„Strany dohody souhlasí s tím, že KSČM má právo navrhnout obsazení některých funkcí, aby mohla po dobu působení tolerované vlády plnit svou kontrolní roli, zejména ve vnitřních i vnějších kontrolních orgánech centrálních orgánů a přímo řízených organizací, a to podle jednotlivých věcných částí programové dohody,“ zněla pasáž, která vypadla z textu, jehož definitivní znění podepíšou zástupci ANO a KSČM v úterý.

Motivací ke zpátečce byly nesouhlasné názory některých členů partaje, kterým se nelíbilo, že by KSČM vypadala jako strana toužící po funkcích. Svou roli ale sehrál při vyjednávání i mírný nesouhlas babišovců s navrženým zněním.

To ale neznamená, že komunisté se zcela vzdali práva mluvit do personálií. „Obě strany této dohody konstatují, že jde o menšinovou vládu hnutí ANO a ČSSD, a tak KSČM nenavrhne do vlády své členy. To nejen nevylučuje konzultace o obsazení jednotlivých resortů mezi stranami dohody, ale předpokládá, že o obsazení funkcí ve vládě se povedou včasné konzultace a strany dohody budou dbát možného rizika střetu zájmů,“ uvádí dohoda, ze které Právo citovalo už začátkem května.

ČTĚTE TAKÉ:
Komunisté si sami vyrážejí zbraně z rukou. Babišovi slíbí, že nenavrhnou svržení vlády

Poté šéf KSČM Vojtěch Filip kritizoval to, že se o nominaci Taťány Malé na ministryni spravedlnosti nedozvěděl od premiéra Andreje Babiše v předstihu.

Dohodu hnutí ANO a KSČM o podpoře vzniku a toleranci existence menšinové vlády hnutí ANO a ČSSD po volbách 2017 podepíšou Babiš a Filip den předtím, než patnáctičlenný klub KSČM aktivně zvedne ruku při hlasování o důvěře vládě. I to obsahuje toleranční patent.

KSČM se v textu současně zavazuje, že „nebude iniciovat po dobu mandátu vlády návrh na vyslovení nedůvěry“. Jak ale komunisté už několikrát zopakovali, nesvazuje je tato pasáž k tomu, aby případně nehlasovali pro vyslovení nedůvěry, pokud některá z parlamentních stran takový návrh podá. K návrhu je podle Ústavy potřeba 50 poslanců, přičemž k pádu vlády je zapotřebí 101 hlasů.

Neshody by řešili experti a šéfové

Neshody má podle patentu řešit jednání. „V případě sporu o jakoukoli část dohody se sejdou k dohodovacímu řízení vždy expertní týmy obou stran dohody, aby předešly narušení shody v postupu,“ zavazují se písemně komunisté a babišovci s tím, že pokud nebude takové řízení úspěšné, „považuje se dohoda za ukončenou“.

Ještě předtím by ale měli nastoupit šéfové stran Babiš a Filip. „Pokud nebude dosaženo shody, sejdou se ke spornému bodu předsedové obou stran dohody a budou se snažit najít shodu,“ uvádí se v dokumentu.

Na snímku předseda KSČM Vojtěch Filip, předseda ČSSD Jan Hamáček, předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

Předseda KSČM Vojtěch Filip, předseda ČSSD Jan Hamáček, předseda hnutí ANO Andrej Babiš.

FOTO: Petr Horník, Právo

Obě strany rovněž připouštějí, že v případech, „které se stanou aktuálními v průběhu volebního období a nejsou zahrnuty v obecných nebo konkrétních ustanoveních této dohody, je možné udělat dodatek, který povede ke společnému postupu“.

Dohoda také dává oběma stranám volnost v předkládání a podpoře návrhů zákonů s výjimkou těch, které vedly k programové shodě, na jejímž základě budou komunisté vládu tolerovat. Ty by měla vláda poslat do Sněmovny nejpozději půl roku před koncem funkčního období dolní komory, a to proto, aby zákony stačily projít celým legislativním kolečkem.

Jde o sedm priorit KSČM, týkajících se trvalého růstu minimální mzdy, valorizace důchodů, ochrany přírodních zdrojů „před zcizením do zahraničních rukou“, zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou a zdanění církevních restitucí. Dále by kabinet měl zabránit dalšímu růstu cen bydlení, podpořit výstavbu obecních bytů a udržet kvalitní dostupnou zdravotní péči bez zvyšování spoluúčasti pacientů.