„Mám důvěru v koaliční projekt. Od začátku jsme věděli, že pan premiér do toho vstupuje s nějakou zátěží, to pro nás nebyla nová informace,“ řekl v pondělí novinářům. Pokud došlo k neoprávněnému vyplácení dotací, je podle Hamáčka potřeba uvést vše do pořádku.

Koalice s ANO má naši důvěru, řekl předseda ČSSD Hamáček

Stejně tak za vládou stojí KSČM, která umožnila vznik kabinetu. Předseda Vojtěch Filip řekl Právu, že nelegálně získanou zprávu v médiích nemůže považovat za věrohodnou.

„Jistě není legitimní v právním státě se řídit něčím, co nebylo právně získáno. Zprávu jsem nečetl, musím ji nejdřív získat, prostudovat si ji, počkat na český překlad i odpověď vlády,“ poznamenal s tím, že jeho strana podpoří projednávání zprávy na jednání Sněmovny.

Bez komentáře ponechal situaci i prezident Miloš Zeman. „Jde o návrh, nikoliv o konečné rozhodnutí,“ napsal Právu mluvčí Hradu Jiří Ovčáček na dotaz, co si o návrhu zprávy prezident myslí.

Fiala: Ať vláda požádá o důvěru

Na pondělní výzvu předsedy ODS Petra Fialy, aby menšinový kabinet znovu Sněmovnu požádal o důvěru, Babiš s Hamáčkem shodně odmítli s tím, že Fialova strana může vyvolat hlasování o nedůvěře. K vyjádření nedůvěry je třeba 101 poslanců, při žádosti o důvěru stačí většina přítomných. ANO, ČSSD a KSČM mají dohromady 108 hlasů.

Podezření z trestného činu Babiš odmítl. Za Zemanovými slovy hledá motivaci
Žalobci prověřují audit EK ohledně Babiše, zjištění považují za závažná
Audit Bruselu: Svěřenský fond Babišův střet zájmů nevyřešil

Fiala podotkl, že zpráva EK je „zdrcující“ a že Babiš je ve střetu zájmů. ODS navrhne, aby Sněmovna zavázala vládu, aby oficiálně zveřejnila auditní zprávu Komise, dále žádá zastavit proplácení všech dotací pro holding Agrofert a odpovědí na audit pověřit členy vlády, kteří nejsou nominováni hnutím ANO.

Ministryně financí Alena Schillerová minulý týden sdělila, že Agrofertu se dotace kvůli auditu nevyplácí už od podzimu 2018.

S posledním bodem souhlasí soc. dem., podle Hamáčka ale odpověď nemůže zpracovat vnitro, které řídí, protože to neumožňuje kompetenční zákon. „Těžko může ministerstvo vnitra suplovat ministerstvo financí,“ řekl.

Obecně reakci vypracuje česká státní správa, jednotlivá ministerstva, podotkl. Dodal, že součástí zprávy je také pasáž o dotacích do zemědělství, jde tedy podle něj i o téma pro tento resort.

Odpověď na návrh auditní zprávy zpracují úředníci, dohodla se v pondělí vláda. Právu to sdělil Hamáček. ČSSD žádala, aby odpověď nezpracovávali ministři ANO.
„Na zpracování se nebudou podílet žádní ministři, odpovědi zpracují úředníci příslušných resortů a schválí ji Národní orgán pro koordinaci (NOK),“ napsal Právu Hamáček.

Babiš označil audit Bruselu za „vysoce nestandardní”

NOK implementuje programy spolufinancované z fondů EU v období 2007 až 2013 a 2014 až 2020. Roli NOK plní ministerstvo pro místní rozvoj, které zřídilo odborné útvary, které zajišťují skutečný výkon funkce NOK pro Národní strategický referenční rámec. Ministerstvo pro místní rozvoj řídí ministryně za ANO Klára Dostálová.

Babiš Fialův požadavek odmítl. „České občany seznámím s tím, kolik peněz nemohla ČR vyčerpat z evropských fondů kvůli nesrovnalostem za posledních patnáct let, tedy i v době, kdy vládla ODS.

Na rozdíl od tradičních demokratických stran nezpůsobila za mého působení moje bývalá firma žádné vracení peněz,“ uvedl Babiš.

Babiš minulý týden zprávu označil za nestandardní, podle premiéra ji zřejmě vypracovávali Češi. V sobotním Právu jakékoli pochybení odmítl s tím, že údajně vyhověl českým i evropským zákonům. Podle něj je výklad českých úřadů jiný a Česko žádné peníze kvůli Agrofertu prý vracet nebude.

Babiš: Střet zájmů nemám. Ani po obžalobě neodstoupím

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) sdělil, že Babiš má jeho důvěru a že některá tvrzení, která jsou v předběžné zprávě a týkají se jeho resortu, považuje za „úplně nesmyslná“, která snadno vyvrátí.

„Budou to zajímavé údaje a čísla, která ve Sněmovně řeknu, která některé věci postaví do jiného světla,“ řekl s tím, že představy o politickém ovlivnění odpovědí jsou mimo mísu.

Audit zpochybnil i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle něj našli úředníci, kteří přes víkend audit zkoumali, ve zprávě „poměrně velkou řadu zcela zásadních rozporů“. Auditoři z EU podle něj nebrali na zřetel zásadní připomínky.

Havlíček: Úředníci jsou vystrašení

„Úředníci jsou pochopitelně lehce vystrašení. A to vystrašení ve smyslu toho, že je někdo napadá, ačkoli oni jsou toho názoru, že to bylo přerozděleno správně,“ řekl Havlíček.

Podobně mluvil Brabec. „Z pohledu úředníků je to určitý šok, protože oni auditorům odpovídali,“ řekl Brabec. Dodal, že jsou „ukřižovávaní na základě spekulací“.

Zpochybnil některá tvrzení týkající se přesunu peněz z Operačního programu Doprava do Operačního programu Životní prostředí. „Někdo je schopen tvrdit, absolutně bez důkazů, a spekuluje o tom, že já jako bývalý historicky zaměstnanec chemického průmyslu jsem někde nahrával chemickému průmyslu anebo průmyslu vůbec. Je to pro mě neuvěřitelné. Je to i osobní napadení, já budu zvažovat právní kroky,“ poznamenal Brabec.

Ze Státního zemědělského intervenčního fondu bylo holdingu Agrofert od roku 2012 do letošního dubna vyplaceno zhruba 6,52 miliardy korun, citovala v pondělí ČTK mluvčí Vladimíru Novákovou.

Česko by mohlo unii vracet 450 milionů korun, píše se ve zprávě EK

Zprávu o zemědělských dotacích od unijních auditorů, kteří ve fondu byli mezi 14. a 18. lednem letošního roku, podle ní úřad ještě nemá. Údajně by měla dorazit do konce června. Mohla by se týkat nejen střetu zájmů premiéra Babiše, ale podle opozice a některých médií i ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD).

„Od začátku říkám, že žádný střet zájmů nemám, a na tom trvám,“ reagoval v pondělí na dotaz novinářů Toman. Dotace ve prospěch své rodiny podle svých slov ovlivňovat „absolutně nemůže“.

Odmítl také, že by v budoucnu mohly nastat problémy s celkovým čerpáním zemědělských dotací. Podle zdrojů ČTK je v Česku v zemědělských dotacích ročně vyplaceno kolem 40 miliard korun.

Výběr největších demonstrací a protestů v Česku po roce 1989 (řazeno podle počtu účastníků; odhady se někdy liší podle toho, zda je uvádí organizátoři nebo policie
až 150 000 účastníků (podle policie asi 90 000)
21. dubna 2012 - Demonstrace na Václavském náměstí v Praze, kterou pořádala Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) a dvě desítky organizací a iniciativ, měla za cíl zastavení reforem vlády Petra Nečase (ODS). Účastníci požadovali i demisi kabinetu a předčasné volby.
až 120 000 účastníků (podle policie 60 000)
8. listopadu 1997 - Proti hospodářské a sociální politice vlády premiéra Václava Klause (ODS) protestovali odboráři na Staroměstském náměstí v Praze.
90 000 účastníků
25. března 1995 - Demonstrace uspořádaná odboráři na Staroměstském náměstí v Praze požadovala změnu nových sociálních zákonů, prosazených Klausovou vládou, mimo jiné odklad zvýšení věkové hranice pro nárok na starobní důchod.
50 000 účastníků
3. prosince 1999 - Na Václavském náměstí v Praze se konala demonstrace na podporu výzvy "Děkujeme, odejděte!", která požadovala mimo jiné konec tzv. opoziční smlouvy, demisi vlády Miloše Zemana a vypsání předčasných voleb. Podle policie přišlo 35 000 až 50 000 lidí, odhad organizátorů byl o 30 000 vyšší.
21. května 2019 - Protest na Václavském náměstí, původně svolaný kvůli požadavku na demisi ministryně spravedlnosti Marie Benešové (za ANO) a za nezávislost justice, se proměnil v protivládní demonstraci soustředěnou na kritiku premiéra Andreje Babiše (ANO).
až 45 000 účastníků (podle policie 40 000)
21. září 2010 - Proti snižování platů ve státní a veřejné správě a rozpočtovým škrtům vlády demonstrovali odboráři v Praze na Palachově náměstí (policisté, vojáci, hasiči, celníci, zástupci vězeňské služby, daňové správy či justiční pracovníci, zástupci školských odborů, zdravotníci a úředníci).
40 000 účastníků
22. března 1994 - Odboráři z ČMKOS protestovali na Staroměstském náměstí v Praze proti způsobu projednávání novely zákoníku práce, návrhu zákona o státní službě a o základním důchodovém pojištění ve Sněmovně.
21. května 2011 - Na pražském Václavském náměstí protestovali odboráři proti vládním návrhům daňové, sociální, zdravotní a penzijní reformy. Kromě zaměstnanců z prakticky všech sfér a mnoha míst Česka přišli protestovat i postižení.
35 000 účastníků (podle policie 30 000)
23. června 2007 - Pod heslem "Zastavme škrtformu" se v Praze na Václavském náměstí do demonstrace proti vládní reformě veřejných financí zapojili odboráři z celé ČR.
30 000 účastníků (podle policie zhruba 23 000)
16. května 2009 - Demonstrace ČMKOS proti dopadům krize na zaměstnance se na Hradčanském náměstí v Praze zúčastnili i odboráři z 11 evropských zemí. K akci se připojili i členové školských odborů, kteří týž den před budovou ministerstva školství protestovali proti nízkým platům učitelů i nepedagogických pracovníků.
25 000 účastníků
26. listopadu 2005 - Odboráři v Praze podpořili vládní návrh zákoníku práce a dožadovali se sociálních jistot pro zaměstnance. Akci připravily ČMKOS a Asociace samostatných odborů (ASO).
17. listopadu 2012 - Protivládní demonstrace na Václavském náměstí, kterou organizovaly odbory spolu s několika občanskými iniciativami. Policie odhadla účast na zhruba 10 000 lidí.