Hlavní obsah

Do rodin nový zákoník revoluci nepřináší. Umožňuje ale dřívější plnoletost

Právo, Jiří Hardoš

Nový občanský zákoník podle některých vyjádření zavádí v určitých oblastech převratné novinky, pro rodinné právo, speciálně pro vztahy mezi rodiči a dětmi, to však spíše neplatí. Kodex totiž významně navazuje na dřívější zákon o rodině. Ten se k 1. lednu 2014 zrušil po téměř padesáti letech od chvíle, kdy nabyl účinnosti.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

„Nový občanský zákoník obsahuje celou řadu upřesnění, ale nějaké naprosto zásadní změny tam nejsou. Protože ve vztazích mezi rodiči a dětmi má právo jenom určitý doslov. A pokud rodiče nejsou schopní se na ničem dohodnout, tak jim sebelepší právní úprava nepomůže,“ zdůrazňuje děkanka Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Milana Hrušáková.

Nepřekvapí tedy, že kodex v řadě případů navazuje na současný trend. Což lze vysledovat třeba ve formě dalšího posilování kontaktů rodičů a dětí v případech pěstounské péče.

Zákoník rovněž výslovně stanoví řadu postupů, které se sice někdy využívaly již dříve, ale jelikož se o nich zákon o rodině nezmiňoval, panovaly kolem toho stále nejasnosti a diskuse.

Některé změny si zase vyžádala praxe. Příkladem může být zavedení práva dítěte na styk s člověkem, k němuž ho pojí hluboký citový vztah, avšak nejde o blízkého příbuzného. Pro další upřesnění, jakým je třeba prodloužení lhůty na popírání otcovství, zákonodárce našel inspiraci v zahraničních úpravách, případně šlo o reakci na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva nebo českého Ústavního soudu.

Co se mění

Nový občanský zákoník umožňuje za určitých podmínek přiznat plnou svéprávnost, dosud tzv. způsobilost k právním úkonům, mladým lidem od šestnácti do osmnácti let. To jim umožní například uzavírat smlouvy na své jméno.

Soud ovšem budou muset přesvědčit o tom, že jsou schopni sami se živit a postarat se o své záležitosti. S návrhem na přiznání svéprávnosti také budou muset souhlasit rodiče.

Klíčový paragraf:
§ 37 (1) Navrhne-li nezletilý, který není plně svéprávný, aby mu soud přiznal svéprávnost, soud návrhu vyhoví, pokud nezletilý dosáhl věku šestnácti let, pokud je osvědčena jeho schopnost sám se živit a obstarat si své záležitosti a pokud s návrhem souhlasí zákonný zástupce nezletilého. V ostatních případech soud vyhoví návrhu, jeli to z vážných důvodů v zájmu nezletilého.
(2) Za podmínek stanovených v odstavci 1 soud přizná nezletilému svéprávnost i na návrh jeho zákonného zástupce, pokud nezletilý s návrhem souhlasí.

Šestnáctiletý podnikatel

Šestnáctiletý Josef je středoškolák, ve volném čase se však místo počítačovým hrám věnuje svému internetovému podnikání. Jeho byznys mu zajišťuje slušný příjem, rád by se tedy i osamostatnil. Protože mu ale ještě nebylo osmnáct let, je vše komplikované. Podnikání musí být oficiálně vedeno na rodiče, nemůže podepsat ani nájemní smlouvu v bytě, kde by bydlel sám.

Od 1. ledna může podat soudu návrh na přiznání plné svéprávnosti, která mu umožní vystupovat jako dospělému. „Proč dítěti, které si samo vydělává, neumožnit, aby o sobě i samo rozhodovalo?“ kvituje novou úpravu Milana Hrušáková.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám