované vojenské pracoviště pro izolaci nemocných Těchonín?

Pokud vím, tak Těchonín zatím aktivován nebyl. Je to na rozhodnutí ministerstva obrany. Z mého pohledu má přidanou hodnotu v lůžkové kapacitě, ne v tom, že bychom tam posílali supernakažené. Tady nejde o ebolu.

Mělo by být avizované celonárodní testování povinné?

Pokud má mít smysl, tak musí být povinné.

No vidíte, zase vykládáte něco jiného než ministr Prymula. Ten ve čtvrtek řekl, že to má být dobrovolné.

Můj názor jako laika je, že by to povinné být mělo.

Počítáte se zapojením policie do kontroly dodržování přijatých nařízení?

Policie už koná. Denně provádí tisíce kontrol, řádově čtyřicet tisíc, a každý den jde o sto padesát, dvě stě případů, kdy řeší nedodržování nařízení. Buď domluvou, nebo pokutou. Stále platí, že policie to může řešit v blokovém řízení.

V tomto týdnu jste měli s premiérem a dalšími ministry videojednání se zástupci opozice, kde jste prý mluvili o hledání profesionální agentury, která by měla bojovat proti dezinformacím ohledně koronaviru. Jak si představit její činnost?

Ministerstvo vnitra v tom není zaangažováno. Jak jsem pochopil, ministerstvo zdravotnictví hledá kapacity pro posílení svého odboru komunikace.

Když jsme spolu hovořili v minulých dnech o znovuustavení Ústředního krizového štábu, říkal jste, že jeho členy by opět měli být zástupci opozice, protože se to na jaře osvědčilo. Proč tam nejsou? Chápu, že znovu přibírat třeba šéfa stomatologické komory Šmuclera, který se angažoval v petici proti rouškám, by byl pro vás asi problém, ale není tam nikdo.

Myslím si, že lví podíl na tom má právě kolega Šmucler, který si z toho všeho udělal hlásnou troubu pro své neortodoxní názory a do jisté míry to zastoupení opozice v Ústředním krizovém štábu devalvoval.

My nyní úzce spolupracujeme s pražským primátorem panem Hřibem, který se účastní jednání stálé pracovní skupiny, protože spousta těch opatření má vazbu na Prahu. Rozšíření Ústředního krizového štábu o další osoby neplánujeme.

Reklama

Výběr článků

Načítám