Hlavní obsah
Ministr vnitra Jan Hamáček při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Petr Horník, Právo

Hamáček ke „kamufláži”: Možná jsme to měli vymyslet lépe

Vicepremiér, ministr vnitra a šéf soc. dem. Jan Hamáček si stěžuje na útoky opozice, novinářů i části spolustraníků. Trvá na tom, že akce Vrbětice byla „fenomenálním úspěchem“ vlády, i na své verzi „bramboračky“, jak označil kauzu v rozhovoru pro Právo.

Ministr vnitra Jan Hamáček při rozhovoru pro deník Právo. Foto: Petr Horník, Právo
Hamáček ke „kamufláži”: Možná jsme to měli vymyslet lépe

V poslední době si stěžujete, jak kvůli vrbětické kauze prožíváte nejhorší chvíle života, jste terčem výhrůžek. Jste ale ochoten připustit, že na tom nesete svůj díl viny?

Je pravda, že aktuální situace je těžká, na druhou stranu jsem během deseti dnů od 7. do 17. dubna měl na starosti koordinaci asi nejsložitější bezpečnostní operace ČR, k čemuž jsem dostal pověření od premiéra. Museli jsme na základě informací o působení ruských agentů zkoordinovat reakci ČR, ochránit její zájmy. To se vše povedlo.

Nechápu, proč muselo přijít to, že jeden server napíše naprosto neodzdrojovanou spekulaci, která celou věc vyhodí do vzduchu. Od té chvíle jsem označován za vlastizrádce, že jsem chtěl Rusům vykecat příběh za milion Sputniků. To je ten moment, kdy mě to zasáhlo osobně.

Přece jako dlouholetý politik musíte počítat s tím, že jste často v centru pozornosti, tím spíš, když jste se sám zamotal do vysvětlování vaší cesty necesty do Moskvy.

Je pravda, že člověk si musí říkat, že co ho nezabije, to ho posílí, ale protože to zasáhlo mé blízké, stranu, tak se musím bránit i soudní cestou.

Jenže právě kvůli vašim rozporuplným vyjádřením ve vzduchu stále visí otazníky, a to nejen mezi politiky, ale i běžnými lidmi. Copak to nevnímáte?

Jasně, ale pokud probíhá nějaká operace, do které jsou zapojeny tajné služby, tak vždycky bude spousta otazníků. Diplomacie a tajné služby nemohou veřejně mluvit o utajovaných informacích. Jen chci připomenout, že jsme vystoupili ve všech relevantních výborech Sněmovny, kde otázky padaly a byly zodpovězeny. Dokonce nám poslanci usnesením poděkovali.

Pak se objevila šílená spekulace Janka Kroupy, na kterou naskočila část opozice, hlavně koalice Spolu, jejíž lídři Fiala, Jurečka a Pekarová Adamová během chvíle reagovali výzvou k mé demisi. Jestli tito lidé chtějí řídit stát a budou ho řídit na základě informací na sociálních sítích a v médiích, tak potěš pánbůh.

Opakovaně jste mluvil o cestě do Moskvy jako o „kamufláži“, za níž byla snaha dostat z Moskvy do Prahy velvyslance Pivoňku. Měl jste letadlo objednané na tři dny s odletem 19. dubna, ale Pivoňka byl v Praze už na vaší utajované schůzce na ministerstvu 15. dubna. Jak tomu rozumět, pokud pomineme, že v posledních dnech už kamufláž nezmiňujete a hovoříte o okrajovém detailu?

Potřeboval jsem pro stažení velvyslance do Prahy na konzultace nějaký důvod. Pan Pivoňka Moskvu opustil 14. dubna. Opakuji, že ta cesta v tom hrála nějakou roli, a zejména pak její zrušení. Pokud bychom ji zrušili předčasně, logicky by se Rusové ptali, proč jsme to udělali.

V plánu pak bylo povolání ruského velvyslance Zmejevského v pondělí 19. dubna s cílem předat mu seznam lidí k vyhoštění.

Možná jsme to měli vymyslet jinak, lépe, ale tak jsme se dohodli.

Váš argument o potřebě utajeného povolání velvyslance na konzultace ale zpochybňují jak bývalí diplomaté, tak zpravodajci.

Po bitvě je každý generál. Dotazy, proč najednou odjíždí, by se asi objevily. Možná jsme to měli vymyslet jinak, lépe, ale tak jsme se dohodli.

Platí tedy, že do Moskvy jste se chystal kvůli Sputniku?

Ano, důvod byl Sputnik a přesun velvyslance do Prahy. Bylo ale jasné, že se cesta nemůže uskutečnit. Těžko si představit, že bych byl v Moskvě ve chvíli, kdy Česká republika vyhošťuje ruské diplomaty.

Proč jste vůbec plánoval cestu do Moskvy ve chvíli, kdy jste měl už dva týdny informace o útoku ruských agentů ve Vrběticích?

Primární důvod byl, jak sem dostat velvyslance. A toho jsme sem dostali. Cesta se musela naplánovat a pak se zrušila. To není nic mimořádného, jako předseda Sněmovny jsem v minulosti rušil desítky cest. Posloužilo to svému účelu. Docela mi na našem rozhovoru vadí, že se stále točíte na jednom detailu.

Část opozice zajímají odpovědi, které od vás neslyšela. Dovolíme si proto dvě otázky od poslanců ODS položit. Kdo vymyslel vaši návštěvu ruské metropole?

Vznikla po dohodě s panem velvyslancem Pivoňkou.

Proč jste chtěl jednat o vakcíně Sputnik, o které se ví, že ještě mnoho měsíců nebude schválena Evropskou lékovou agenturou?

Byl to nejlogičtější důvod pro cestu, aby byla důvěryhodná. Ve stejnou dobu byl v Rusku i saský premiér a jednal o Sputniku, o tom ale kritici mlčí.

Jedním z účastníků vaší schůzky se šéfy tajných služeb, s výjimkou ředitele BIS, byl také nejvyšší žalobce Pavel Zeman, který v pátek oznámil svou rezignaci ke konci června. Co tomu říkáte?

Pavel Zeman je skvělý právník a jako nejvyšší státní zástupce byl člověk na svém místě. Ukázal mnohokrát své kvality. Jeho rozhodnutí respektuji, přeji mu to nejlepší v dalším profesním i osobním životě.

Vaše vysvětlování cesty do Moskvy je jedním z důvodů, proč chce opozice vyslovit vládě nedůvěru.

Kdo chce psa bít, vždycky si hůl najde.

Věříte, že se to opozici nepodaří? Bez ohledu na to, že prezident Zeman řekl, že by nechal vládu i bez důvěry až do voleb.

Tady se ukazuje kompetentnost politických stran a jejich lídrů. Za sebe opakuji: my jsme řešili složitou bezpečnostní situa­ci a zvládli jsme ji. Opozice teď vymýšlí, jak se vlády zbavit. Nejdřív nebyli schopni se domluvit, jestli si vzájemně podepíšou své představy, jak to udělat. Pekli to jako kočička s pejskem dort.

Nakonec se dohodli, že dohromady padesát podpisů pro svolání schůze k nedůvěře dají. A říkají: My ale počkáme, až ta nebezpečná vláda vyžene Rusy, a až to udělají, tak ji sundáme. Tak co to je?

Pokud prezident Putin neví, komu dát řád Hrdiny Ruské federace, tak mám kandidáta.

A vy byste se, kdybyste byli v opozici, chovali jinak? Opozice je tu přece od toho, aby kritizovala.

Já jsem v médiích řekl, že mi současná politika připomíná barovou rvačku. Když jsem do politiky vstupoval, platila nějaká základní pravidla. I ve věcech týkajících se národních zájmů, které se do každodenních problémů netahaly.

Jako stínový ministr obrany soc. dem. jsem měl spoustu jednání s Petrem Nečasem i Mirkem Topolánkem o záležitostech, které se týkaly bezpečnosti, a v životě mě nenapadlo je nějak politicky využívat nebo zneužívat. Dnes mám pocit, že se použije cokoli, hlavně když tím mohu vládu praštit po hlavě. Až sem jsme se bohužel dostali.

Minulý týden jste v dopise straníkům napsal, že akce Vrbětice byl fenomenální úspěch, který bude zapsán do učebnic. Co by v nich mělo být?

Po článku Janka Kroupy a reakci opozice připouštím, že z toho bude bramboračka. Tvrdím, že pokud prezident Putin neví, komu dát řád Hrdiny Ruské federace, tak mám kandidáta, a to autora zmíněného nesmyslu. Jestli totiž někomu pomohl, tak Ruské federaci, kde se chytají smíchy za břicho.

Když jste z akce tak nadšený, tak proč podle vás – s výjimkou pěti zemí – nevyslyšeli naši zahraniční partneři výzvu premiéra i vaši, aby se zachovali solidárně a také vyhostili ruské diplomaty? Minulý týden na evropském summitu lídři jasně řekli, že vztahy s Ruskem nechtějí eskalovat.

Když jsem odcházel po čtrnácti dnech z ministerstva zahraničí, tak mě chytil jeden diplomat, kterého nebudu jmenovat, a říkal: Povedlo se vám něco, co se nepodařilo celých třicet let. Rozbít ruskou rezidenturu agentů.

Ve stejném dopise jste mobilizoval straníky slovy, že se soc. dem. nedá, bude bojovat a nevzdá to. Situaci jste přirovnal k nové kauze Lithium a Kubiceho zprávě, což má soc. dem. poškodit před volbami…

Jak jinak to mám číst…

Ne všichni členové soc. dem. to ale vidí stejně jako vy, třeba moravskoslezský soc. dem. Igor Bruzl se vám vysmál, když řekl, že těžko někomu může ležet v žaludku strana se čtyřmi procenty preferencí.

Igor Bruzl je velmi úspěšný komunální politik, ale o diplomacii a bezpečnosti státu nemá podle mě ponětí. Kolega Bruzl patří ke skupině lidí, kteří na sjezdu ČSSD prohráli. Já, kdybych na sjezdu prohrál, tak bych složil funkci ministra vnitra, byl bych loajálním poslancem soc. dem. a rozhodně bych tu stranu nestřílel do zad.

To, co oni předvádějí, je, že neunesli prohru. Pokud bychom takto pokračovali, tak nemá smysl, abychom na podzim vůbec kandidovali. Jestli je tady nějaké nové vedení, které se snaží bojovat o hlasy voličů, a zezadu do nich pálí kulometem ti, kteří prohráli, tak to vypovídá víc o jejich charakteru než o čemkoli jiném.

Kráceno. Celý rozhovor vyšel v sobotním vydání deníku Právo.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků