Nahota beze studu

Jestli se necítíte příjemně například ve sprchách ve fitku, nebo když se musíte svlékat u lékaře, neuškodí zamyslet se, co nelibé pocity a stud vyvolává. Nahotu jako něco, co je třeba stoprocentně skrývat, a dokonce za ni i stydět, nevnímá zdaleka každý.

Lidé se celkem běžně pohybují alespoň chvílemi nazí doma, ale často i u vody či prostě v přírodě. Řada z nich pak nudismus a šířeji naturismus považuje za životní styl, který je obohacuje. A odborníci v mnohém souhlasí – může nám především pomoci vylepšit pohled na vlastní nedokonalé tělo. Což je v dnešní době jedna z nejpodstatnějších složek duševní pohody. Zejména pro ženy, ale nejen pro ně.

„Vlastně jsem začal, když mi bylo patnáct let a doma nám v létě vypínali teplou vodu,“ vzpomíná předseda Českomoravské federace naturistů Jiří Böhm.

„Chodili jsme se s kamarádem raději koupat do rybníka,“ popisuje začátek svého vztahu k tomuto specifickému životnímu stylu.

Mezinárodní federace naturistů ho definuje jako způsob života v souladu s přírodou, charakterizovaný praktikováním společné nahoty. Má za cíl podporovat sebeúctu, respekt k druhým a k životnímu prostředí. Na rozdíl od nudismu, kde jde úžeji o nesexuální nahotu zejména při pobytech u vody apod., naturismus charakterizuje právě vztah přírodě, souznění s ní.

„Nudisti prostě půjdou někam na pláž a naturisti seberou odpadky, které tam nechali jiní lidé,“ říká Böhm.

Nudismus rozhodně není novodobý fenomén. V Česku má tradici dlouhá desetiletí, ale v historii se dá vysledovat až do starověku. Nahé tělo tehdy bylo vnímáno jako symbol čistoty a svobody. Moderní nudismus, ale zejména naturismus se v Evropě praktikují zhruba od konce 19. století. A později se rozšířily po celém světě.

Jeden z nejranějších zastánců nudismu byl německý lékař Heinrich Pudor (1865–1943), který věřil, že oblečení je překážkou pro fyzické a duševní zdraví. Prosazoval praktikování nudismu jako způsob podpory hygieny a přirozeného života.

V socialistickém Československu se nudisté začali sporadicky objevovat koncem šedesátých let – nahota na veřejnosti při koupání u nás byla zakázaná až do r. 1983. Právě v osmdesátých letech ale došlo k rychlému rozšíření tohoto stylu života, k dřívějším neoficiálním nudistickým plážím (pověstná byla např. v Praze na Šeberáku) rychle přibývaly další.

Přesto je pro mnohé stále obtížné nudismus či naturismus přijmout, nebo alespoň tolerovat. Včetně pochopení faktu, že sexualita k těmto směrům nepatří. Dokonce jde o jeden z hlavních principů, které je charakterizují. Kromě harmonie a souznění s přírodou se totiž jedná především o přijetí lidského těla takového, jaké je.

Právě v tomto pojetí by měl nudismus pomoci odstraňovat sociální tlaky způsobené diktátem kultu „ideálního těla“, ale i módními trendy či potřebou nošení make-upu atd.

Jednoduše řečeno, nudismus i naturismus odmítají společenskou nutnost splňovat jakési obecné představy o tom, co je považováno za krásné či běžné. Podle Mezinárodní federace naturistů by tento směr měl podporovat hlavně sebepřijetí a respekt k sobě sama, ostatním i přírodě.

Pozitiva podobného přístupu k životu potvrzují i vědci. Např. podle nedávné studie University of London může nahota v přítomnosti ostatních lidí přímo zvyšovat sebevědomí.

Účastníci výzkumu, kteří trávili čas nazí spolu s dalšími neoblečenými lidmi, uváděli větší míru štěstí a pohody a větší sebevědomí než ti, kteří zůstávali mezi ostatními oblečeni.

A co víc – zdá se, že v tomto případě platí čím více, tím lépe, alespoň podle autora studie Keona Westa: „Čím déle a čím častěji takto trávili lidé čas, tím byli šťastnější,“ tvrdí. Nutno dodat, že účastníci měli také přímo vytvářet bezpečné prostředí tím, že se vůči sobě měli s důstojností a respektem. A bylo jim řečeno, že urážlivé, nevhodné a obtěžující chování nebude tolerováno.

Podle další studie uvedené v periodiku Journal of Sex Research přináší společně strávený čas bez oblečení i lepší pohled na vlastní tělo. „Toto je důležité zjištění, protože víme, že negativní obraz těla souvisí s řadou problematických důsledků. Včetně duševních problémů,“ vysvětluje vědec Justin Lehmiller a upozorňuje na to, že taková negace může vést k depresím, poruchám přijmu potravy a sexuálním i vztahovým obtížím (např. kvůli špatnému pocitu z toho, jak vypadají, se lidé často vyhýbají sexu s partnerem apod.).

„Intervence, které zlepšují obraz těla, mají potenciál nabídnout řadu pozitivních následných účinků, i když je jasné, že potřebujeme více výzkumu, abychom to definitivně prokázali.“

Naturismus a nudismus rozhodně nejsou životním stylem pro každého, nicméně členové této komunity uvádějí, že v něm našli společenství podobně naladěných lidí, pocit sounáležitosti a přijetí, což jim zvedlo sebevědomí samo o sobě.

„Byli jme na akci, kde byli lidé s velmi atletickými těly i šedesátníci,“ uvádí Jiří Böhm s tím, že se ale po nějaké době všichni účastníci dostali do stadia, kdy nehodnotili ani sebe, ani ostatní.

„Myslím, že na klasických plážích se lidé okukují více. Právě absence posuzování by měla podle psychologů vést k tomu, že nebudeme tolik hodnotit ani sami sebe. „Strach nás často nutí soudit ostatní. Vtipné na tom je, že když soudíme ostatní, nakonec soudíme sami sebe,“ shrnuje autorka seberozvojové literatury Elisha Thompsonová.

Máte chuť to zkusit? Pak doporučujeme začínat zlehka. Podle Jiřího Böhma je nejlepší zajít nejdřív na nudapláž, kde platí jasná pravidla. A rozhodně není na škodu si předtím ujasnit pár věcí, jak doporučuje francouzská organizace Naturist Campsites.

Vrhat se do prvního naturistického zážitku rovnou po hlavě nemusí být pro nesmělejší jedince to pravé. Dobře si především rozmyslete, jestli půjdete sami, nebo s někým. V tom případě by to měl být někdo, s kým se budete cítit dobře a bezpečně. Kam půjdete? Jaký typ místa zvolíte? Kromě pláží totiž u nás i při cestování po světě můžete vybírat z nejrůznějších naturistických akcí, ale také kempů či hotelů.

Velkou přidanou hodnotou naturismu a nudismu je ohleduplnost k ostatním, svému okolí i k sobě. Především respektujte pravidla místa, na kterém pobýváte. Některá jsou specifická pro daný prostor, jiná jsou obecně platná a zcela zřejmá. Zejména je třeba respektovat prostředí a čistotu lokality.

Ohleduplnost a toleranci vůči ostatním pak projevíte tím, že budete kontrolovat svou řeč těla. Například: nezírejte na něčí jizvy, tělesné nedokonalosti nebo jakékoli jiné odlišnosti.

Respektujte pohodlí své i jiných, ale především hygienu. Ať už ležíte na lehátku, nebo cvičíte ve fitness, nezapomeňte si přinést ručník. Pokud se chystáte na nahou túru, samozřejmě si můžete obout boty. Na výlet na kole byste zase neměli jezdit bez kraťasů.

Ani v dnešní době se nemůžete svlékat tam, kde vás zrovna napadne. Nudismus a naturismus praktikujte jen na místech, kde je to povolené. Stejně tak to neznamená, že tam nutně musíte strávit všechen čas nazí – můžete začít pomalu a jít skutečně do naha jen tehdy, když se budete cítit pohodlně a připraveni.

Snad nejdůležitější pravidlem, které by ostatně měl každý ctít i v běžném životě, je respekt k hranicím ostatních. Nedělejte nic, co by druhým mohlo být nepříjemné. Nejde jen o to, že nudismus není o sexuální přitažlivosti. Ani jako nudista či naturista si nemůžeme dělat, co se nám zlíbí. I přesto se ale můžete cítit velmi svobodně.