Článek
Alespoň s tím počítá novela Ústavy z dílny místopředsedkyně vlády a šéfky legislativní rady vlády Karolíny Peake (VV), která v těchto dnech rozeslala návrh resortům, aby se k němu vyjádřily.
Složitější pravidla pro shazování vlády označuje koalice za „vyslovení konstruktivní nedůvěry“. ODS, TOP 09 a VV se k tomu zavázaly v koaliční smlouvě. Obdobný postup je běžný např. v Německu, Španělsku, Polsku či Maďarsku. Česko by prý proto mělo směřovat k podobnému modelu.
Koalici běží o to, že s vyslovováním nedůvěry by se nemělo žonglovat, jak se komu zachce. „Přispělo by to k vyšší stabilitě vlády a moci výkonné jako celku, neboť Sněmovna, které je vláda odpovědna, poměrně často jedná o vyslovení nedůvěry vládě, což politickou a ve svých důsledcích i ekonomickou situaci v České republice destabilizuje,“ tvrdí v návrhu místopředsedkyně vlády.
V případě opakovaných hlasování o nedůvěře není daleko od pravdy. Jen v letošním volebním období poslanci hlasovali o nedůvěře dvakrát, ještě častěji to bylo v období soubojů dua Topolánek-Paroubek. Tehdy se šéf soc. dem. pokoušel svalit Topolánkovu vládu pětkrát, přičemž poslední pokus v březnu 2009 mu za pomoci koaličních rebelů vyšel a Topolánkův kabinet se musel odporoučet.
Hlasování o důvěře jednou za půl roku
Podle navrhované změny Ústavy by už ale takový krok byl daleko komplikovanější. Nejen proto, že by se Sněmovna v případě vyslovení nedůvěry musela shodnout na novém premiérovi, ale také proto, že novela chce zavést periody, v nichž by bylo možné o nedůvěře hlasovat. V případě neúspěchu by mohli odpůrci vlády přijít s dalším návrhem nejdřív za půl roku. A pokud by chtěli hlasovat dřív než za půl roku, už by takový návrh muselo předložit nikoli jen padesátka poslanců, ale osmdesát.
Chystaná změna ústavy by také mohla omezit pravomoci prezidenta. Po vyslovení nedůvěry vládě by už nebylo na hlavě státu, koho by pověřila sestavením nového kabinetu, ale musela by se řídit rozhodnutím poslanců, kteří by nového ministerského předsedu navrhli.
Ke schválení ústavní změny ale bude ODS, TOP 09 a VV potřebovat v parlamentu také souhlas opozice. Vládní strany disponují ve Sněmovně 115 hlasy, ke schválení ale potřebují 120. A souhlas musí vyslovit také Senát, kde má soc. dem. převahu. V tomto případě neplatí, že Sněmovna může Senát přehlasovat. Je proto pravděpodobné, že opozici se okleštění jejich možností vyřídit si s vládou účty příliš líbit nebude.
ČSSD záměr nepodpoří
To se po zveřejnění vládního záměru potvrdilo. ČSSD ve středu označila ústy svého předsedy Bohuslava Sobotky úpravu za nadbytečnou a amatérskou. Strana rovněž avizovala, že změnu nepodpoří.
"Naše ústavní praxe ukázala, že hlasování o nedůvěře vládě vedlo ke skutečnému pádu vlády jen v minimu případů (stalo se to jednou a to druhé Topolánkově vládě), a není tedy zdrojem žádné vážné ústavní nestability vlády," konstatoval Sobotka.