Hlavní obsah

Bublan: Ruští agenti si mohli naklonit i někoho na Hradě

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Ruským agentům v Česku jde primárně o citlivé informace o obraně a o ovlivnění veřejného mínění. Při získávání informací se mohli dostat i do okolí prezidenta Miloše Zemana, míní František Bublan, někdejší ředitel civilní rozvědky ÚZSI, který zároveň pracoval i v kontrarozvědce BIS a působil jako ministr vnitra. V rozhovoru pro Novinky současně mluví o tom, jak pravděpodobně ruští špioni pracují a verbují lidi, ale také o aktuální výměně šéfa ÚZSI.

Foto: Petr Horník, Právo

Bývalý ministr vnitra a exředitel Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) František Bublan

Článek

Začátkem července končí dosavadní ředitel Úřadu pro zahraniční styky i informace (ÚZSI) Marek Šimandl. Ačkoliv oficiální verze je taková, že odchází na vlastní žádost, spekuluje se, že to tak úplně nebylo, podobně jako s výměnou policejního prezidenta Jana Švejdara. Co si o tom myslíte? Pracovala rozvědka pod Šimandlovým vedením špatně?

Neumím posoudit, protože práce se hodnotí podle výsledku. Trošku mě překvapilo, že ministr Rakušan to udělal docela brzy. Kdybych byl na jeho místě, tak bych počkal, abych mohl tu práci a výsledky zhodnotit. A teprve potom by mohlo dojít k nějaké výměně nebo řešení.

Švejdar: Neuměl bych pracovat s někým, kdo si vaší práce neváží

Domácí

Pokud by to skutečně bylo tak, že ministr Rakušan chtěl výměnu na této pozici, čím byste si to vysvětloval? Mohlo to mít politický podtext, například čištění státní správy od lidí dosazených minulou vládou?

Nedokážu si představit, že by tam byly nějaké politické důvody, protože ta služba má s politikou málo společného. Je to zahraniční služba, k naší politice by měla blíž spíš BIS. Skutečně ty důvody neznám. Možná dostal nějaké informace, nebo měl nějaké poznatky. Šimandlovi pětiletý mandát končí za rok, takže ministr mohl třeba počkat.

Marka Šimandla nahradí bývalý analytik Vojenského zpravodajství Petr Mlejnek, který ale posledních několik let působil v komerční sféře. Je to dobrá volba?

Neznám ho. Možná to pro tu službu bude dobře. Jako možnou počáteční nevýhodu pro něj vidím v tom, že nebude příliš známý na poli mezinárodní spolupráce, a ta služba je hodně závislá na spolupráci s ostatními zpravodajskými službami.

Když jsem nastoupil na „uzinu“ já, a to jsem měl nějaké zkušenosti z tajných služeb, tak mi minimálně půl roku trvalo navázat s ostatními partnery kontakty. Než si mě oťukali, tak to také nějaký čas zabralo, až teprve potom se začala rozvíjet spolupráce. Záleží také na jeho okolí, jak mu pomůže překlenout tu seznamovací dobu.

Může být problém to, že přichází na pozici z civilu? Třeba právě, co se týče důvěry podřízených apod.?

Může to vzbuzovat nějaké otazníky. Přece jen služby jsou postaveny na nějakém kariérním řádu a příslušníci to mohou nést jako křivdu a zásah do struktury zvenčí. Není to ideální, ale na druhou stranu už v těch složkách dřív byl, takže má nějakou představu a předpokládám, tuší, jak to povede.

V čele ÚZSI končí Šimandl, nahradí ho Petr Mlejnek

Domácí

V březnu, tedy po začátku války na Ukrajině, bylo na Slovensku pozatýkáno několik lidí kvůli předávání tajných informací ruským špionům. Moskva měla zájem o informace o armádě, dění v NATO. Dokonce se objevila nahrávka, kde ruský agent pod diplomatickým krytím předával peníze svému slovenskému kontaktu a řešil s ním, jak verbovat lidi. Funguje to u nás stejně?

Pokusy tu určitě byly, ale nevím, jestli zdárné. Ruská vojenská služba (GRU) je velmi aktivní až možná trochu agresivní, takže určitě se o to pokoušeli a pokouší.

Jak dalece uspěla nebo neuspěla, to v tuto chvíli nedokážu posoudit. Došlo ale k vyhoštění mnoha diplomatů, tak to asi byli ti, kteří tuto činnost vykonávali a na základě toho byli vyhoštěni.

Předávání spolupracujících kontaktů po vyhoštění se v tajných službách moc neděje

Je možné tvrdit, že vpád ruských vojsk na Ukrajinu byl zlomový a bude mít neblahé důsledky pro ruské zpravodajce v západních zemích? Že se Putin fakticky vyvoláním války nevědomky připravil o citlivé informace ze zahraničí, protože ruští špioni teď budou mít těžké někoho naverbovat ke spolupráci?

Zcela určitě ano. Mohlo to mít velký vliv, protože je vidět, jak se společnost stmelila. Řadě lidí se otevřely oči. Myslím si, že teď nějaká mentální sounáležitost s Ruskem, která u lidí mohla být z různých důvodů, ať už z nostalgie nebo náboženského přesvědčení, musela pominout.

Jaké informace Rusko chce zjistit o nás?

Ruské služby mají v podstatě tři hlavní úkoly. Prvním je získávání informací o obraně, stavu armády, informace ze zbrojního průmyslu o vývozu zbraní. Zajímají je také personální záležitosti v armádě, protože se třeba mohou pokusit někoho z armády přetáhnout.

Druhou oblastí je ekonomika, především energetika a IT technologie. A třetí oblast je ta politická, což se projevuje v dezinformacích a hybridní válce, kdy se snaží narušit politickou stabilitu a jednotu veřejnosti pomocí šíření fake news. Pokud se jim povede zasáhnout do politiky a někoho z vlivných politických činitelů nějakým způsobem zlobbovat, tak potom je to pro ně velký úspěch.

Slováci zadrželi trojici podezřelou ze špionáže pro Rusko

Válka na Ukrajině

Když jste působil v tajných službách nebo později, když jste byl ministrem vnitra, doneslo se k vám, že se Rusové o nějakého politika takhle zajímali a třeba se jim to i podařilo?

Přímo jsem to nezažil nebo neodhadl, ale dovedu si představit, že se snaží kontaktovat především politické subjekty na kraji spektra, ať už extrémní levici nebo extrémní pravici. Tam jsou největší možnosti. Nedělají to jen u nás. Je všeobecně známo, že například francouzská Le Penova strana měla vazby na Rusko. Tam může dojít i k nějakému profinancování aktivit, tímto směrem se oni vydávají.

Zájem o vojenskou oblast je vcelku pochopitelný. Proč se tak snaží tlačit do energetiky? Rusové měli velký zájem o dostavbu Dukovan, než je vláda spolu s Čínou z bezpečnostních důvodů z tendru vyloučila. Je tím důvodem, aby se dostali k zabezpečení systémů, znali slabá místa a podobně?

Určitě by se přímo nepokoušeli o nějakou destrukci toho zařízení. To by i pro ně bylo obchodně velmi špatně. Ale vezměte si třeba situaci v Maďarsku, jak se dnes chová premiér Viktor Orbán k Putinovi. Ve vztahu k Putinovi je velmi opatrný, dá se říct, že až prorusky, protože mu tam Rusové financují jadernou elektrárnu. Takže on bude na několik možná desetiletí zavázán a budou to splácet. Tohoto jsme se chtěli vyvarovat, abychom na nich byli závislí.

Už jsme to zmínili. V posledním roce naše vztahy s Ruskem ochladly, vyhostili jsme několik desítek pracovníků ruské ambasády, kteří byli označení za zpravodajce. Kolik takových lidí tu ještě Rusové mohou mít?

Ono se podařilo vyhostit takové ty poloveřejné diplomaty, měli nějaké diplomatické krytí, měli nějaké pozice, ale současně to byli pracovníci vojenské rozvědky GRU, nebo možná i tajné civilní rozvědky SVR.

To jsou ale většinou rezidenti, tedy lidé, kteří řídí své agenty, a tady se už dá těžko odhadnout, kolik lidí měli na sebe navázaných a jakým způsobem je úkolovali.

Dá se říct, koho verbují? Jsou to třeba členové ruské komunity, ruští podnikatelé v Česku, nebo z jaké oblasti společnosti jsou ti spolupracující lidé?

Jsou to buďto Rusové, kteří tady žijí a podnikají nebo mají aktivity jiného rázu. Ale také to jsou občané našeho či jiného státu. Počty jsou těžké odhadovat, nedá se říct, že každý měl na sobě deset spolupracovníků. To mohou být jen náhodné kontakty nebo styky. Rezident například zná okruh lidí a potřebuje něco z energetiky, tak se obrátí na toho z oblasti energetiky.

Tím, že se ale utne kořen, tedy dojde k vyhoštění rezidenta, tak můžeme doufat, že už tyto kontakty nebudou obnoveny a ochabnou.

Nemůže odmítnout, protože si toho člověka už třeba nějakým způsobem zavázali

Nestane se spíš naopak to, že ten řetěz převezme nějaký jiný ruský zpravodajec v Česku a funguje se dál?

Samozřejmě se to může stát, ale takovéto předávání se v tajných službách moc neděje. Noví agenti totiž už nemusí mít takovou důvěru. Záleží, jak ten vztah fungoval.

Co vlastně vede lidi ke spolupráci a vynášení i tajných informací?

Většinou to jsou peníze, co si budeme povídat. Ale také to může být vynucené, protože na toho člověka mají nějaké kompro. Pak třeba není jiná možnost než spolupracovat, ale to se spíš děje třeba u našich občanů, kteří jsou třeba právě v Rusku.

I proto většina našich diplomatů, než někam vyjedou, musí absolvovat nějaké školení, kde jsou seznámeni s tím, co jim může hrozit, na co si dát pozor, čeho se vyvarovat.

Zeman: Vyhoštění ruských diplomatů podporuji. Nemám rád zpravodajské důstojníky

Domácí

Dá se nějak popsat ten nábor? Je vlastně možné poznat nebo vytušit, že se o mě zajímají a v budoucnu přijdou s nějakou nabídkou spolupráce?

Myslím si, že to musí probíhat naprosto nenápadně a bezelstně, že se s tím člověkem někde seznámí, na nějaké recepci, při sportu, při nějaké jiné společné zálibě. A potom to může přejít do nějakého bližšího kontaktu až k té nabídce. Je to různé, nedá se to takhle obecně říci.

Hrozí něco verbovanému člověku, který nabídku odmítne, nebo ho prostě nechají a jdou si každý svou cestou?

Myslím si, že když už přijde ke konkrétní výzvě ke spolupráci, tak už to asi mají hodně okované. Nemůže odmítnout, protože si toho člověka už třeba nějakým způsobem zavázali, proběhla tam třeba nějaká platba, dostali ho na vyšší post, nebo na něj něco ví.

Co se děje s lidmi, část z toho mohou být i Češi, kteří pracovali pro odhaleného a vyhoštěného agenta? Padají tam třeba nějaká obvinění? O tom už se totiž nemluví, dozvídáme se jen to, že jsme někoho vyhostili.

S těmi lidmi se neděje nic, pokud by tam nebylo vyloženě prokázáno a doloženo, že ten člověk, Čech, spolupracoval se zahraniční službou a předával informace. Muselo by být zdokumentované, že za to dostal peníze.

Pokud to tak není, tak se ani nic dít nemůže. U toho člověka jen případně zůstane stopa, že kdyby se chtěl třeba ucházet o bezpečnostní prověrku, tak už ji asi nedostane, jelikož je tam podezření, že tam byly nějaké kontakty a k něčemu mohlo dojít.

Kdyby ale důkazy byly, tak může být obviněn ze špionáže a souzen, ale jinak je to velmi obtížné.

Jak úspěšně se vůbec podle vás daří ruským špionům v Česku získávat citlivé informace?

Musí se jim dařit. Není možné, aby tady působilo x nějakých špionů a neměli žádné výsledky. Otázka ale je, jak je to využitelné. Když vyšly najevo Vrbětice, tak mě to spíš začalo utvrzovat v tom, že nemají nějaké velké úspěchy, a proto se odhodlali k tomuto činu. Kdyby tu měli velké úspěchy a teklo jim hodně informací, tak neudělají takový problém.

Když jsme u Vrbětic, jak jste chápal počínání prezidenta Miloše Zemana, který zpochybňoval oficiální vyšetřovací verzi a mluvili o nějakých dalších, čímž fakticky nahrával ruské propagandě?

To bylo v době, kdy byl prezident Zeman ještě skálopevně přesvědčen, že nám z Ruska nic nehrozí a Putin je kamarád. Nikdy nebyl velkým příznivcem západních politiků, nikdo ho nikam nezve, s nikým se nekontaktuje, takže pro něho byly východní země asi jediným politickým kontaktem. Myslím si tedy, že tam byla asi snaha to ještě nějak zachránit a zpochybnit.

Zeman bagatelizoval své proruské postoje. Putina by poslal před válečný soud

Domácí

Myslíte si, že by ruské tajné služby mohly při snaze získávat informace mířit až na Hrad? Na Slovensku třeba nechtěli přímo ministra obrany, ale jeho blízké spolupracovníky. Jak to vidíte u nás v případě Hradu, o vazbách některých prezidentových spolupracovníků na Rusko se dlouhodobě spekuluje?

Já si myslím, že ano. Záleží na tom daném člověku, kým se obklopí a jestli tam bude mít lidi, kteří by byli schopni nějaké spolupráce. Nechci nikoho osočovat, ale mluví se o tom, a nějaké možnosti tam asi byly.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám