Myslela, že má zánět, ale byla to rakovina dělohy. Nepodceňujte prevenci, apeluje mladá žena

Před diagnózou žila běžný rodinný život. „Byla jsem normální máma, manželka, s manželem jsme doufali ve společného potomka, protože první dceru mám z předešlého manželství,“ svěřuje se Lenka.

Postupně se u ní ale začaly objevovat problémy, které ji v běžném životě hodně omezovaly. Šlo o krvácení mimo cyklus. Myslela si, že má obyčejný zánět.

Když šla v rámci gynekologické prohlídky na běžnou cytologii, svěřila se lékařce, že už je zoufalá z toho, jak z 28denního cyklu třeba jen tři dny nekrvácí. Při vyšetření ultrazvukem nebylo nic vidět, lékařka ji tedy pro jistotu poslala na hysteroskopii, podstoupila i biopsii endometria.

Z nemocnice ji pouštěli se slovy, že tam nic špatného nevidí, že to vypadá na normální nález a že se musí počkat na výsledky biopsie. To bylo v prosinci 2019.

Jenže pak přišla rána v podobě onkologického nálezu. „Řekli mi, že mám rakovinu dělohy. Myslela jsem, že paní doktorce špatně rozumím, nemohla jsem tomu uvěřit. I paní doktorka byla překvapená,“ vzpomíná Lenka. Největší oporou byl mladé ženě právě její manžel. „Přestože jsme chtěli dítě, bylo prostě přednější, abych byla zdravá a hlavně živá,“ říká přesvědčivě.

Lenka nakonec podstoupila laparoskopickou operaci, při které jí byla odstraněna děloha, vaječníky a vejcovody. Vzhledem k tomu, že byl nádor odhalen včas a rakovina postihla méně než polovinu tloušťky myometria, nemusela podstupovat žádnou další léčbu.

V současné době je pod trvalým lékařským dohledem, jednou za půl roku chodí na prohlídky na gynekologii a jednou ročně podstoupí onkologickou kontrolu. Nicméně po zákroku byla ještě odeslána na genetické testy. Ty zjistily, že je nositelkou Lynchova syndromu.

„Lynchův syndrom je dědičné onemocnění, genetická porucha, která u jedinců s tímto syndromem způsobuje zvýšení rizika vzniku několika zhoubných nádorů, většinou v mladém nebo středním věku. Průměrný věk vzniku nádoru je mezi 40-45 lety. Nejčastěji nádory vznikají z buněk sliznic tlustého střeva, dělohy a z mazových žlázek v kůži. Ženy s Lynchovým syndromem mají 27–71% celoživotní riziko karcinomu dělohy a přibližně 3–13% riziko karcinomu vaječníků,“ vysvětluje David Cibula, přednosta gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF a VFN v Praze.

„Byla to další velká rána, protože když si člověk přečte výsledky a zjistí, kde všude se může objevit další onkologický nález , tak se hodně zapotíte. Navíc víte, že to může mít vaše rodina, vaše dítě. Pak jsem si ale řekla, že každý rok podstupuji pravidelně spoustu vyšetření. Jsem tedy hlídaná víc než běžný člověk, který nemá informaci o tom, že má nějakou genetickou mutaci. Tím se uklidňuji.“

Na Lynchův syndrom se nechala otestovat celá její širší rodina. Zjištěn byl u matky a jejího bratra. Se 14letou dcerou o své nemoci a jejích rizicích otevřeně také hovoří a ví, že bude důležité, aby po dosažení dospělosti genetické testy podstoupila také.

Všem ženám by Lenka ráda vzkázala, aby nepodceňovaly každoroční preventivní prohlídky.

„Důležité je včasné odhalení nemoci, proto nepodceňujte prevenci, máte pak mnohem vyšší šance na vyléčení. Vnímejte i svoje tělo a to, co vám prostřednictvím různých příznaků naznačuje. Když v těle vnímáte cokoliv, co není normální, jděte k lékaři. Raději zjistit, že se nejedná o nic vážného než něco podcenit,“ uzavírá svůj příběh mladá žena.