Prevence zachraňuje životy

Důvodů, proč vlastně prevenci tak moc potřebujeme a proč bychom nemoci neměli řešit, až když propuknou, je několik. Preventivní prohlídky a screeningy mohou zabránit nejen rozvoji onemocnění, ale často i jeho vzniku.

Diagnostika závažných chorob v časném stadiu může prodloužit nemocným život o celé roky a zabránit předčasnému úmrtí, některé choroby se daří vyléčit zcela.

Pacienti se také nemusejí bát, že by měli něco připlácet, většina nejdůležitějších preventivních vyšetření a screeningů je hrazena v rámci zdravotního pojištění. Zároveň platí, že prevence je daleko méně nákladná než následná léčba, za kterou pojišťovny zaplatí několik miliard ročně.

„Mnoho lidí si neuvědomuje, že ačkoliv na svém těle nepozorují přílišné změny či zdravotní problémy, neznamená to, že se nemohou potýkat s vážným onemocněním. Řada z nich je bezpříznaková a projeví se až ve vážném stadiu,“ vysvětluje Kateřina Pinterová ze společnosti SYNLAB laboratoře, která letos nechala zpracovat celorepublikový průzkum, jak si Češi vedou v otázkách prevence.

Výzkum ukázal, že v otázkách péče o vlastní zdraví nejsme příliš zodpovědní, 21,5 % lidí na preventivní vyšetření vůbec nejde, pokud se cítí zdraví. Každý pátý dotazovaný má obavu z odhalení vážného onemocnění, a i to je důvod, proč na prevenci ani nedorazí. Nádorových screeningů se pravidelně účastní jen 20 % pacientů starších 45 let.

Alarmující je též informace, že téměř polovina účastníků průzkumu nevěděla přesně, na která vyšetření mají v rámci zdravotního pojištění nárok. A 60 % přiznalo, že se o sebe starají méně, než by mohli.

Přitom naše populace stárne, přibližně do dvaceti let se v důchodovém věku ocitnou silné ročníky ze 70. a 80. let minulého století. Zdravotní systém se poté dostane pod velký tlak a bude složité ho financovat. Úspory musejí hledat odborníci právě v posílení prevence.

Stáří se navíc u nás nedožíváme ve zdraví. Průměrný Čech žije díky kvalitní zdravotní péči poměrně dlouho, ovšem v závěru svého života se obvykle až dvacet let léčí s nějakou formou nemoci. I proto je nutné zapracovat na zdravém životním stylu, dostatku pohybu a vyvážené stravě.

Ministerstvo zdravotnictví loni informovalo, že připravuje systém bonusů, pomocí kterého by odměnilo ty pacienty, kteří se o své zdraví starají a zúčastňují se prevence a nádorových screeningů.

Také na resortu financí se připravují podle informací Zdravotnického deníku návrhy, jak by se zodpovědné, či naopak nedostatečné chování lidí k vlastnímu zdraví mohlo odrazit na výši odváděné částky u zdravotního pojištění. Žádné z projednávaných řešení zatím ale v platnost nevstoupilo.

Ovšem zdravotní pojišťovny už mezitím začaly své pojištěnce motivovat k ochraně zdraví samy. Kromě toho, že jim poskytují zdarma preventivní vyšetření, která jsou hrazena z veřejného zdravotního pojištění, jako např. preventivní prohlídka u praktického lékaře, stomatologa, gynekologa, včetně základních screeningů, přispívají pojišťovny svým klientům zároveň prostřednictvím fondů prevence i na ta vyšetření či očkování, která ze zdravotního pojištění hrazena nejsou a musíme si za ně připlácet.

Všechny informace najdete na stránkách své zdravotní pojišťovny, ale příkladem může být příspěvek na preventivní vyšetření kožních znamének dermatoskopem, na očkování před chřipkou nebo klíšťovou encefalitidou a u těhotných třeba na speciální screening odhalující vývojové vady miminka.

Pojišťovny nabízejí i speciální bonusy nad rámec již vyplácených běžných benefitů. Ty ovšem poskytnou jen tehdy, když pacienti doloží, že se o své zdraví skutečně starají a na prevenci chodí.

„Klient může žádat o tisícikorunový příspěvek na rehabilitační aktivity, jako jsou sauna, masáž apod., jestliže absolvoval v posledních 24 měsících jeden ze čtyř screeningových programů, které se v Česku plošně provádějí. Jedná se o kolorektální screening, screening děložního hrdla, mamografický screening nebo screening plic,“ uvádí Viktorie Plívová, tisková mluvčí VZP.

Za preventivní prohlídku u praktika mohou pojištěnci starší osmnácti let žádat také o příspěvek na dentální hygienu.

V nabídce pojišťovny ČPZP zase funguje dobrovolný bonusový program, pomocí kterého pacient sbírá body za každou absolvovanou preventivní prohlídku či screening a za ně pak získává speciální příspěvek z fondu prevence.

Také další z pojišťoven ZP MV ČR letos zavedla dodatečný bonus na sportovní aktivity nebo rehabilitaci pro pojištěnce, kteří se dostaví alespoň na jeden screeningový program plně hrazený ze zdravotního pojištění.

Častým argumentem, proč lidé na preventivní kontroly nechodí, je nedostatek času. Mnoho pacientů také spoléhá na to, že je lékař pozve sám. A proto podle průzkumu laboratoří SYNLAB téměř třetina pacientů k praktickému lékaři na prevenci z vlastní iniciativy vůbec nepřijde.

„Praktičtí lékaři nemají sice povinnost pacienta na preventivní prohlídku zvát, ale podle našich interních průzkumů to přesto až 40 % z nich dělá a své pacienty aktivně oslovují,“ uvádí Pinterová.

Jestli si nejste jistí, na která vyšetření hrazená ze zdravotního pojištění máte v tomto roce nárok, hledejte buď na stránkách vaší zdravotní pojišťovny, nebo zadejte vaše údaje o věku a pohlaví do kalkulačky na www.zdravinaroda.cz.

Za úplný základ prevence považujte prohlídku u svého praktického lékaře jednou za dva roky počínaje 18. narozeninami. U dětí jsou pravidelné kontroly zajišťovány praktikem pro děti a dorost.

Ženám od 15 let se každoročně hradí preventivní kontrola u gynekologa, jejíž součástí je i screening karcinomu děložního hrdla. Od 45. roku pak mají ženy možnost absolvovat jednou za dva roky mamografické vyšetření sloužící k včasnému odhalení karcinomu prsu.

Dvakrát ročně mají všichni včetně dětí nárok na prohlídku u zubního lékaře.

Ve 40 letech přibude také u obou pohlaví kontrola EKG a v 50 letech každoroční důležitý test okultního krvácení, který má vyloučit karcinom tlustého střeva a konečníku (od 55 let 1× za 2 roky). I toto vyšetření může udělat váš praktik, který pacienta v případě zhoršených výsledků odesílá na speciální vyšetření střev, tzv. kolonoskopii. Na tu mají pacienti od 50 let a bez negativního nálezu ve stolici preventivně nárok jednou za deset let.

V určité periodě se zjišťuje také koncentrace tuků a cukru v krvi. A u pacientů trpících diabetem, vysokým tlakem nebo kardiovaskulárními komplikacemi se od 50. roku začíná jednou za 4 roky sledovat funkce ledvin.

Je dobře známo, že větší tendenci zabývat se vlastním zdravím mají ženy než muži. Ženy mají ovšem jistou výhodu – ze zdravotního pojištění jim jsou hrazeny pravidelné screeningy karcinomu prsu a děložního hrdla a většinou mají svoji gynekoložku či gynekologa.

Mužům to u prevence rakoviny prostaty ztěžuje fakt, že tento orgán léčí urolog. A k němu za normálních okolností, pokud nemají obtíže, muži pravidelně nechodí. Preventivní vyšetření zjišťující rakovinu tohoto orgánu navíc ani není zahrnuto do hrazených plošných screeningů.

U mužů jde přitom o nejčastější zhoubný novotvar a počet případů dlouhodobě narůstá. Přes 20 % případů karcinomu prostaty objeví lékaři až v pokročilých stadiích, protože zpočátku je bezpříznakový. Jde o třetí nejčastější příčinu úmrtí u mužů v rámci onkologických diagnóz.

Vyžádat si screening na rakovinu prostaty, tzv. PSA, by měli rozhodně i muži, v jejichž rodině někdo tímto typem karcinomu trpěl. Všechny muže by měla k okamžité návštěvě lékaře přimět krev v moči, obtíže s močením, potíže s erekcí nebo bolestivou ejakulací. Indikovat vyšetření PSA může praktický lékař, urolog či internista.

Muži si jej mohou také u svého lékaře vyžádat v režimu tzv. samoplátce. Některé pojišťovny na toto vyšetření svým pojištěncům přispívají.

V současnosti již MZ ČR na přípravě celoplošného screeningu rakoviny prostaty pracuje a do doby, než bude plně hrazen pro všechny, mohou muži využít také listopadové osvětové akce, ke které se připojují onkologická centra v krajských a dalších nemocnicích a během níž je vyšetření prostaty zdarma.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Kožní ordinace, Mamologické ambulance, Gynekologické ordinace, Plicní ordinace, Urologické ordinace