Evropským parlamentem návrh na celoevropskou kandidátku sice neprošel, nápadem se však ještě budou zabývat šéfové států a vlád. Jeho zastánci věří, že kdyby lidé měli vedle národní kandidátky ještě evropskou, kterou by sestavovaly strany v EP, zvýšilo by to zájem o Unii. Mezi českými politiky je ale takových názorů jako šafránu.

Europoslankyně za ANO Dita Charanzová řekla Právu, že změnu nepodpořila, i když si je vědoma, že evropské země s účastí u voleb do EP bojují. „Nemyslím si ale, že bychom zvýšili evropanství tím, že bychom šli volit se dvěma obálkami. Pochybuji, že by to posílilo zájem lidí o eurovolby. Je riziko, že ve finále by tyto hlasy mohly získat i radikální strany,“ podotkla.

Místopředseda Sněmovny Jan Hamáček (ČSSD) by podle svých slov na současném systému volby nic neměnil.

„Pokládám to za iniciativu velkých evropských stran, jako jsou lidovci či sociální demokraté. Mám ale pocit, že iniciativa je předčasná, protože europoslanci jsou vnímáni jako zástupci jednotlivých národních států. Snahu zavést změnu ve volbách do EP v roce 2019 pokládám za vyloučenou, a dokonce i kontraproduktivní,“ řekl Právu.

Lidé neznají nějakého Fina či Portugalce. Připomíná mi to, jako když za komunismu lidé mohli volit paní dojičkuVáclav Klaus ml.

Poslanec Václav Klaus ml. (ODS) návrh hodnotí jako další útok na základní principy demokracie a snahu zlikvidovat národní státy. „To už je opravdu čirá komedie. Lidé neznají nějakého Fina či Portugalce. Připomíná mi to, jako když za komunismu lidé mohli volit paní dojičku,“ podotkl.

„Povede to k odcizení“

Ani šéf KSČM Vojtěch Filip nadnárodní kandidátky za dobrý nápad nepovažuje. „Snižuje se tím úloha národních politických stran, které, pokud jde o poměrné zastoupení, mohou vyjadřovat názory konkrétní země v celé šíři politického spektra. Toto by nepomáhalo, navíc tlak shora vede k dalšímu odcizení evropských institucí od občanů,“ řekl Právu.

Lídr SPD Tomio Okamura si představuje reformu opačným směrem. „Jde spíš o zvýšení pravomocí a odpovědnosti směrem k národním státům. Tento návrh posiluje nadnárodní řízení a to odmítáme,“ uvedl pro Právo.

Předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil změnu také nepodporuje. Podle něj je třeba europoslance přiblížit voličům, aby lidé věděli, kdo je v Bruselu zastupuje a co pro ně dotyčný dělá.

„Evropské kandidátky jdou přesně proti tomu. V ČR by kandidovali lidé, které čeští voliči vůbec neznají. Jakou motivaci by pak měli je volit? Naopak by to mohlo vést k už tak nízké účasti. Navíc by krok poškodil malé země, protože Francouzi a Němci, kterých je víc než Čechů, by logicky kroužkovali své krajany,“ řekl Právu Pospíšil.

„Je to krok k demokratizaci“

Lídr lidovců Pavel Bělobrádek řekl Právu, že by s možností celoevropských kandidátek byl opatrný. „Možnost osobně se setkávat s voliči je velmi cenná. Eurovolby jsou nakonec záležitostí národních států, než že by se volili nadnárodní kandidáti. Takže jsem příznivcem spíš zůstat při starém,“ uvedl.

Naopak místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti za piráty Mikuláš Peksa by nadnárodní kandidátky nezavrhoval. Podle něj to může být způsob, jak umožnit voličům reagovat na dění v Evropě.

„EU je hodně řízena Evropskou radou, v Česku je spousta kritiků kancléřky Merkelové, ale není reálná možnost politiky, kteří v radě figurují, ovlivnit. Transnacionální kandidátky by mohly být takový nástroj, jímž by se umožnilo lidem se vyjádřit k tomu, co se děje v ostatních zemích, kde nemáme nyní vliv. Lze to vnímat jako krok k demokratizaci EU,“ uvedl.

Ústavě by to nevadilo

Odborníci na ústavní právo v případné změně nevidí větší problém. „Z hlediska naší ústavy to rozhodně problém není. Volby do EP se řídí právem Unie, takže s tím problém nemáme. Není s tím ani problém z hlediska Smlouvy o EU,“ podotkl Jan Wintr z Právnické fakulty UK.

Podobně mluví i jeho kolega Marek Antoš. „Osobně v tom žádný ústavněprávní problém nevidím, protože by stále platilo, že se čeští občané mohou podílet na volbách. To by ostatně platilo i v případě, kdyby došlo na jednu celoevropskou kandidátku,“ řekl pro Právo.

Článek 14 Smlouvy o EU uvádí, že europarlament se skládá ze zástupců občanů Unie, jejichž počet nesmí překročit 750. „Zastoupení občanů je zajištěno poměrným sestupným způsobem, přičemž je stanovena minimální hranice šesti členů na členský stát. Žádnému členskému státu nesmí být přiděleno více než 96 míst,“ píše se ve smlouvě s tím, že změnu složení EP musí členské země schválit jednomyslně.

Česko má nyní v EP 21 míst. Volby se budou konat na jaře 2019. V minulých roku 2014 přišlo v ČR k urnám jen 18,2 procenta oprávněných voličů.