Článek
„Ve světě už fungují nové metody pohřbení, jde třeba o terramaci, které se také říká lidské kompostování. Neprobíhá v zemi, jako když se člověk pohřbí, ale v nádobě, kam se tělo uloží spolu se spoustou přírodnin za přístupu vzduchu. Tělo se tím hodně zahřeje, začne se přirozeně rozkládat a smíchá se s přírodninami, které jsou okolo,“ popsal pro Novinky zakladatel spolku Poslední stopa a správce lučního hřbitova v Ďáblicích Adam Vokáč.
Lidské kompostování už funguje například v Německu nebo ve Spojených státech. Ostatky se během něj přibližně po 40 dnech promění na kompost.
„S tím se potom dá krásně nakládat v tom smyslu, že je z nás třeba 120 kilogramů úrodné zeminy a můžeme se vrátit do přírody, protože je to to výživné z nás,“ vysvětlil Vokáč s tím, že i v Česku už o tuto metodu lidé projevují zájem. Zpráva hlavního města Prahy uvádí, že by ji zvážilo až 21 procent Pražanů.
V současné době jsou však u nás zákonem povoleny pouze dva způsoby pohřbu, a to nejčastěji využívaná kremace nebo uložení těla do země či hrobky. Zákon zároveň určuje, že tělo dospělého musí být v případě hloubeného hrobu uloženo minimálně jeden a půl metru pod zemí.
„Na přírodních pohřebištích na Západě je nicméně povoleno pohřbívat třeba jenom do metru. Je to logičtější, protože nezasahujeme tolik do přírody a tělo se i lépe rozkládá,“ řekl Vokáč. Jedním z témat spolku je také pohřbívání bez rakve.
„V rámci přírodního pohřebnictví je běžné pohřbívat jenom v plátně. Je to levnější a za mě i estetický způsob,“ vysvětlil Vokáč. Český zákon pohřbení v plátně nezakazuje, ale ani s ním explicitně nepracuje. V praxi to podle Vokáče znamená, že většina správ hřbitovů a pohřebních služeb rakev vyžadují. Vyřešit by to mohla úprava zákona či jen oficiální metodika.
Nákupu rakve se však pozůstalí často nevyhnou, ani pokud má tělo nebožtíka spočinout v zemi bez ní.
„Rakev je nutná z důvodu piety a s ohledem na cítění veřejnosti při transportu k hrobu,“ uvedl mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Petr Waleczko s tím, že některé pohřební služby mohou nabízet převoz v opakovaně použitelné schránce, kterou lze vydezinfikovat.
Ekologické a levné
Klasické pohřby jsou dnes finančně náročné. Nejlevnější pohřbení těla do země v Praze se podle Vokáče pohybuje okolo 50 tisíc korun, kremace vyjde zpravidla asi na 20 tisíc korun. Ceny se však mohou vyšplhat podstatně výše v závislosti na zvoleném obřadu, květinách či rakvi.
Anketa
„K pohřbení dnes v Česku rodina potřebuje pohřební službu. Nemůže to jako ve Velké Británii vykonat sama třeba s pomocí profesionála. Vlastně musíme tělo odevzdat pohřební službě,“ uvedl Vokáč další omezení v českém systému.
Alternativy jako pohřeb bez rakve, do mělčího hrobu nebo případně svépomocí by podle Poslední stopy mohly pozůstalé vyjít výrazně levněji. Ministerstvo pro místní rozvoj však podle Waleczka v současnosti žádné úpravy zákona o pohřebnictví nechystá.
„Nechceme nikomu říkat, co má v téhle intimní otázce dělat. Je třeba respektovat volby jiných lidí. Nechci žádnou ze současných praktik opustit, ať tady dále jsou, jenom ať se rozšíří jejich paleta a možnosti jsou co nejširší,“ dodal Vokáč k cílům Poslední stopy.