Možná to není menopauza, ale ADHD. Mají několik společných projevů

Máte mozkovou mlhu, pocit, že jste zahlcení příliš mnoha úkoly, nedokážete se soustředit, máloco si pamatujete a vybavujete, nezvládáte nic dokončit? To všechno jsou příznaky menopauzy, ale mohou upozorňovat i na ADHD (porucha pozornosti s hyperaktivitou).

„Před 25 lety jsme se učili, že ADHD je neurologická vývojová porucha, která začíná v dětství, člověk z ní vyroste a jen malému procentu lidí mohou v dospělosti zůstat zbytkové symptomy,“ vzpomíná uznávaná psychiatrička a odbornice na duševní zdraví Tracey Marksová. Postupně však odborníci přišli na to, že jde o celoživotní záležitost.

Problémy třeba se soustředěním nebo dezorientací můžete dlouho zvládat. Jakmile ale v životě přijde větší zátěž, už nedokážete projevy ADHD kompenzovat. U někoho to je na vysoké škole, u žen ve středním věku, když musí zároveň zvládat práci a dospívající děti a k tomu se starat o své rodiče.

Přispívá i neustálá stimulace. „Všichni jsou pořád na telefonech, což způsobuje přetížení mozku, který musí neustále zpracovávat nové podněty. I když je to obsah, o kterém si myslíte, že jde jen o zábavu,“ říká Marksová.

Možná to velice dobře znáte. Potřebujete uklidit, udělat něco do práce, cvičit a nejste schopní s tím začít. Odkládáte to, máte k té činnosti odpor, nemůžete se donutit se do ní pustit. A pokud začnete, je pro vás nesmírně těžké u ní zůstat a dokončit ji.

Automatická reakce znamená, že například když s někým mluvíte, on něco řekne a ve vaší mysli to vyvolá reakci. Mozek ale zabrání tomu, abyste okamžitě vyhrkli odpověď, takže posloucháte a až domluví, teprve něco řeknete. Člověku s ADHD to nejde, nedokáže se držet zpátky a skáče lidem do řeči.

V perimenopauze a menopauze dochází k poklesu hladiny ženského pohlavního hormonu estrogenu. „Je důležitý pro zdraví reprodukčního systému, ale také pro mozek, protože zvyšuje neuroplasticitu.“ Tím, že pokles hladiny estrogenu ovlivňuje mozek, zhoršuje příznaky ADHD.

„Pokud máte podezření, že se vás ADHD týká, nechte se vyšetřit, nejen kvůli nálepce, ale abyste věděli, v čem je skutečně problém. Může jít opravdu ,pouze‘ o menopauzu, ale také třeba o štítnou žlázu,“ upozorňuje Marksová. Například mozková mlha a zpomalené myšlení jsou příznakem menopauzy, ADHD i snížené funkce štítné žlázy.

Potíže se soustředěním zase můžete mít kvůli přílišné stimulaci nebo při úzkosti. „Neřiďte se tím, co někdo řekl na Instagramu, zajděte k lékaři nebo k psychologovi,“ doporučuje psychiatrička.

Tyto tipy se hodí také při menopauze a obecně ke zlepšení kondice mozku. Pokud se u vás potvrdí ADHD, lékař či terapeut pro vás navíc vybere vhodnou medikaci, bude-li potřeba.

1. Zaměřte se na kvalitní spánek

„Pokud spíte 4 hodiny denně a zbývajících 20 tvrdě pracujete, nejste hrdina. Pro mozek to je šílené. 7 až 9 hodin spánku by mělo být vaší prioritou,“ zdůrazňuje lékařka.

2. Upravte jídelníček

Omezte průmyslově zpracované potraviny a polotovary. Jezte čerstvé, kvalitní, sezónní potraviny. Co nejvíce zařazujte protizánětlivé potraviny a ty, které obsahují látky prospívající mozku, jako jsou tučné ryby, vlašské ořechy a semínka, borůvky, listová zelenina, avokádo, vejce či kurkuma.

3. Snižte počet rozhodnutí

Představte si svůj mozek jako baterii. Když se ráno probudíte, začíná na 100 %. Pokud máte ADHD, je to spíš 70 %. A pak všechno, co děláte během dne, baterii vybíjí. „Naplánujte si na celý týden, co si který den obléknete a co budete jíst, tak to můžete vypustit z hlavy a vybíjení baterie zastavit nebo aspoň omezit.“

4. Mozek miluje pravidelnost

Vstávejte a choďte spát ve stejnou dobu, totéž zaveďte i s jídly během dne, cvičením a dalšími aktivitami. Návyky přinášejí předvídatelnost a ta je neuroprotektivní. „Když batolatům narušíte rutinu, jsou rozmrzelá. V dospělosti je to stejné, ale víme, že když jsme naštvaní, nemůžeme pořád křičet. Strukturovaná rutina je pro mozek uklidňující.“

5. Mozek potřebuje myslet a řešit

Mozek také potřebuje činnosti, které vyžadují myšlení a řešení problémů. „Umělá inteligence sice šetří čas, ale také z lidí dělá hlupáky. Nutí je příliš se spoléhat na jiný inteligentní zdroj. Nemusí sami číst, pracovat s textem. Pro dobrou kondici mozku je nezbytné číst a dělat cokoli, u čeho se musíte rozhodovat.“

6. Vztahy a vazby

Nepotřebujete partnera nebo hodně přátel. Klidně to může být i zvíře. „Víme, že sociální vazba je velmi důležitá, pokud jde o zdraví mozku a neuroplasticitu. Izolace je škodlivá, díky vztahům se cítíte lépe,“ připomíná Tracey Marksová.

7. Body doubling

Body doubling znamená, že pracujete zároveň s někým jiným a tím si udržujete motivaci. Děláte buď to samé, nebo každý něco jiného. Třeba děláte práci na počítači a on uklízí. Dokonce můžete být jinde a spojit se třeba přes Zoom.