V noci můžeme pozorovat rojení meteorů z Halleyovy komety, přát má i počasí

Roj Eta Akvaridy je způsoben ledoprachovými zrnky z periodické komety 1P/Halley. Podmínky na sledování kolem maxima roje jsou v noci z neděle 5. na pondělí 6. května takřka ideální: Měsíc bude ve fázi jen dva dny před novem, nebude tedy prakticky vidět, a meteory má smysl sledovat od třetí hodiny ranní až do rozbřesku.

„Meteorický roj Eta Akvaridy, jehož maximum připadá na 5. května, má letos velmi dobré pozorovací podmínky. Měsíc před novem nebude pozorování rušit svým svitem. V období maxima se může objevit až 50 meteorů za hodinu,“ shrnul pro Novinky astronom a tiskový tajemník Astronomického ústavu Akademie věd ČR Pavel Suchan.

Samotné maximum roje tedy sice nastává už v neděli pozdě večer okolo 23. hodiny SELČ, ale není příliš ostré. Nejvíce meteorů tak budeme mít možnost spatřit v průběhu noci, resp. v brzkých ranních hodinách.

Pro zlepšení pozorovacích podmínek je podle astronomů žádoucí vyhnout se místům se světelným znečištěním.

Pozorování úkazu by mělo být příznivě nakloněno i počasí, alespoň tedy na většině území Česka.

„Od třetí hodiny ranní budou na většině území dobré podmínky pro pozorování: převládat bude polojasno až skoro jasno. Výjimkou bude Ústecký a Karlovarský kraj, kde už bude přibývat oblačnost – bude tam oblačno, postupně až zataženo,“ sdělila Novinkám meteoroložka Dagmar Honsová s tím, že nad ránem se poté mohou ojediněle tvořit mlhy, a to především v údolích a dolících.

Meteory příslušného roje vylétají ze souhvězdí Vodnáře. Latinsky se nazývá Aquarius a nachází se v blízkosti hvězdy označené řeckým písmenem éta, z čehož má roj svůj název. Aktivní je letos od 19. dubna do 28. května, kolem 5. a 6. května má právě své maximum.

Zenitová frekvence je tedy až 50 meteorů za hodinu, což vyjadřuje, kolik meteorů se může objevit na obloze, je-li místo, ze kterého padající hvězdy zdánlivě vylétají – tzv. radiant – přímo nad hlavou pozorovatele.

Protože radiant Eta Akvarid se na naší obloze nachází až ráno před rozedněním nízko nad východním obzorem, je nutné odečíst zhruba polovinu meteorů, které lze vidět. Navíc člověk neobsáhne zrakem celou oblohu a k tomu se bude i rozednívat, kvůli čemuž slabé meteory zaniknou.

Přesto podle Suchana zůstane hodně meteorů ke spatření.

„Pokud vydržíte do časných ranních hodin, nabídne se v pondělí po 3:30 SELČ nízko nad východem navíc i pohled k vycházejícím planetám, konkrétně Saturnu a později Marsu, které s Měsícem vycházejícím už za rozbřesku ve fázi úzkého srpku budou tvořit velmi fotogenickou ‚šňůru‘,“ doplnil astrofotograf a popularizátor astronomie Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.