Preference určitých potravin aneb Co jídlo naznačí o vaší osobnosti

Vědecký pracovník a experimentální psycholog na Oxfordské univerzitě Charles Spence v nedávno vydaném článku hodnotil současný výzkum osobnosti a potravinových preferencí. Odhalil hned několik věcí, které o nás může náš vkus, co se jídla týče, odhalit.

Jinými slovy – takový člověk může mít vyšší úroveň antisociálních nebo psychopatických rysů, uvedla pro server Psychology Today profesorka psychologie na California State University Karen Wu.

Studie, jíž se zúčastnilo 953 Američanů, zjistila, že tito lidé vykazovali vyšší míru agresivity, stejně tak sníženou hladinu přívětivého chování. Odborníci rovněž naznačují, že oblibě hořkých pokrmů se lze časem i naučit, nemusí být automatická. Podle nich v tom může sehrávat roli i psychologický aspekt – a to ten, že právě hořká jídla mnozí lidé vyloženě nemusí, a proto si je někteří lidé vybírají, protože jiným „ubližují“.

V přímém kontrastu s hořkými chutěmi jsou ty sladké, které jsou spojeny s větším prosociálním chováním.

„Lidi, kteří mají rádi sladké, také vnímáme jako laskavější,“ dodává profesorka. Vědci poukazují i na to, že sladkost je všeobecně uklidňující a obohacující, proto i mnohdy oslovujeme naše blízké „sladkými“ přezdívkami – zlatíčko, cukroušku, koblížku atd.

Studie provedená u více než tisícovky mladých dospělých zjistila, že zdravější styl stravování bohatý na ovoce a zeleninu souvisí s větší otevřeností, extraverzí a v menší míře i svědomitostí. Výzkumníci rovněž naznačují, že inteligence, zvídavost a sociální vstřícnost se mohou rovněž promítat do zdravého stravování – možná proto, že lidé s těmito vlastnostmi jsou ochotnější experimentovat s různými zdravějšími potravinami.

Jiná samostatná studie pak zjistila, že čím pozitivněji jsou lidé naladěni, tím více preferují zdravá jídla.

V mnoha kulturách jsou to častěji právě muži, kteří se z hlediska testování pikantnosti jídel rádi dostávají do opravdu velkých extrémů. Podle vědecké studie za tím může stát vyšší hladina testosteronu obsaženého ve slinách.

Studie mezi 303 účastníky prováděná formou dotazníků zjistila, že lidé, kteří dávají přednost potenciálně nebezpečným potravinám či alkoholu (tedy takovým, které mohou být při nesprávné přípravě či velkém množství nebezpečné – třeba korýši nebo alkohol), mnohem častěji vyhledávali extrémní situace a dobrodružství.

Máte-li v oblibě nevýrazná jídla (v tomto případě míněno ta, po kterých vám nebude špatně), je pravděpodobné, že jste i poněkud nevýrazní, co se vyjadřování pocitů týče. Překvapením pak není, že podobná studie zjistila, že uvedení strávníci stejně tak „nevýrazně“ nemusí senzace všeho druhu.

Malá laboratorní studie mezi 20 dobrovolníky naznačuje, že preference kofeinu naopak může předpovídat větší touhu po senzaci, možná právě díky stimulaci kofeinem.

Co se týče milovníků slaného, je bohužel známo opravdu jen to, že mají rádi nové věci. Jak k tomu dospěli, vědci neupřesnili.

Vybíravé stravování s menšími porcemi může podle vědců poukazovat na úzkostné rysy osobnosti. Na to podle nich upozornila i zjištění mezi 318 vysokoškolskými studenty, mezi nimiž měli úzkostnější jedinci častěji averzi k jídlu – možná kvůli nedostatku emocionální kontroly.

Podle vědců můžete uvedeným zjištěním věřit, nebo také ne. Jedno je podle nich jisté určitě – co se preferencí jídel týče, bylo by zapotřebí provést průzkumy napříč kulturami, nejen v rámci jedné. Dobré by bylo se zaměřit také nejen na typ jídla, ale i jeho texturu atd.