ČSSD i KSČM vládu podrží

„Mám důvěru v koaliční projekt. Od začátku jsme věděli, že pan premiér do toho vstupuje s nějakou zátěží, to pro nás nebyla nová informace,“ řekl v pondělí novinářům. Pokud došlo k neoprávněnému vyplácení dotací, je podle Hamáčka potřeba uvést vše do pořádku.

Stejně tak za vládou stojí KSČM, která umožnila vznik kabinetu. Předseda Vojtěch Filip řekl Právu, že nelegálně získanou zprávu v médiích nemůže považovat za věrohodnou.

„Jistě není legitimní v právním státě se řídit něčím, co nebylo právně získáno. Zprávu jsem nečetl, musím ji nejdřív získat, prostudovat si ji, počkat na český překlad i odpověď vlády,“ poznamenal s tím, že jeho strana podpoří projednávání zprávy na jednání Sněmovny.

Bez komentáře ponechal situaci i prezident Miloš Zeman. „Jde o návrh, nikoliv o konečné rozhodnutí,“ napsal Právu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz, co si o návrhu zprávy prezident myslí.

Na pondělní výzvu předsedy ODS Petra Fialy, aby menšinový kabinet znovu Sněmovnu požádal o důvěru, Babiš s Hamáčkem shodně odmítli s tím, že Fialova strana může vyvolat hlasování o nedůvěře. K vyjádření nedůvěry je třeba 101 poslanců, při žádosti o důvěru stačí většina přítomných. ANO, ČSSD a KSČM mají dohromady 108 hlasů.

Fiala podotkl, že zpráva EK je „zdrcující“ a že Babiš je ve střetu zájmů. ODS navrhne, aby Sněmovna zavázala vládu, aby oficiálně zveřejnila auditní zprávu Komise, dále žádá zastavit proplácení všech dotací pro holding Agrofert a odpovědí na audit pověřit členy vlády, kteří nejsou nominováni hnutím ANO.

Ministryně financí Alena Schillerová minulý týden sdělila, že Agrofertu se dotace kvůli auditu nevyplácí už od podzimu 2018.

S posledním bodem souhlasí soc. dem., podle Hamáčka ale odpověď nemůže zpracovat vnitro, které řídí, protože to neumožňuje kompetenční zákon. „Těžko může ministerstvo vnitra suplovat ministerstvo financí,“ řekl.

Obecně reakci vypracuje česká státní správa, jednotlivá ministerstva, podotkl. Dodal, že součástí zprávy je také pasáž o dotacích do zemědělství, jde tedy podle něj i o téma pro tento resort.

Odpověď na návrh auditní zprávy zpracují úředníci, dohodla se v pondělí vláda. Právu to sdělil Hamáček. ČSSD žádala, aby odpověď nezpracovávali ministři ANO.

„Na zpracování se nebudou podílet žádní ministři, odpovědi zpracují úředníci příslušných resortů a schválí ji Národní orgán pro koordinaci (NOK),“ napsal Právu Hamáček.

NOK implementuje programy spolufinancované z fondů EU v období 2007 až 2013 a 2014 až 2020. Roli NOK plní ministerstvo pro místní rozvoj, které zřídilo odborné útvary, které zajišťují skutečný výkon funkce NOK pro Národní strategický referenční rámec. Ministerstvo pro místní rozvoj řídí ministryně za ANO Klára Dostálová.

Babiš Fialův požadavek odmítl. „České občany seznámím s tím, kolik peněz nemohla ČR vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS.

Na rozdíl od tradičních demokratických stran nezpůsobila za mého působení moje bývalá firma žádné vracení peněz,“ uvedl Babiš.

Babiš minulý týden zprávu označil za nestandardní, podle premiéra ji zřejmě vypracovávali Češi. V sobotním Právu jakékoli pochybení odmítl s tím, že údajně vyhověl českým i evropským zákonům. Podle něj je výklad českých úřadů jiný a Česko žádné peníze kvůli Agrofertu prý vracet nebude.

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sdělil, že Babiš má jeho důvěru a že některá tvrzení, která jsou v předběžné zprávě a týkají se jeho resortu, považuje za „úplně nesmyslná“, která snadno vyvrátí.

„Budou to zajímavé údaje a čísla, která ve Sněmovně řeknu, která některé věci postaví do jiného světla,“ řekl s tím, že představy o politickém ovlivnění odpovědí jsou mimo mísu.

Audit zpochybnil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj našli úředníci, kteří přes víkend audit zkoumali, ve zprávě „poměrně velkou řadu zcela zásadních rozporů“. Auditoři z EU podle něj nebrali na zřetel zásadní připomínky.

„Úředníci jsou pochopitelně lehce vystrašení. A to vystrašení ve smyslu toho, že je někdo napadá, ačkoli oni jsou toho názoru, že to bylo přerozděleno správně,“ řekl Havlíček.

Podobně mluvil Brabec. „Z pohledu úředníků je to určitý šok, protože oni auditorům odpovídali,“ řekl Brabec. Dodal, že jsou „ukřižovávaní na základě spekulací“.

Zpochybnil některá tvrzení týkající se přesunu peněz z Operačního programu Doprava do Operačního programu Životní prostředí. „Někdo je schopen tvrdit, absolutně bez důkazů, a spekuluje o tom, že já jako bývalý historicky zaměstnanec chemického průmyslu jsem někde nahrával chemickému průmyslu anebo průmyslu vůbec. Je to pro mě neuvěřitelné. Je to i osobní napadení, já budu zvažovat právní kroky,“ poznamenal Brabec.

Ze Státního zemědělského intervenčního fondu bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun, citovala v pondělí ČTK mluvčí Vladimíru Novákovou.

Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošního roku, podle ní úřad ještě nemá. Údajně by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Babiše, ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

„Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám, a na tom trvám,“ reagoval v pondělí na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat „absolutně nemůže“.

Odmítl také, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací. Podle zdrojů ČTK je v Česku v zemědělských dotacích ročně vyplaceno kolem 40 miliard korun.