Menší tolerance, větší rizika: Jak se s věkem mění vliv alkoholu na tělo

Ve dvaceti letech je tělo na vrcholu odolnosti. I proto bývá kocovina v tomto věku mnohem snesitelnější. Játra i mozek pracují na plné obrátky. Jediné, co člověka limituje, je ještě ne zcela vyvinutý čelní mozkový lalok, který je zodpovědný za úsudek. I z tohoto důvodu mladí lidé více riskují a alkohol pijí ve velkém množství. Bohužel si neuvědomují, že přesně toto může položit základy problémů s alkoholem v budoucnosti.

Ve třiceti letech při střídmém pití alkoholu ani nepocítíte nějaké větší změny. Klíčové je ale celkové zdraví. Obezita zvyšuje riziko ztučnění jater a alkohol k tomu přidává další hrozbu – cirhózu jater (zjizvení jater).

Jedna až dvě skleničky týdně jsou v pořádku. Každodenní sklenka alkoholu ale už může být problém, protože alkohol je neurotoxin, tedy jedovatá látka pro nervovou tkáň, poškozuje nebo ničí nervové buňky a narušuje správné fungování nervového systému.

Po čtyřicítce už tělo začíná alkohol hůře zpracovávat. Kocovina tak může být mnohem horší, než tomu bylo ve dvaceti. Do hry navíc vstupují i další rizikové faktory. „Obezita, cukrovka, vysoký tlak i cholesterol zvyšují pravděpodobnost infarktu, mrtvice nebo demence. Pokud si k tomu dopřejete v pravidelných dávkách i alkohol, tato rizika se ještě zvýší,“ varuje lékařka Elizabeth Landsverková.

Po padesátce už i mírné pití alkoholu představuje vážné riziko. „Alkohol kromě poškození cév a rizika demence zvyšuje i pravděpodobnost rakoviny prsu, jícnu a jater,“ pokračuje Landsverková. Riziko rakoviny s věkem výrazně roste a alkohol ho ještě násobí. Navíc zhoršuje spánek, který je v tomto období života už sám o sobě nekvalitní.

V šedesáti letech se účinky alkoholu hlásí mnohem výrazněji. Tolerance v tomto věku dramaticky klesá. Člověk se tak může cítit zdravý, po sportovní stránce stále velmi aktivní, ale po jedné skleničce vína se druhý den cítí špatně a zpomaleně.

Se stoupajícím věkem klesá i schopnost těla odbourávat alkohol. Starší lidé totiž často ztrácejí enzym alkoholdehydrogenázu, který je k tomu nezbytný. Po šedesátce má mozek, játra i ledviny méně rezerv a poškození je pak výraznější, i když jde jen o malou dávku.

Landsverková doporučuje myslet na alkohol jako na čokoládovou tyčinku. Dobře doplní některá jídla, ale zvyšuje hmotnost, hladinu cukru v krvi a s postupem let i riziko rakoviny či chronických onemocnění.

Musíme se tedy alkoholu vzdát? Ne nutně, ale je důležité brát v úvahu celkový zdravotní stav – například obezitu, vysoký tlak či jiná onemocnění, která mohou účinky alkoholu na tělo zesílit. Pokud jste starší a celkově zdraví, příležitostná sklenka většinou neuškodí – ovšem ne každý večer.