S tím vzrostou i náklady, a to z původně plánovaných 1,3 miliardy korun na 2,11 miliardy. Příští rok by měly zahraniční mise stát 2,4 miliardy a v roce 2020 vyjdou až na 2,34 miliardy.

Vyplývá to z dokumentu, do kterého Právo nahlédlo a který před schvalováním v parlamentu musí ještě v příštích týdnech posvětit Babišova vláda. Ve Sněmovně se čeká ostrá debata kvůli nesouhlasu komunistů a Okamurovy SPD. Očekává se ale, že ČSSD a pravice v tomto vládu podpoří, pokud bude jasno, z čeho chce zvýšené výdaje pokrýt.

Obrana chce už letos navýšit český kontingent v Afghánistánu z 250 na 390 vojáků, v Iráku z 65 na 110 příslušníků nebo v Mali o 70 lidí na 120 vojáků. Nově má také armáda poslat 290 vojáků do sil NATO rozmístěných na východním křídle Aliance, tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku i Polsku. Tyto síly mají působit jako tzv. odstrašení před případnou ruskou agresí.

„Bezpečnost ČR souvisí s vývojem mezinárodního bezpečnostního prostředí. Vzhledem k nadnárodnímu charakteru soudobých bezpečnostních hrozeb nekončí obrana a ochrana obyvatel a území státu na hranicích ČR,“ zdůvodňuje obrana záměr posílit zahraniční mise. „Bezpečnostní zájmy země je často nezbytné hájit daleko za hranicemi jejími i hranicemi spojeneckých států,“ dodávají její špičky.

KSČM a SPD proti

Jenže opačný názor zastávají komunisté a okamurovci, kteří spolu s dalšími poslanci budou o návrhu hlasovat.

„Máme zásadní problém jak s misí v Afghánistánu, tak v Pobaltí,“ řekl místopředseda výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM). Podle něj posílení přítomnosti v Afghánistánu je výsledkem rozhodnutí USA, které rozpočítaly mise na členské státy NATO.

„Takže my budeme jako vždy vstřícní, aniž by to situaci v oblasti pomohlo vyřešit,“ prohlásil Černý.

Za stejně nesmyslnou označil misi v Pobaltí, která nemá nic společného s Radou bezpečnosti OSN a je ryze alianční záležitostí. „Místo aby se situace uklidňovala, tak se jen přilévá olej do ohně, a napětí na východní hranici NATO se jen zvýší,“ poznamenal Černý.

Místopředseda výboru dodal, že mise české armády jsou natolik předimenzované, že přinášejí armádě problémy jak s vojáky, tak s nedostatkem techniky i s výcvikem.

Obdobný názor zastává další z místopředsedů výboru Radovan Vích (SPD). „V žádném případě nesouhlasíme s navyšováním počtu lidí a financí,“ řekl s tím, že armáda se účastní devíti operací a čtyř pozorovatelských misí a plánuje další.

I to podle něj zbytečně tříští síly. „Zahraniční operace nemohou být prioritou armády, prioritou musí být obrana území našeho státu,“ uvedl Vích a dodal: „Pokud paní ministryně nebo vláda navrhne, ze kterých misí se stáhneme a kde snížíme účast, pak o tom můžeme diskutovat.“

Afghánistán je prioritou

Výbor pro obranu by měl podle jeho předsedkyně Jany Černochové (ODS) debatovat o misích koncem dubna. „Chceme od paní ministryně Šlechtové slyšet maximální či minimální ambice, kde na to vezmou peníze a kdy to bude projednávat vláda,“ řekla.

Podle obrany zahraniční mise významně přispívají ke stabilizaci bezpečnostní situace v krizových zemích, což pak zmírňuje migrační toky a snižuje rizika obnovy teroristických aktivit. Navíc vytváří potenciál pro podporu českého obranného průmyslu a posílení vztahů se spojenci.

Proto jsou mise jak v Afghánistánu, tak Iráku a Mali považovány za prioritu. České angažmá se soustřeďuje zejména na výcvik, poradenství, ochranu spojeneckých sil a podporu místních bezpečnostních složek.

Armáda hodlá pokračovat také v účasti ve výcvikové misi EU v Mali, Nigeru, Mauretánii, Čadu a Burkině Faso v celkovém počtu do 120 osob. Několik příslušníků je na Sinajském poloostrově, Golanských výšinách, v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Příští rok by mělo zamířit do velitelských struktur NATO, EU a OSN pětadvacet příslušníků resortu obrany, kteří by se měli účastnit operací pod vedením těchto organizací.