Článek
Metaanalýza přezkoumala celkem 29 studií s celkovým počtem více než 80 000 účastníků po celém světě ve věku od 4 do 17 let (průměrný věk byl 13 let). Zahrnuté studie přitom obsahovaly data o depresi a úzkostech.
Výsledky ukázaly, že sklony k úzkostem i depresím se týkají zejména starších dětí, které prochází hormonálními změnami v souvislosti s věkem, přičemž větší tendence k rozvinutí těchto psychických obtíží měly dívky.
„Výsledky této analýzy naznačují fakt, že pandemie podnítila globální krizi duševního zdraví u mladistvých,“ uvádí ve zprávě JAMA Pediatrics autorka studie Sheri Madiganová. „Myslela jsem si, že jak budou měsíce plynout, tato situace se stabilizuje. Opak je ale pravdou,“ dodává.
Smutek versus deprese aneb Kdy je čas vyhledat odbornou pomoc
Důvodem je stále přetrvávající sociální izolace, zmeškané životní milníky nebo finanční problémy v rodině a ztráta rutinních návyků. „Udržování pravidelných rutin je nedílnou součástí zdravých návyků. I proto bych ráda vyzdvihla přínos školy, která krom pravidelného režimu zajišťuje také útočiště a poskytuje poradenství v oblasti duševního zdraví,“ říká vědecká pracovnice Brae Anne McArthurová.
Duševní zdraví mládeže dělalo starost vědcům již před pandemií. Podle amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí vykazovalo více než 1 ze 3 středoškoláků v roce 2019 přetrvávající pocity smutku nebo beznaděje. Což je 40procentní nárůst oproti roku 2009.
