Nemusíte číst víc, zkuste to pomalu. Pomůže vám to lépe se soustředit

Čteme všichni a čteme neustále, a to nejen texty. Informace jsou okolo nás v různých podobách, vnímáme je všemi smysly a vizuální podoba není jejich jediným projevem. Čtení textů však v našich podmínkách dominuje, od knih až po nápisy v hromadné dopravě.

Většinu dne však trávíme tím, že po informacích jen kloužeme. Naše oči skenují titulky, sociální sítě a e-maily v nekonečném digitálním proudu. Výsledkem je často roztříštěná pozornost a pocit, že jsme sice přečetli hodně, ale v hlavě nám nezůstalo téměř nic. Pokud vám to zní povědomě, možná oceníte takzvané pomalé čtení. Je protiváhou ke scrollování, pomáhá k lepšímu soustředění.

Podle průzkumů, které pravidelně pořádá Národní knihovna s Akademií věd, stále patříme mezi národy, které nejvíce čtou ve volném čase. Knihy máme rádi doma a rádi je kupujeme jako dárek. Podporujeme knihovny a rituál čtení před spaním jsme si osvojili často už v dětství.

Máte pocit, že se vás to netýká? Že už si ani nepamatujete, kdy jste přečetli nějakou knihu? Pak vězte, že čtenářská pauza je úplně v pořádku. Nejvíce totiž čteme v dětství a pak později ve vyšším věku. Při péči o rodinu a budování kariéry mnoho času na čtení nezbývá, ale láska k němu nemizí.

Řešením může být právě pomalé čtení, které učí i z poměrně krátkého textu vytěžit velké množství informací a navíc je smysluplně propojovat do souvisejících celků v kontextu. Bude to stát trochu úsilí, ale tak už tomu u koníčků bývá. Benefit? Lepší soustředění, posílení mentální odolnosti a intelektuální obohacení.

Není to o tom, že byste četli pomalu, protože vám to nejde. Je to vědomé rozhodnutí zpomalit tempo, abyste textu vrátili jeho váhu a sobě schopnost hlubokého prožitku. Je to cesta, jak z digitálního hluku vystoupit do ticha vlastní mysli a začít informace opět skutečně vnímat, ne je jen konzumovat. Slovy garanta čtenářských průzkumů, prof. Jiřího Trávníčka: čtením si nejlépe odpočinete od čtení.

Pomalé čtení začíná výběrem knihy. Potřebujete text, který má hloubku. Hledejte autory, kteří si dali důkladnou práci s každým slovem. Časem prověřená klasika nebo hutné eseje mají jinou hustotu myšlenek než texty psané pro rychlou spotřebu. Hodí se třeba knihy o umění, historii nebo náročnější publikace z oblasti vašeho zájmu.

Nebojte se knih, které jsou o trochu složitější, než na co jste běžně zvyklí. Právě to, že se u textu musíte zastavit, zamyslet a třeba i přečíst jednu větu třikrát za sebou, trénuje vaši pozornost.

Pro pomalé čtení je ideální fyzická kniha jako objekt a artefakt. Kvalitní papír, vazba, ilustrace a vůně stránek podvědomě vybízejí k větší úctě k textu a pomáhají vám u něj setrvat bez nutkání klikat na notifikace. Prospěšné je každé souvislé čtení, čtení papírových knih však zapojuje více smyslů a vede k lepšímu zapamatování přečteného.

Pomalé čtení vyžaduje svůj prostor bez rušení. Vyberte si místo, kde se můžete uvelebit pouze s knihou, a telefon nechte v jiné místnosti. Tím, že vytvoříte fyzický předěl mezi sebou a digitálním světem, dáváte mysli šanci se skutečně ponořit. Permanentně přetíženému mozku chvíli trvá, než se zklidní. Dejte knize alespoň 15 minut nepřerušovaného času. Často až poté opadne vnitřní neklid a začnete text skutečně vnímat všemi smysly.

Není třeba číst dlouho, stačí i stránka denně. Mnohem důležitější je vytrvat a číst alespoň kousek každý den. Každý prospěšný návyk je zpočátku potřeba podpořit pevnou vůlí.

Zatímco skenování je pasivní, pomalé čtení je dialog. Mít v ruce tužku vás udrží v přítomnosti. Co vás zaujme, si můžete poznamenat do zápisníku. Tím zapamatování informací ještě podpoříte, protože při psaní rukou se aktivují nervová spojení, která tomu napomáhají. A nebo si jen v mysli chvíli pohrajte s alternativním scénářem, rozmlouvejte s postavami nebo polemizujte s hlavními myšlenkami.

A to nejdůležitější na závěr. Přestaňte počítat přečtené knihy. Není to závod, s nikým se nesrovnáváte. Méně tu znamená více a opravdu důkladně přečtená kniha může váš život obohatit mnohem více než celá řada těch nedbale prolistovaných a odložených. Pokud vás nějaká myšlenka zasáhne, položte knihu, zavřete oči a nechte ji doznít. To nejdůležitější se totiž odehrává mezi řádky – v tichu, klidu, ve vaší vlastní mysli.