Článek
„Jednotná cena povolenek může vypadat spravedlivě na papíře, má ale dramaticky rozdílný dopad. Pro české domácnosti je ve srovnání se západem tvrdší kvůli nižší kupní síle a průměrné mzdě,“ řekl Novinkám analytik Petr Lajsek ze společnosti Purple Trading.
Emisní povolenky pro domácnosti představují další krok ve snaze evropských zemí snížit emise skleníkových plynů. Jsou součástí plánu zvaného Green Deal, který za Česko odsouhlasila vláda Andreje Babiše (ANO). Balíček konkrétních nařízení, jenž povolenky zavádí, schválil kabinet Petra Fialy (ODS).
Opatření má platit od ledna 2027. Dosud se povolenky týkaly velkých výrobců elektřiny a tepla, dopravců nebo průmyslových podniků. Evropská unie určuje maximální množství emisí, které mohou vypustit do ovzduší. Kdo vyprodukuje více, musí si povolenky dokoupit. Kdo emise sníží, může je prodat. Nově je budou kupovat dodavatelé – v objemu, který odpovídá spotřebě jejich zákazníků. Cenu proto přenesou na zákazníky.
Zástupci Evropské komise původně počítali s 45 eury za povolenku. V předběžném obchodování na burze však cena dosáhla téměř dvojnásobku.
Česko žádalo společně s dalšími státy o odklad, podle ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL) však žádost neuspěla.
Kdo topí plynem nebo uhlím, zaplatí podle analytiků tisíce korun ročně navíc. Na lidi dopadne také zdražení pohonných hmot. Podle mluvčího unie petrolejářů Václava Louly se promítne i do cen zboží, které je nutné přepravovat, a povede k růstu inflace.
„Pro bohatší budou dopady méně dramatické. Naopak rodiny, které bojují s rozpočtem, se mohou dostat do složitých situací,“ upozornil Lukáš Kaňok ze společnosti Kalkulátor.cz.
Evropské země počítají s tím, že domácnosti s nižšími příjmy dostanou na zvýšené náklady podporu. Financovat se má právě z výnosů aukcí nových povolenek.
Nižší mzdy, ale stejný poplatek
Srovnání průměrných měsíčních výdělků v Česku a v západních zemích Evropské unie tíhu dopadu potvrzuje, připomíná analytik Lajsek. Čech se mzdou 1863 eur hrubého (v přepočtu 46 tisíc korun) má výrazně nižší příjem oproti Němci se 4634 eury (114 tisíc korun), Rakušanovi s 5009 eury (123 tisíc korun) nebo Dánovi se 6200 eury (147 tisíc korun).
„Tíha povolenky je pro nás dvoj- až trojnásobná. Na každou korunu výdělku tak dopadá tato ekologická daň v Česku výrazně víc,“ zdůraznil Lajsek.
Dánsko nebo Lucembursko si podle něj ekologické ambice mohou dovolit bez velkých otřesů. „Tamní domácnosti mají rezervy, vysoké mzdy, rozsáhlé dotační programy a silné bezpečnostní sítě. V Česku, kde medián mzdy nedosahuje ani 40 tisíc korun hrubého, se jakékoli zvýšení životních nákladů stává tématem ekonomickým i politickým. Povolenky tak jsou otázkou sociální spravedlnosti,“ doplnil Lajsek.
Evropská sedmadvacítka musí podle Kaňoka počítat s tím, že opatření nejvíce zasáhne země, kde se pro vytápění stále využívá ve velkém uhlí. Tedy východní státy, které mají chudší obyvatele.
„Pokud se nenajde záchranný mechanismus – třeba zastropování ceny –, může se stát, že bohaté státy zvednou cenu povolenek tak, že uhlí bude oproti dnešku dvakrát dražší. To by mělo fatální dopady na nízkopříjmové domácnosti,“ řekl Kaňok.
Nejvíce si připlatí venkov
Právě zastropování cen se snaží prosadit vláda Petra Fialy. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) Novinkám řekl, že chce, aby byl systém předvídatelný a měl jasné mantinely. „Jde o to udržet cenu povolenky do 45 eur. Ještě se povede debata o cenovém rozmezí nebo maximální hodnotě. Kdyby některé lidi výrazně zasáhl, musí mít stát nástroje, jak jim pomoci,“ prohlásil ministr.
Nerovnoměrné budou dopady podle Lajska i uvnitř jednotlivých zemí. „Ve městech s dálkovým vytápěním a hromadnou dopravou budou jiné než na venkově, kde se topí uhlím a dřevem a bez auta se člověk neobejde. A český venkov je na tom hůř než třeba německý. Má nižší mzdy, horší služby a vyšší energetickou náročnost domácností,“ uvedl analytik.
Bez odpovídajících kompenzací představuje systém podle Lajska pro Česko výrazný nárůst životních nákladů. „Ve chvíli, kdy čelíme dozvukům inflace, nízkému růstu reálných mezd a nízké důvěře spotřebitelů, jde o krok, který může zhoršit růst celé ekonomiky. Rozdílná kupní síla mezi evropskými státy je realita,“ připomněl Lajsek.
